Určitě není pravidlem, že slavíme všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. Vždyť v běžných kalendářích nám běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlasují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Dnes slavíme Světový den boje proti rakovině.

Proč je tento den důležitý

Světovému dnu boje proti rakovině patří v kalendáři každoročně již od roku 2000 4. únor. Stalo se tak z iniciativy Union for International Cancer Control (UICC), globální mimovládní organizace s přibližně 1 180 členskými organiozacemi ve více než 170 zemích. Unie pro mezinárodní kontrolu rakoviny byla založena již v roce 1933 a sídlí v Ženevě.

Světový den boje proti rakovině je každoroční příležitostí sjednocení globální komunity, usilující se s onkologickými nemocemi bojovat. Dnes je tento den kromě jiného i připomenutím, jak daleko odborníci i dobrovolníci zašli v boji proti těmto zhubným nemocím. Cesta byla dlouhá a náročná, od nejskoršího výskumu epidemiologie rakoviny, přes lepší pochopení choroby až po dnšní pokroky, kterými jsou zejména špičková diagnostika, skríningové nástroje i nové terpeutické přístupy.

Letošní kampaň

Světový den boje proti rakovině je letos důležitou i dojímavou výzvou, abychom se spojili, zintenzivnili svůj hlas a požadovali od lídrů, aby boj proti rakovine upřednostňovali a přikládali mu patřičnou váhu a důležitost. A to vyžaduje opatření na všech úrovních společnosti, ale i průmyslu a systémů zdravotní péče. Vlády a zdravotnické systémy mohou rozpoznat a zvážit specifické potřeby a kulturní kontext určitých populací, aby zajistily rovný přístup. Jednotlivci mohou oslovit své místní organizace, aby se zapojili do hájení většího zaměření na boj proti rakovině a zasazovat se tak za pozitivní změnu.

Letošní kampaň nese název Close the Care Gap, tedy Odstraňme rozdíly v péči, a poukazuje na výrazné nerovnosti, přetrvávající na celém světě v dostupnosti a přístupu k základním onkologickým zdravotnickým službám. Výzva k jejich odstranění se nachází ve Zprávě o rovnosti, ve které je devět doporučení pro vlády zemí na celém světě pro překlenutí mezer v péči o rakovinu.

Především jde o podporu péče zaměřené na pacienta, zvýšení financování výzkumu rakoviny a podpora spolupráce mezi výzkumem a poskytovateli zdravotní péče. Experti doporučují i zřízení populačního registru rakoviny jako zdroje usměrnění politických rozhodnutí a přidělování finančních zdrojů. Důležité je i zlepšení zdravotní gramotnosti, vzdělávání a efektivní komunikace o rakovině, ale i regulace výroby, prodeje a marketingu karcinogenních produktů.

Jak jsme na tom v České republice?

Podle aktuálního Zdravotního profilu naší krajiny jsou onklologické onemocnění hned po onemocněních oběhové soustavy druhou nejčastejší příčinou úmrtí s podílem 19 % ze všech úmrtí.

Podle druhů rakoviny je statistika úmrtí následovná:

• rakovina plic 3,5 %
• rakovina tlustého střeva a konečníku 2,4 %
• rakovina slinivky břišní 1,7%
• rakovina prsu 1,3 %
• rakovina prostaty 1,0 %

Zatím poslední odhady Join Research Center pro rok 2022 počítaly s výskytem více než 61 000 nově diagnostikovaných případů rakoviny, přičem věkově standardizovaná míra výskytu všech typů rakoviny by měla být blízko průměru Evropské unie u žen i mužů.

U mužů byla nejčastější rakovina prostaty s podílem 24 %, následována rakovinou tlustého střeva a konečníku s podílem 14 % a rakovinou plic s podílem 11 % ze všech onkologických onemocnění.

Podíl dalších onkologických onemocnění je následovný:

• rakovina močového měchýře 7 %
• rakovina ledvin 6 %
• melanom kůže 5 %
• rakovina slinivky břišní 4 %
• leukémie 3 %
• ostatní onkologické onemocnění 26 %

Věkově standardizovaná incidence rakoviny všech typů je u českých mužů 685 na 100 000 obyvatel, průměr EÚ činí 684 na 100 000 obyvatel.

U žen byla nejčastější rakovina prsu (27 %), následovaná rakovinou tlustého střeva a konečníku (11 %) a rakovinou plic (9 %).

Podíl dalších onkologických onemocnění je následovný:

• rakovina dělohy 6 %
• melanom kůže 5 %
• rakovina slinovky břišní 4 %
• rakovina štitné žlázy 4 %
• rakovina ledvin 4 %
• ostatní onkologické onemocnění 30 %

Věkově standardizovaná incidence rakoviny všech typů je u českých žen 484 na 100 000 obyvatel, průměr EÚ činí 488 na 100 000 obyvatel.

Pozitivní informací je zaznamenané zlepšení onkologické péče v naší zemi v posledním desetiletí. Výbornou správou z pohledu prevence je i to, že se nám podařilo v porovnání s jinými zeměmi unie dosáhnout poměrně vysoké míry účasti ve screenongových programech.

Ján Schneider

foto: UICC