Venda Vaníčková, zakladatelka a vůdčí osobnost značky autentik®: vnímám autentický způsob přístupu k sobě samé jako proces
Jak jste již jistě zaznamenaly, náš akční portál s radostí pomáhá zvyšovat věhlas výjimečného projektu Akademie pro začínající podnikatelky – Academy for Women Entrepreneurs (AWE). Jeho cílem je podporovat ženy v rozvoji jejich podnikatelských nápadů, nabízet jim vzdělání, know-how a příležitosti k networkingu a spolupráci s dalšími akčními ženami. AWE před třemi lety iniciovala americká vláda, do 1. ročníku se v roce 2021 zapojilo 75 zemí, dnes jich je již 133. Projekt AWE je v České republice společným dílem veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women CR (BPWCR) a Velvyslanectví USA v ČR. Do třetího ročníku české AWE, který běží od 8. března 2023 se přihlásilo 100 podnikatelek se svými projekty, z nich vybraných 45 se věnuje intenzivnímu studiu. Po jeho ukončení získají certifikát Arizonské státní univerzity a odnesou si hotový byznys plán. Mají také možnost se zúčastnit soutěže o nejlepší projekt a získat finanční odměnu na podporu svého podnikání. Po dobu několikaměsíčního studia jsou průvodkyněmi, rádkyněmi, facilitátorkami pomáhajícími studentkám uchopit prakticky jejich projekty tři výjimečné dámy s plnými náručemi nezaplatitelných zkušeností, které můžou studentkám rozdávat a s nimi sdílet. Je mi ctí vyzpovídat Vendu Vaníčkovou, jedinečně autentickou zakladatelku a vůdčí osobnost značky autentik®.
Kdybyste měla sebe sama umístit v pomyslné škále autenticity od 0 do 10, kdy naspodu je člověk vůči autenticitě imunní, s nulovou úrovní autentičnosti a někde nahoře ztělesnění autenticity, třeba naše divoká diva Iva Bittová, nebo kupříkladu učitel autenticity formátu Stephena Josepha, na které příčce byste se usadila?
Nejsem si jistá, že lze autenticitu kvantifikovat, měřit. I lidé, kteří se o vlastní pojetí z pohledu druhých nezajímají, se právě tímto identifikují. To je jejich autenticita. Osobně se věnuji sebe-pojetí pořád. Otázka je, zda jsem tím pro druhé více autentická, nebo ne. Umělecký a profesionální projev a sebeobraz je specifický, často velmi stylizovaný účelově. Naopak vědomé přemýšlení o vlastních záměrech a jejich projevu je autenticita. Těší mě, pokud mě ostatní vnímají jako autentickou.
Pojem autenticita, nebo autentičnost jsme převzali z řeckého „authentés“, doslovně přeloženo: vlastní rukou konající. Latinský ekvivalent „authenticus“ je vykládán jako hodnověrný, původní. S pojmem pracovali již antičtí filozofové, dnes je užíván zejména v právní rovině při ověřování autenticity dokumentů, nebo i autorského díla, tady již zabíháme do kunsthistorie a kulturologie. Autenticita se spojuje i s tradičností, když hovoříme o autentickém, původním, lidovém umění. My však zabředneme do psychologie a zkusme zkusmo, autenticky popsat autenticitu jako součást lidské osobnosti a jejího uvažování a počínání. Tedy to, co se Vy, Vendo, usilujete, pokud ne vydolovat, tak v hlubinách duší svých klientek a klientů najít, probudit, možná osvobodit, snad pomoct rozzářit… Mně lidská autenticita evokuje bytostní i svébytnou, jedinečnou ryzost, která je absolutně individuální, nepřenosná – není to přece chřipka, a zároveň také autonomní. Ve smyslu, že tím, jak autenticky v souladu s mým opravdovým já myslím, jsem, žiji, konám a chovám se, zároveň upevňuji svou autonomii, nezávislost. Jak autenticitu vnímáte a cítíte vy?
To, co Vám evokuje autenticita, by bylo fajn, kdyby evokovala více lidem. „Jedinečná ryzost“ je, myslím, nejvyšší cíl, to jste vyjádřil výstižně. Osobně autenticitu vnímám jako sebe-pojetí. Nelze ji nemít, každý se nějak projevuje. Otázkou zůstává, kolik z projevu je vlastní osobnost a kolik naučené chování a reprezentace? Vyrovnávání se s naučenými a přejímanými vzorci přemýšlení a z toho chování je to, co bychom, podle mého názoru, měli kultivovat na základě vědomých úmyslů, celý život. Právě proto, abychom postupně mířili k oné ryzosti a z nánosů vnějších vlivů se postupně vyloupl náš bytostný diamant.
Autenticita tedy v žádném případě není její vykostěná karikatura ve smyslu: „Říkám všem, co si myslím a dělám si, co chci“ – to je v podstatě otrlá, arogantní narcistní póza…Podle mně člověk autentický ve svém osobním, intimním, rodinném, sociálním životě má ten legendární „výherní rozdíl“ i v profesním životě…jeho startovní pozice je sice úplně stejná, jako všech ostatních, má ale v sobě kouzlo své svébytné autenticity, s pomocí kterého může mít vždy navrch…souhlasíte, nebo je to s tou naší autenticitou ještě jinak?
Souhlasím, že být svůj, je deviza. Ovšem někdy nám to spíše komplikuje soužití a uplatnění ve společnosti právě tím, že nezapadáme. Vnímám autentický způsob přístupu k sobě samé / samému, jako proces. Vyvíjí se v čase, v prostředí, v podmínkách v naší vnímané realitě. Není to hotové, neměnné. Učením se z okolí, pozorováním, mlčením a přemýšlením, můžeme získat mnohé poznání o sobě i druhých, tedy kontextech, které nás ovlivňují a tím utváří. Získaná autenticita je něco jako procitnutí z nevědomosti. V důsledku je přínosná nám osobně i druhým lidem v našem životě.
Jste facilitátorka studentek 3. ročníku české AWE – co to pro vás osobně znamená a jakým způsobem dámám, které byly do akademie vybrány, dokážete konkrétně pomoci? Dovolím si předpokládat, že určitě ne paušálně všem nějakým zázračným všeobjímajícím teorémem, vždyť každá studentka je autentická individualita…
Akademii vnímám jako platformu, ve které se můžeme potkávat nad otevřenými otázkami. Nabízím svoje přístupy, náhled, který častokrát rozvíří utkvělou představu. Mým záměrem je studentkám poskytnout zároveň podporující pochopení zákulisí podnikání jako životního stylu a zároveň je povzbudit, aby ze zákulisí vyšly a zazářily na scéně byznysu. Mohou se ptát na osobní otázky i tím obohacují ostatní. Co si z toho vezmou, je na nich. Mají moji víru v jejich potenciál.
Souhlasíte zřejmě s klasickou axiomou, že realizace je samotný klíč ke dveřím otevírajícím úspěšnost projektu, musí to ale být soustředěné, pečlivě připravené, naplánované provedení…jakým způsobem vedete studentky Akademie pro začínající podnikatelky k tomu, aby měly v rukách ty správné klíče k těm správným dveřím?
Jsem opatrná v určování toho, co je správné. Co se osvědčí jedné z nich, nebo mně, může druhou inspirovat, nikoli vést. „Správný klíč“ je nejlépe vyrobit si sama / sám. A dveře si vybrat. Proto plánování a zejména opečovávání úmyslů a záměrů je to, co zdůrazňuji nejvíce. A doufám, že tím pomáhám.
Zkusme si to mírně prohodit: co byste se zeptala Vendy Vaníčkové, kdybyste byla na mém místě? Na jakou klíčovou otázku potřebujete od ní znát odpověď?
Kdybychom si to prohodili, ptala bych se Jána Schneidera, a otázka by mohla znít: „Jak na Vás působí myšlenka: zabývat se sebe-pojetím = vlastní autenticitou vědomě a pečovat o ni?“
Sama sebe se občas zeptám: „Je to, co předáváš lidem, pro ně zajímavé a užitečné, aby to dokázali používat, vzít za vlastní?“ a odpovídám si: „Dělám proto nejvíc, co umím. Stále se učím tím, že poslouchám, pozoruji, a v tichosti třídím.“
Na závěr tradiční Míšina klíčová otázka: co vám v poslední době udělalo radost?
Mojí radostí jsou úspěchy mých klientů, když vidím, jak odhodí nánosy bahna a zazáří. Třeba nedávno jsem rozesmála klientku vyprávěním o mé zkušenosti s pejskaři. A také mě těší osvícení zaměstnavatelé a spolupráce s nimi.
Děkuji za rozhovor.
Za rozhovor srdečně poděkoval Ján Schneider
foto: archiv Vendy Vaníčkové
