Taky milujete kávu? A víte, jak působí na náš organismus?
Pokud jste četli skvělý román Žid Süss, snad vzpomenete na postavu portugalského vyslance na jednom z německých knížecích dvorů, který měl pořád v ruce kafíčko – v té době horoucí novinku z Nového světa – a průběžně z ní uchlipoval. Nebudeme řešit, jestli byl na kávě, tedy kofeinu závislý, protože kdyby opravdu žil, tak by bezpochyby závislý byl. Pokud patříte k miliardám lidských bytostí holdujících kávě, čtěte pozorně, máme pro vás ne ty klasické informace, které snad známe všichni, ale takové, které budete číst zřejmě poprvé.
Podle globálních statistik až čtyři z pěti dospělých lidí denně konzumují kofein, který spolu s alkoholem a nikotinem patří do „velké trojky“ nejrozšířenějsích a zákonem tolerovaných, tedy nezakázaných stimulačních drog.
Všichni víme, že kofein je přírodní stimulant, věděli jste ale taky to, že kofein, který neobsahují pouze kávové zrna, je přírodní pesticid, kterým se mnohé rostliny účinně brání proti hmyzu? Buďte ale bez obav, člověk je přece podstatně větší zvíře, jako třeba drozofily a kofeinem se prakticky nemůže předávkovat. Fatální účinky pro lidský organismus by mělo až kolem 100 běžných šálků kávy denně. Ale pozor, podle vědců reálně hrozí předávkování při nadužívání koncentrovaných kofeinových práškových přípravků, hojně a s oblibou užívaných sportovci i sportovkyněmi.
Kolik kofeinu je tedy už přespříliš?
Obecně platí, že malé, nebo spíše přiměřené množství kofeinu nemá na naše těla i duše negativní účinky a nemůže nám uškodit. Abysme ale nedopadli jako pekařův císař a Atakdále při „přiměřeném“ přidávání ingrediencí do kotle, potřebujeme znát definici toho všeobjímajícího „přiměřeně“.
Tady si musíme uvědomit, že kofein nedodáváme tělu jenom kafíčkováním, v menším množství jej obsahuje i černý a zelený čaj, maté, guarana, kakao, běžně kofein konzumujeme v kolových a energetických nápojích, čokoládě a čokoládových pamlscích. Ne celkem zanedbatelné nožství kofeinu je i v některých kozmetických přípravcích a lécích.
Toxická dávka kofeinu pro dospělého člověka – více než 10 gramů denně je tedy mnohonásobně vyšší, jak naším organismem běžně tolerováno množství 400-500 miligramů. Když to převedeme na šálky kávy, samozřejmě záleží na její „síle“, ale obecně jde o 4-5 šálků, přičemž jeden běžný šálek obsahuje 80-175 miligramů kofeinu. Více než 100 procentní rozptyl je dán nejenom druhem kávy, ale i způsobem její přípravy.
Pozor na energetické nápoje s relativně vysokým obsah kofeinu – až 31-33 mg, ale nikoli na 0,33 litrovou plechovku, ale na 100 gramů. Jeden běžný malý energeťák tedy obsahuje 93 – 99 miligramů kofeinu. Pokud si dáte 4 energeťáky, jste na denním kofeinovém limitu. Teenageři by se měli krotit ještě víc, protože obecně tolerované a odoporučované denní množství kofeinu je v téhle věkové kategorii jenom 100 mg. Tedy jedna běžná káva, nebo dvě plechovky koly aneb jeden energeřák. Denně.
Rizikové je kombinovat pití energetických nápojů a alkoholu, ale taky pít energeťáky od žízně a doplňovat jimi pitný režim během cvičení či jiné náročné fyzické aktivity. Je důležité mít na paměti i to, že některé prostředky na hubnutí také obsahují kofein a jsou spojeny s rizikem předávkování.
Možná vás opět překvapíme, ale cigaretka ke kafíčku v konečném důsledku přehlbuje kofeinismus – závislost na kofeinu. Protože oba stimulanty, nikotin a kofein sa v našich tělech docela drakonicky bijí a navrch má nikotin. Výsledkem je to, že když si neumíme představit šálek kávy bez cigarety, spějeme k zvyšování příjmu kofeinu. Protože nikotin zdvojnásobuje rychlost, kterou naše tělo kofein odbourává. To je důvod, proč kuřáci potřebují vypít více kávy, než nekuřáci. A pokud přestanete kouřit a pijete stejné množství kofeinu, jste mnohem nervóznější, než jste bývali, když jste si ke kávě zapálili. Když si to dobře sečtěte, přestanete-li kouřit, bude vám postupně stačit k dosažení stejného stimulačního účinku poloviční dávka kávy.
Osobitně rizikovou kategorií jsou kofeinové suplementy, které dokáží zásadně zalomcovat kardiálním zdravím i vytrénovaných profesionálních sportovců a sportovkyň.
Tolerance kofeinu, tedy to, kolik ho denně snese konkrétní člověk bez ztrát je vysoce individuální, pokud to ale s kofeinem přeženeme, příznaky máme všichni stejné: bolesti hlavy, agitace, „třesavka“, bušení srdce, závratě, problémy se spánkem, pocity úzkosti a nervozity a dehydratace.
Jak působí kofein v našem organismu?
Nejvyšší pozitivní, stimulační účinek kofeinu pociťuje většina z nás přibližně hodinu po konzumaci, účinek se postupně během 4-6 hodin ztrácí.
Kofein ovlivnuje náš nervový systém více způsoby, především jde o blokování adenozinu, hormonu způsobujícího ospalost. Vliv kofeinu na hladiny melatoninu – hormonu odpovědného za zaspávání má na svědomí negativní změny spánkového cyklu. Stimulace toku hormonu štěstí – dopaminu zvyšuje naši celkovou pohodu. Dalšími pozitivními účinky jsou stimulace kognitivních funkcí a paměti, podle vědců dokonce senioři pravidelně konzumující kofein mohou mít nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalších problémů s pamětí souvisejících s věkem.
Vliv kofeinu na srdce je nespochybnitelný, ale to, že zvyšuje krevní tlak nebo způsobuje arytmie jsou mýty – při konzumaci v přiměřeném množství. Výjimkou jsou energetické nápoje a suplementy, ve kterých je obsah kofeinu mnohonásobně vyšší, jak v běžném šálku kávy. Jejich konzumace může mít negativní důsledky na kardiovaskulární zdraví i pro ty, kteříjsou zdraví a nejsou kardiaci. I nižší jak nadměrné dávky kofeinu mohou dočasně zvýšit frekvenci srdečního rytmu, proto by měl každý člověk léčený na jakékoliv kardiovaskulární onemocnění měl pro jistotu množství konzumovanéh kofeinu konzultovat se svým kardiologem.
Vliv kofeinu na trávení je opomíjený, neměli bychom zapomínat na to, že kávová zrna jsou zpracována pražením. V spojitosti s hořkou chutí to může mít vliv například na zvýšenou produkci žaludeční kyseliny se známým důsledkem: pálením žáhy. Kofein je také diuretikum, povzbuzuje naše tělo k častějšímu močení, což může vést až k dehydrataci. I proto dostáváme v každé kvalitní kavárně ke kávě i sklenici vody a měli bychom si ji dopřát i při kávičkování doma.
Rizika kofeinu související s těhotenstvím jsou obecně známá, musíme je ale pořád dokola opakovat: ženy čekající dítě by neměly jenom radikálně snížit příjem kofeinu, ale se mu striktně vyhýbat. Protože riskují poškozění vyvíjejícího se dítěte zejména v počátečních stádiích těhotenství.
Běžnou konzumaci kávy spojují nejnovější výskumy také s s prevencí chronických i degenerativních stavů včetně diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, Parkinsonovy choroby i onemocnění jater.
Káva obsahuje řadu sloučenin, které jsou zdraví prospěšné. Kromě kofeinu jsou to také chlorogenové a další kyseliny, nebo theobromin a trigonelin, které jsou považované za silné antioxidanty snižující celkový zánět a oxidační stres. A ten je, jak všichni víme rizikovým faktorem četných onemocnění, včetně akutního poškození ledvin a rakoviny.
Je každý milovník kávy závislý na kofeinu?
Jak by odpověděla Veronika z kultovní pohádky: „Ano, i ne…“ Tak, jak při každé látkové závislosti i při kofeinismu jde o to, že děláme něco, co nám dělá dobře a časem nastupuje zvyšování dávek. A ani nevíme jak, se z nevinného kafíčkového rituálu jedného krásného rána dopracujeme k závislosti.
Typickým příznakem, že jsme již do toho padli, je po počáteční excitaci po vypití kávy nástup únavy ještě horší, než před jejím vypitím. V tomto stadiu kofeinismu hrozí naskočení na tobogán závislosti, na kterém se jízda urychluje zvyšováním frekvence a síly dávek kofeinu. Když to nezabírá, respektive nestačí, v nekontrolovaném stadiu se přidá i kombinování kávy s pitím energeťáků, alkoholu a nikotinismem, což už je zdraví škodlivé násobení tří látkových závislostí. S devastačními důsledky pro naše těla i duše.
Dopřejme si tedy kafíčko, vychutnávejme ji klidně i vícekrát denně, ale mějme na paměti, že i u kofeinu platí stará pravda: všeho – i dobrého – hodně škodí a každý lék může být i jedem.
Ján Schneider
foto: pexels
