Načítá se

Type to search

FINANCE VZDĚLÁVÁNÍ

Jak jsme na tom s finanční gramotností?

No nic moc“ – řekl by neveřejně při drinku realistický – čti skeptický analytik finančné instituce věčně usmátému kolegovi, který nesouhlasně přihodí polínko do táboráku zřejmě nekončící rozepře: „Ale vždyť jsme na tom opět malinko lépe…“ Problém je v tom, že oba mají pravdu. Protože pohled na úroveň finanční gramotnosti, která se dá sice jednoduchými dotazníkovými metodami, ale přece jenom exaktně měřit, závisí od toho pověstného úhlu pohledu. Přesněji od toho, kde, jak a s kým naměřenou úroveň finanční gramotnosti porovnáváme. Jestli jedeme systémem z dětského pískoviště: „Vždyť oni jsou na tom hůř“, nebo sebemrskejícím porovnáváním s lídry řebříčku. A jde také o to, jak výsledky rozanalyzujeme.

Pojďme tedy na to a zahleďme se na niveau naší finanční gramotnosti pohledy z více uhlů. Česká bankovní asociace každoročně finanční gramotnost měří a index finanční gramotnosti nám letos vzrostl oproti loňskému roku o jeden bod na 56 bodů.

Index finanční gramotnosti měřila letos Česká bankovní asociace pomocí sady 11 otázek týkajících se různých oblastí finanční gramotnosti, které zodpověděli 2. – 9. srpna zástupci reprezentativní populační vzorky 1 063 Češek a Čechů ve věku 18-79 let.

V čase rozbíhající se finanční krize rezonovala u účastníků výskumu také inflace, až ¾ oslovených přiznalo, že současná inflace ohrožuje jejich rodinný rozpočet. A až 6 z deseti Češek a Čechů předpokládá, že jejich finanční situace bude na konci roku horší.

Jak můžeme výsledky vyložit?

Podle expertů je celkově finanční gramotnost Češek a Čechů spíše nedostatečná a lidé selhávají i v základních oblastech finanční gramotnosti. Gramotnost pokulhává ve všech generacích, mladší ročníky mají nejčastěji problém s početními úkony. S pochopením základných principů spojených s fungováním peněz mají nejčastěji problém lidé se základním vzděláním bez ohledu na věk.

Největší rozdíly v úspěšnosti jsou patrné právě v souvislosti se vzděláním, lidé s vysokoškolským diplomem dosáhli 62 bodů, naproti tomu lidé se základním vzděláním nebo výučním listem jenom 48 bodů. Je zajímavé, že z pohledu věku na tom nejsou nejlépe lidé ve věku 35-49 let, ti dosáhli skóre 56 bodů a trumfli je se stejným počtem 58 bodů věkové kategorie 50-64 i 65+. Nejhůř jsou na tom mladí ve věku 18-34 let se skóre jenom 51 bodů. I letošní průzkum prokázal, že větší přehled o financích mají muži, lépe jsou na tom i v oblasti budování finanční rezervy.

Při celkovém skóre 56 bodů ze sta se doslova natíská hodnocení: průměrné, co vlastně koliduje i s výsledky za poslední léta. Od roku 2016 skóre postupně rok po roce stoupalo z 54 na 57 bodů v roce 2019. První pandemický rok byl rekordní, index vyskočil až na 61, aby zase v uplynulém roce klesl na 55 bodů.

V žádném případě nemáme důvod index finanční gramotnosti démonizovat, je třeba ho brát jako vítanou a poměrně pevnou podpůrnou berličku edukaci v téhle důležité oblasti našich každodenních životů. Krom toho je nutné připomenout, že české školopovinné děti se od roku 2000 zůčastňují mezinárodního testování vědomostí PISA, iniciovaného OECD. V rámci něho je od roku 2012 zařazena do testování i finanční gramotnost.

OECD také stojí za Mezinárodní sítí pro finanční vzdělávání OECD/FINE, která má aktuálně členy ze 132 zemí, za Českou republiku jsou to Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. Tahle mezinárodní iniciativa měří finanční gramotnost dospělých různých krajin v dvouletých cyklech, v roku 2020 jsme obstáli mezi 20-ti porovnávanými zeměmi takhle:

  • celkové skóre finanční gramotnosti: 62
  • téměř polovina populace – 48% vykazuje celkově spíše nebo velmi vysoké finanční znalosti, zbylých 52% má znalosti spíše nebo velmi nízké
  • horší znalosti mají lidé s nižším vzděláním a mladí lidé do 29 let
  • téměř 2/3 populace – 69% se chovají ekonomicky zodpovědně
  • nízkou ekonomickou zodpovědnost vykazuje až 31% lidí, nejčastěji mladí, studenti a lidé se základním vzděláním

Pro srovnání: opět nejvíc, až 71,1 ze sta získal Hong Kong, z Evropských zemí je na tom nejlépe Slovinsko se skóre 70, řebříček uzavírají Itálie a Rumunsko se skóre 53.

Podle standardu OECD obsahuje struktura finanční gramotnosti tři základní kognitivní úrovně – které se mimochodem všechny dají naučit ve škole:

1. Základní principy nevyžadující velké matematické schopnosti.

2. Správná aplikace základních principů v souvislostech.

3. Schopnost aplikace principů v složitých souvislostech a konkrétních, odlišných životních situacích s ohledem na individuální nejenom finanční, ale i sociální život.

Experti však upozorňují na to, že kromě kognitivních dovedností, získaných kvalitním vzděláváním a vedoucích k finančne gramotnému = zejména odpovědnému finančnému chování a konání vstupují do hry i nekognitivní, externí vlivy a faktory.

Různý přístup k penězům a finančním produktům generuje různé úrovně znalostí a zkušeností, aneb: ten, kdo žije od výplaty k výplatě a od úvěru k půjčce nemá mnoho informací o pro něj reálně nedostupných finančních produktech. Nemá důvod je mít a a vyhledávat, protože se v lepším případě točí v uzavřeném kruhu výdavků převyšujících příjmy, v horším případě v dluhové spirále.

Velmi různý přístup k vzdělání a informacím se vzděláním souvisejícím reprezentuje kupříkladu vyšší skóre finanční gramotnosti u lidí s vysokoškolským vzděláním, v porovnání s lidmi s nižším vzděláním a/aneb ze složitějšího sociálního prostředí.

Vysoce individuální osobní postoj a sebedúvěra při řešení finančních otázek, tady jde již v podstatě o psychologii, protože osobnostní typy a rysy se poměrně věrně zrcadlí i v tendencích při jednání s penězi. Ten kdo má sklony k nedměrnému riskování a impulzivnímu, nevyspytatelnému jednání nemá dúvod mít jiné sklony při nakládání s financemi. A naopak, lidé kupříkladu s analytických typem osobnosti nevymykajícím se standardu vypínají při finančních rozhodnutích emoce a přepínají se do racionálního modu.

V potaz je nutné brát i Dunning-Krugerův efekt, známý ze všech pohostinských zařízení nižších cenových skupin: čím míň o problému víme, tím se paradoxně cítíme větším expertem. Jde o to, že méně kvalifikovaní či ti, kteří mají nízké nebo žádné chopnosti a kompetence v konkrétní oblasti své schopnosti a výkon výrazně nadhodnocují v porovnání s ostatními.

Českým národním reprezentantem je v téhle oblasti brouk Pytlík.

Reálné nakladání s penězi v běžném životě generuje více zkušeností, potvrzuje to vyšší skóre finanční gramotnosti vyšších věkových kategorií dospělých lidí v porovnání s mladšími.

Schválně: jak ste na tom s finanční gramotností vy? Otestujte své finanční a ekonomické znalosti i to, jak je umíte aplikovat v praxi v testech České národní banky.

Kdo za to může?

Podle aktuálního průzkumu ČBA v souvislosti s měřením indexu fiananční gramotnosti považují oslovení Češi a Češky za hlavního vinníka své finanční negramotnosti stát nedostatečným vzděláváním a rodiny, ve kterých děti nejsou k finanční gramotnosti vedeny. Nemá ale smysl hledat hlavního vinníka, protože takový neexistuje, jde o působení mnoha vlivů a faktorů – některé dokážeme ovlivnit, s některými nemáme šanci udělat absolutně nic. Zkusme to poměrně pestře ilustrovat kupříkladu souhrnem základních mýtů kolujících v české i slovenské populaci v souvislosti s naší finanční gramotností i negramotností.

Můžou za to komunisté – je klasické přenesení odpovědnosti v našich končinách úplně běžné, když nevíme, kam z konopí. „Komančové“ a desítky let jejich ekonomicky nesmyslného plánovaného hospodářství a fiktivní socialistické ekonomiky na tom mají výtrazný podíl. Protože lidé počas socíku vlastně reálnou finanční gramotnost v běžném životě nepotřebovali. Vždyť strana a stát se „postarali“…

Může za to Marie Terezie a také Josef II. – no jistě, tahle fráze funguje prakticky ve všech bývalých zemích monarchie, když hledáme důvod, proč je něco zkostnatělé a zakonzervované jako za starých c.k. časů. Je to ale naopak, jestli jsme na hodinách dějepravy dávali pozor, víme, že naše poslední císařovna a její syn iniciovali na svou dobu zásadní školskou reformu. Finanční gramotnost je – ostaně jako jakákoli jiná gramotnost – zejména o vzdělávání. Zkusme se zamyslet nad tím, proč mají Rakušané vyšší index finanční gramotnosti, než my?

Může za to stát, který se o naši finanční gramotnost nestará – je také ne úplně pravdivý mýtus, kromě národní strategie finančního vzdělávání mají učitelé k dispozici katalog materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti. Dlouhodobé edukační aktivity v oblasti finanční a ekonomické gramotnosti vyvíjí i Česká národní banka a prakticky všechny banky působící v naší zemi, združené v České bankovní asociaci. Je pravda, že v učebních osnovách našich škol zatím chybí speciální předmět týkající se finanční a ekonomické gramotnosti. Ani stát, bankéři a učitelé nemohou suplovat a napravovat to, co naše děti pochytí v rodinách: negativní příklad je základem nesprávných návyků – platí to obecně i co se finanční gramotnosti týče.

Rodinné finanční vzdělávání je lepší než státní – je opačný extrémní mýtus. Je chvályhodné, že někteří rodiče a prarodiče se snaží své ratolesti finančně edukovat a jít příkladem. Jeden z průzkumů České bankovní asociace však zaznamenal, že až 80% dospělých v téhle oblasti spoléhá na své zkušenosti a jenom 15% využívá na vzdělávání odborné materiály.

Finanční gramotnost je jenom výsledek průzkumu a ne realita – tohle je totální pravda, ale zároveň i mýtus. Protože při všech výzkumech, anketách a průzkumech má většina lidí tendenci nadhodnocovat. Zejména v případě, pokud se otázky týkají zjišťování úrovně znalostí bez jejich exaktního testování. Znamená to tedy, že krommě těch matematických součástí „testu“ finanční gramotnosti, kde prostě čísla nepustí, si v ostatních oblastech nadhodíme a reálně na tom můžeme být ještě hůř.

Na dovzdělání finanční gramotnosti postačí kurz – tvrdí všichni, kteří hledají „alternativní“ možnosti na netu. Ani v téhle oblasti neexistují rychlokurzy geniality a to, že si někdo koupí virtuální kurz finanční gramotnosti je paradoxní důkaz jeho finanční negramotnosti. Jsou to totiž vyhozené peníze: američtí a portugalští vědci spáchali milou metaanalýzu asi 200 studií zaměřených na vztah finančního vzdělávání a finanční gramotnosti. S možná pro mnohé nečakaným výsledkem: lidé dříve nebo později zapomenou na znalosti ze sebelepších kurzů, protože jakýkoliv kurz čehokoliv nemá smysl, pokud to, co se naučíte, neaplikujete opakovaně v každodenní praxi.

Finanční gramotnost přece musí mít každý – můžeme považovat za stežejní mýtus, zejména, když kolem 40% dospělých lidí v naší krajině pravidelně měsíc co měsíc porušuje jedno ze základních pravidel finanční gramotnosti: nemůžeš utratit víc, než máš. Máme statisíce finančně negramotných lidí v exekucích, další statisíce, kteří neumějí budovat finanční rezervu. Čeká nás tedy ještě mnoho práce, aby na tom byly další generace líp, než ty naše.

Pokud se nebudeme porovnávat jenom čísly indexu finanční gramotnosti, nemůže to být tak, že obyvatelé Hongkongu, Slovinska nebo Rakouska a dalších zemí, kde mají finanční gramotnost na podstatně vyšší úrovni, jsou inteligentnější než my. Nebo tyhle státy dělají něco výjimečné, co my neděláme? Klíčový rozdíl je v tom, že v těchto krajinách se finační gramotnost vyučuje ve školách jako speciální předmět a děje se tak dlohodobě, vícegeneračně. Dokaztuje to respondentská vzorka měření indexu finanční gramotnosti – jsou to přece dospělí lidé ve věku 18-79 let. Ti, kteří ve svém životě aplikují to, co se v dětství naučili. A inu když se to nenaučili, tak neaplikují.

Je to tedy na ramenou státu, aby jeho roli ve finančním vzdělávání nemusely suplovat banky či dokonce třetí sektor. Je to ale také na na nás, rodičích i prarodičích, abysme nejenom svým příkladem – postaveným na reálných, odborných znalostech, ale možná i nestandardními, hravými způsoby pracovali na tom, aby byli naše děti finančně gramotné. Zkusme si dát neskromný cíl: dejme našim dětem a vnoučatům všechny možnosti, aby byli finančně gramotnější, než jsme my. Věřte, že nám za to poděkují, pokud v dospělosti zjistí, že jsme je to naučili správně.

Ján Schneider

člen odborné poroty Zlatá minca 2020 a 2021

foto: pixabay, pexels

Tags
redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

You Might also Like

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

X