Ráno se ti nechce vstávat, přes den ti chybí energie a večer máš pocit, že jsi vlastně nic nestihla. Věci, které tě dříve těšily, tě najednou nechávají chladnou. Říkáš si, že za to může podzim, kratší dny a nedostatek slunce. Jenže co když je za tím něco víc?
Podzim nám bere energii. Kdy už ale zpozornět?
Kratší dny, méně slunečního světla a chladnější počasí dokážou ovlivnit naši náladu. Možná jsi unavenější než obvykle, hůře se soustředíš nebo máš chuť zalézt pod deku a nic nedělat.
To samo o sobě ještě nemusí znamenat problém. Důležité ale je, jak dlouho tyto pocity trvají a nakolik ovlivňují tvůj každodenní život.
„Horší nálada nebo únava ještě automaticky neznamenají, že člověk trpí depresí. Pozornost bychom však měli věnovat situacím, kdy nepříjemné pocity přetrvávají, postupně se prohlubují a začínají ovlivňovat práci, vztahy nebo běžné fungování,“ říká Tomáš Kruppa, spoluzakladatel a výkonný ředitel pražské kliniky ATODA Medical.
Podzimní splín, nebo deprese? Tohle je důležitý rozdíl
Představ si, že máš za sebou náročný týden. Jsi vyčerpaná, nic se ti nechce a nejraději bys celý víkend prospala. Pak ale vyrazíš s kamarádkou na kávu, projdeš se na čerstvém vzduchu nebo si dopřeješ volné odpoledne. A najednou je ti o něco lépe.
Při běžném podzimním splínu se nálada často mění podle okolností. I když máš méně energie, některé věci ti stále dokážou udělat radost.
U deprese mohou být potíže hlubší a dlouhodobější. Člověk postupně ztrácí zájem o aktivity, které ho dříve naplňovaly, uzavírá se do sebe a někdy nezvládá ani běžné povinnosti. Samotné zlepšení nálady po příjemném zážitku však depresi nevylučuje.
5 signálů, které bys neměla přehlížet
Ne každá špatná nálada znamená depresi. Pokud se ale některé z těchto příznaků opakují, přetrvávají nebo se zhoršují, věnuj jim pozornost.
- Jsi neustále unavená. Ani po odpočinku nemáš pocit, že se ti vrací energie.
- Nic tě pořádně netěší. Koníčky, přátelé nebo aktivity, na které ses dříve těšila, tě najednou nezajímají.
- Uzavíráš se do sebe. Nemáš chuť s nikým mluvit, odmítáš pozvání a raději zůstáváš sama.
- Běžné věci tě vyčerpávají. Práce, domácnost nebo každodenní rozhodování tě stojí neúměrně mnoho sil.
- Špatná nálada neodchází. Smutek, prázdnota nebo vyčerpání se postupně promítají i do tvých vztahů a každodenního fungování.
Tyto projevy nemusí automaticky znamenat depresi. Jsou ale důvodem zamyslet se nad tím, co se s tebou děje, a případně vyhledat odbornou pomoc.
Co můžeš udělat pro svou psychickou pohodu?
Pokud jsou tvoje obtíže mírné, začni drobnými změnami. Nemusíš hned převrátit celý život naruby.
- Dopřej si kvalitní spánek. Pravidelný režim a dostatek odpočinku jsou důležité pro psychickou pohodu.
- Vyjdi na denní světlo. I krátká procházka může pomoci zlepšit náladu.
- Nezůstávej na všechno sama. Setkej se s někým, s kým se cítíš dobře, a mluv o tom, co prožíváš.
- Uber ze svých očekávání. Nemusíš být každý den stejně výkonná. Rozděl si povinnosti na menší kroky.
- Všímej si sama sebe. Sleduj, jak se mění tvoje nálada, spánek, chuť k jídlu nebo zájem o oblíbené aktivity.
Tyto návyky mohou podpořit psychickou pohodu, ale nenahrazují odbornou péči, pokud ji potřebuješ.
Psycholog, psychoterapeut, nebo psychiatr? Na koho se obrátit?
Možná víš, že se necítíš dobře, ale netušíš, za kým jít.
Psycholog ti může pomoci porozumět emocím, myšlenkám a náročným životním situacím. Klinický psycholog se věnuje také odborné diagnostice.
Psychoterapeut ti prostřednictvím psychoterapie pomáhá zvládat obtížné prožitky a pracovat se vzorci, které ti komplikují život. Při výběru si ověř jeho kvalifikaci.
Psychiatr je lékař, který diagnostikuje a léčí duševní onemocnění. V případě potřeby může předepsat léky.
„Lidé někdy odkládají první návštěvu, protože si nejsou jistí, zda jsou jejich potíže dostatečně závažné nebo na koho se vlastně obrátit. Právě úvodní konzultace může pomoci situaci lépe zhodnotit a zvolit vhodný další postup,“ vysvětluje Tomáš Kruppa.
Nemusíš čekat, až bude nejhůř
Možná jsi zvyklá zvládat práci, rodinu, domácnost i všechny ostatní povinnosti. A když ti docházejí síly, řekneš si, že potřebuješ jen trochu více spánku nebo pár dní volna.
Jenže ne všechno vyřeší odpočinek.
Pokud se dlouhodobě necítíš dobře, nemusíš čekat, až přestaneš zvládat běžný život, abys měla důvod požádat o pomoc.
Podzimní splín může být přechodný. Pokud se ale smutek, ztráta zájmu nebo vyčerpání zhoršují a zasahují do tvého života, není dobré je automaticky svádět na roční období.
Při myšlenkách na sebevraždu nebo sebepoškození vyhledej okamžitou pomoc.
Péče o sebe totiž není jen o tom dopřát si odpočinek. Někdy je tím nejdůležitějším krokem dovolit si přijmout podporu.
Zdroj odborných vyjádření: Tomáš Kruppa, ATODA Medical.
