Víte, jak optimalizovat tepelný komfort v interiéru – aby byl zdravý a abychom nezkrachovali?

Podle meteorologů i klimatologů letos zažíváme nejteplejší a nejsušší léto v historii. Klimatická změna dala o sobě vědět rázněji a horčeji, než doposud a v podstatě se přehoupla do klimatické krize i v souvislosti s důsledky války na Ukrajině: palivovou a energetickou krizí.

I v našich klimatických končinách si musíme začít zvykat na to, že v létě je nevyhnutné interiéry chladit, co samozřejmě stojí peníze, snad vyjma klasického průvanového větrání. No a po vzoru moudrých hospodářů, kteří dříví na zimu chystali již v létě, se musíme včas připravit i na to, že letošní zimní vytápění bude zatím historicky nejdražší.

Problém je v tom, že kdyby kupříkladu v průběhu pár měsíců stoupli ceny bazénů, nebo kabelek, pokosových pil, kardiganů, prostě čehokoliv řádově o desítky, nebo i stovky procent, tak si je jednoduše nekoupíme. Topit a svítit však potřebujeme, teplo a energie si nemůžeme dovolit neplatit.

Je tedy nejvyšší čas zamyslet se nejenom nad tím, jaká je to vlastně ta optimální, zdravá interiérová teplota, která nám doma zabezpečí ideální tepelní komfort pro pohodový relax. Ale i nad tím, jak dokážeme při chlazení i vytápění interiéru při zachování tepelného komfortu ušetřit. Nebo napsáno více polopatě: eliminovat ztráty – tepelní i finanční. 

Pokud se hýbeme v posuzování něčeho tak výsostně individuálního, jako je tepelní komfort a tepelná pohoda, kloužeme na poměrně tenkém ledu. Marje ve finském Oulu určitě vyhovuje jiná teplota v interiéru, jako Maríi ve španělské Malaze či Marii v Příbrami. Protože dámy jsou prostě zvyklé na jiné klima venku a tudíž i tepelný komfort v interiéru cítí jinak.

Laicky můžeme tepelný komfort vnímat jako individuální pocit pohodové teploty, ale i vlhkosti vzduchu „tak akorát“ – aby nebylo ani moc chladno, ani přetopeno a aby se nám doma dobře dýchalo. Abychom se nepotili, ale ani neklepali zimou.

Limity tepelného komfortu

Odborně jde o normativně daný souhrn měřitelných veličin, charakteristik a vlastností interiéru, které mají vliv na pozitivní nebo negativní vnímání tepelného komfortu konkrétním člověkem v konkrétním prostředí.

Kromě teploty vzduchu ovlivňuje pocit tepelné pohody také jeho vlhkost, ale i rychlost jeho proudění v interiéru a způsob větrání. Dalšími faktory jsou i velkost a topografie interiéru, povrchová teplota ploch i předmětů, ale i aktivita a činnost člověka v konkrétním interiéru a také jeho oblečení. 

Vnímání tepelného komfortu je vždy subjektivní, aby to však nebylo jenom o pocitech – ano, odborníci pracují i s pocitovou teplotou, a aby bylo možné objektivně měřit jeho limitní hodnoty, jsou určeny normami a vyhláškami.

Optimální, operativní, nebo přípustná?

V Evropě tudíž platí i normy, vyhlášky, nařízení i doporučení na posuzování toho, jaká by měla být interiérová teplota obytných i pobytových prostor, s mírnými odchylkami s ohledem na zeměpisnou šířku či výšku. Protože náš kontinent se rozprostírá hned ve čtyřech klimatických pásmech: arktickém, subarktickém, mírném a subtropickém. 

Z pohledu stavebnictví, architektury ale i věd a oborů obírajících se životným prostředím, hygienou a zdravím rozeznáváme v našem, evropském mírném klimatickém pásmu několik „druhů“ interiérové teploty s různými limity:

Optimální doporučovaná teplota:

• obývací pokoje, jídelny, pracovny, dětské pokoje: 22 – 26 °C,
• ložnice: 16 – 20 °C,
• koupelny, WC: 22 – 24 °C,
• vstupní haly: 18 – 20 °C,
• chodby a schodiště: 15 – 18 °C.

Operativní teplota – střední hodnota zprůměrované teploty vzduchu v místnosti a průměrné povrchové teploty okolitých ploch, se kterou pracují například projektanti topných i chladicích systémů:

– v létě  23 – 26 °C,

– v zimě 20 – 24 °C.

Abychom to až moc nekomplikovali, pojďme na normativně dané, předepsané, obecně nazývané i přípustní výslední – rozuměj maximální – teploty pro vytápěné místnosti obytných budov:

• obývací pokoje, ložnice, jídelny – i ty s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje: 21 °C,
• kuchyně a WC: 20 °C,
• koupelny: 24 °C,
• chodby a předsíně: 15 °C,
• schodiště: 10 °C.

Přitom kupříkladu dětský pokoj, který v noci plní funkci dětské ložnice, může mít přes den termostatem nastavenou teplotu na 20 – 21 °C, v noci klidně na 16 – 18 °C.

Maximální přípustná odchylka výsledných teplot je ± 3 °C. Tady je prostor ubrat a ušetřit nejen pro všechny dodavatele tepla do bytovek, ale i pro nás, kteří topíme doma vlastním systémem vytápění.

Pojďme šetřit

Odborníci znají a jednoznačně doporučují několik osvědčených metod, jak zle efektivně snížit tepelné ztráty rodinného domu i bytu v činžovním domě. Nejde přitom pouze o kvalitní zateplení a správně těsnící okna a dveře – což můžeme brát za dobrý základ. Protože každý projektant, ale i stavař o topenář ví, že nejkritičtějšími místy domu a bytu v souvislosti s tepelnými ztrátami jsou stavební otvory, tedy okna a dveře. Tohle ale nechte na odborníky v rámci rekonstrukce vašeho domova.

Celkovou energetickou efektivitu vašeho domu či bytu dokážete poměrně významně zvýšit aplikací jednoduchých, svépomocných a hlavně nenákladných opatření:

• do doby, kdy fachmani vymění stará okna a dveře za kvalitní plastové nebo dřevěné – včetně balkonových – ty staré utěsněte těsnícími páskami,
• postupně vyměňte všechny elektrické spotřebiče za úsporné, začít můžete žárovkami,
• nejvyšší spotřebu mají spotřebiče s vysokým příkonem,
• ale i nonstop zapnutá černá elektronika v modu standby dlouhodobě točí hodinami elektroměrů – pomalu sice, ale nepřetržitě, 
• na oknech s jižní a východní orientací využívejte v létě stínící prvky,
• vyhněte se energeticky náročnému a zdraví škodlivému chlazení splitovou klimatizací,
• pokud klimatizace, tak úspornější a zdravější zónová, přenosná do konkrétní chlazené místnosti, ale pozor: ventilace není klimatizace,
• jestli chcete chladit interiér ventilací, volte stropní ventilátor v kombinaci s průvanovým větráním,
• v zimě se vyhněte větrání větračkami
• větrejte intenzivně a efektivně pár minutovým nárazovým průvanovým větráním – otevřete dokořán protilehlá okna i dveře,
• pokud je to finančně a technicky možné, ohřev teplé vody v rodinném domě řešte fotovoltaikou,
• od dob, co koncem minulého století skandinávští inženýři vynalezli termoregulační ventil a termostat, dokážeme regulovat teplotu v místnosti – pokud netopíme klasicky kamnama nebo krbem.

V začínající se éře palivové a energetické krize bychom měli všichni nejenom v zájmu vlastní peněženky, ale z doslova vyššího principu ubrat ve vykuřovací sezoně teplotu doma minimálně o 1 °C. Podle odborníků takhle jednoduše dokážeme snížit náklady na energie zhruba o 6 – 10%.

A také naopak, pokud využíváme v létě jakýkoliv regulovatelný systém chlazení, oplatí se chladit minimálně o 1 °C výš.

A co voda?

Letošní sucho – a nemyslíme jenom to letní, bylo pádným důvodem i na apelování na aktivní snižování spotřeby vody. Experti vědí, že jenom desetinu pitné vody spotřebujeme na pití a vaření, kolem poloviny na hygienu a zbytek teče do kanálů a žump. Průměrná denní spotřeba pitné vody je v Evropě na hlavu 140 litrů. Také v této oblasti dokážeme doma doslova divy aplikací zcela jednoduchých a levných opatření:

• pokud máte na dvoře bazén, nemusíte v něm měnit vodu denně, běžná letní spotřeba vody průměrného rodinného bazénu se blíží celoroční spotřebě vody porovnatelné domácnosti bez bazénu,
• zahradu, trávník či sad zalévejte a zavlažujte dešťovou vodou,
• auto nemyjte doma pitnou vodou, ekologičtější je myčka a nejekologičtější déšť,
• spotřebu vody snížíte také používáním vícestupňového regulovaného splachování a perlátorů na vodovodních bateriích,
• pákové baterie jsou o 30% úspornější, než klasické kohoutky
• všechny armatury utěsněte, „kapkové“ úniky vody jdou ročně do stovek litrů,
• nádobí nemyjte ručně, myčka nádobí má nižší spotřebu vody,
• starou tatramatku vyměňte za novou, moderní pračky mají spotřebu vody i o 50% nižší,
• při sprchování spotřebujete až 10 násobně méně vody, jako při koupání ve vaně,
• sprchové hlavice s nastavitelným průtokem také snižují spotřebu vody,
• snižte frekvenci používání vířivky,
• při čištění zubů teče voda absolutně zbytečně.

Jestli se rozhodnete po aplikaci svépomocných opatření třeba pro finančně náročnější výměnu oken a dveří, nebo rekonstrukci systémů topení a chlazení, mějte na paměti důležité pravidlo: „Levné řešení nikdy není dlouhodobě efektivní řešení.“ Výsledkem vašich snah kromě optimální tepelné pohody a komfortu měly být „3 E úspory“: energetická, ekonomická a ekologická.

Popsané opatření a pravidla ve spojení se zateplením, výměnou oken a dveří a rekonstrukcí energeticky náročného nebo nevyhovujícího systému topení a ohřevu vody mají kumulativní efekty. Ty můžou domácnosti ušetřit náklady na energie, vytápění, ohřev vody a vodu samotnou v desítkách procent.

Ján Schneider

Foto: pexels, Unsplash