Všechno nejlepší, tento svátek by měl být oslavou všech žen a jejich nezastupitelného podílu na tom, aby náš svět jakž-takž fungoval. Starší a pokročilí neradi vzpomínají, jak tento svátek za „komančů“ uzurpovali soudruzi a namísto vděku všem ženám to většinou večer, kdy svátek všech žen patřične oslavili, odbili domna uvadlým karafiátem…Víme, že Mezinárodní den žen je opravdu o něčem jiném a pojďmě si tedy zopakovat jeho historii i aktuální poselství.

Historie svátku

Dnes je to možná k nevíře, ale ženy musely za svá principiápní práva doslova bojovat – nejenom v totalitních, nebo – při vší úctě – zaostalých zemích, ale i těch, které se hrdí tím, že jsou oázami demokracie. A je opravdu na zamyšlení, proč dnes, v 21. století tento boj stále není globálně vítězný. A právě Mezinárodní den žen, globálně slavený 8. března by měl být důraznou připomínkou, že práva žen se nejenom v mnoha zemích naší planety, ale v mnohém i v těch demokratických nejsou jaksi kompatibilní s lidskými právy.

Kurzorický exkurz do historie Mezinárodního dne žen je přehledem boje aktivních žen za svá práva a i respektu k jejich snažení.

Předchůdcem Mezinárodního dne žen bal Národní den žen v USA, pořádaný poprvé 28. února 1909, na počest stávky textilních dělnic v New Yorku v roce 1908. Jejich protest byl nejenom proti nediobrým pracovním podmínkám, ale i za volební, politické a hospodářské práva.

V roce 2010 byl v Kodani na II. Mezinárodní konferenci socialistických žen vyhlášen Den žen za mezinárodní na počest hnutí za práva žen a zároveň i na podporu dosáhnutí obecného vloebního práva žen.

V roce 1911 se 19. března Mezinárodní den žen slaví masově v USA a některých metropolích evropských zemí, datum připomínalo Pařížskou komunu z roku 1948 a ženy v tento den na protestních shromážděních kromě práva volit a zastávat veřejné funkce požadovaly i právo žen na práci, odborné vzdělávání a ukončení diskriminace v zaměstnání.

Mezinárodní den žen se stal i součástí protestů proti 1. světové válce, ruské ženy 23. února 1913 protestovaly proti pracovní i právní diskriminaci.

V roce 1914 byla tradice slavení Mezinárodního dne žen upevněna a posílena shormážděními na protest proti válce a vyjádření solidarity ženským aktivistkám v Dánsku, Nizozemí, Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku a USA.

Na shromáždění v Haagu 15. dubna 1915 protestovalo proti válce více než 1 300 žen z minimálně 12 zemí.

Ruské ženy se opět 23. února 1917 rozhodly v Sankt-Petěrburgu protestovat a stávkovat za „chléb a mír“. Čtyři dny poté abdikoval ruský car a dočasná vláda přiznala ruským ženám volební právo.

Mezinárodní den žen se na počest obou válečných protestů ruských žen začal slavit 8. března, co je datum jejich protestů podle gregoriánského kalendáře používaného téměř na celém světě.

Tradice mezinárodního dne žen se opět i zásluhou OSN obnovila po 2. světové válce, nejenom přijetím deklarace lidských opráv neopomínající ženy, ale i založením Komise pro postavení žen při OSN a dalších organizací a aktivit, které se dodnes zasazují za lepší postavení žen v našem světě.

Během mezinárodního roku žen uznala OSN v roce 1975 Mezinárodní den žen jako oficiální svátek, kterým se 8. března každoročně připomíná důležitost rovnoprávního postavení žen ve světě.

V České republice se první Mezinárodní den žen slavil již v roce 1921, masový charakter oslav byl zrušen v temné době protektorátu. Po komunistickém převratu v roce 1948 Mezinárodní den žen nabral v Československu politické a propagandistické rozměry.

Od roku 2004 je v České republice Mezinárodní den žen zařazen mezi významné dny v našem kalendáři.

Mezinárodní den žen dnes

Tématem Mezinárodního dne žen 2024, vyhlášeným OSN je: Investujte do žen, urychlíte pokrok“. Musíme si totiž uvědomit, že pokud chceme vytvořit properující ekonomiky a zdravou planetu, je dosáhnutí rodové rovnosti a blahobytu žen ve všech aspektech života důležitejší, než kdykoliv předtím.

OSN definovala tyto klíčové oblasti, které vyžadují naši společnou akci:

1. Investování do žen v oblasti lidských práv: Čas se krátí, genderová rovnost je největší výzvou v oblasti lidských práv, ze které mají užitek všichni.
2. Ukončení chudoby: V důsledku pandemie COVID a konfliktů upadlo od roku 2020 do těžké chudoby dalších 75 milionů lidí. Okamžitá opatření jsou klíčová, aby se do roku 2030 zabránilo více než 342 milionům žen a dívek žít v chudobě.
3. Genderově orientované financování: Konflikty a rostoucí ceny mohou vést 75 % zemí ke snížení veřejných výdajů do roku 2025, což negativně ovlivní ženy a jejich základní služby.
4. Přechod na zelenou ekonomiku a společnost péče: Současný ekonomický systém neúměrně ovlivňuje ženy. Zastánci navrhují přechod na zelenou ekonomiku a společnost péče s cílem posílit hlasy žen.
5. Podpora feministických tvůrkyň změn: Navzdory velkému úsilí dostávají feministické organizace jen 0,13 % oficiální rozvojové pomoci.

Apel Mezinárodního dne žen 2024

Svět dnes čelí mnoha krizím, od geopolitických konfliktů až po prudce stoupající úroveň chudoby a eskalující dopady klimatických změn. Tyto výzvy lze řešit pouze řešeními, která posílí postavení žen. Investováním do žen můžeme podnítit změnu a urychlit přechod ke zdravějšímu, bezpečnějšímu a rovnocennějšímu světu pro všechny.

Letošní Mezinárodní den žen je tedy především apelem pro světové lídry. UN Women vyzývá členské státy v Komisi pro postavení žen, která začne 11. března 2024 v New Yorku, aby své závazky v oblasti rovnosti pohlaví podpořily zdroji. Světoví lídři mají příležitost vypracovat konkrétní a progresivně dohodnuté závěry, které odrážejí klíčovou potřebu financování rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a ženských organizací. Musí se ho zmocnit v zájmu rovnosti, naší planety a cílů udržitelného rozvoje.

Ján Schneider

foto: OSN, UN Women

titulní foto: UN Women/Ryan Brown: Deyanira Cordoba, jedna z mnoha žen pěstujících kávu z Tablon de Gómez, v kolumbijském regionu Nariño v Colombii. V rámci projektu st UN Women project se dozvěděla o svých ekonomicmkých právech, tělesné autonomii a dalších věcech.