Když se zahloubíme do dějin žurnalistiky – a věřte, že to opravdu není suchopárné počteníčko – můžeme si zopakovat i to, že klasický printový bulvár, který se zrodil již v 30. letech 19. století v Londýně, byl ve svých počátcích opravdu tvrdý, nekorektní až nejapný.

Tehdejší vydavatelé bulvárního tisku, soutěžící o co nejvyšší náklady a prodeje svých penny plátků, si opravdu nebrali servítky. A o novinářské etice si zřejmě tropili nemístní vtipy při whisky a doutnících ve svých klubech.

A podobně na tom byli i s objektivitou a ověřováním zdrojů – zvysoka na ně kašlali. Tudíž se není co divit, že „tvorba“ průkopníků bulvárních novin je dnes srovnávána s tím – napsané kulantně – bahnem, které se na nás valí ze stok virtuálních všehomírů. „Informační výstupy“, zdroje a vlákna virtuálních sítí jsou – opět korektně až eufemisticky napsáno – chybné, pofidérní a pochybné.

Mnozí lidé dnes začali věřit čemukoliv, co na ně vyskočí z útrob AI algoritmů sociálních sítí, na kterých právě fičí. Vliv mediální a informační negramotnosti prakticky na všechny oblasti našeho života právě vyorává hypernegativní, až zhoubnou brázdu do dějin a možná i vývoje lidské civilizace.

Kdoví, jestli…

…vůbec? A co když ne? Tyto otázky, které si směle můžeme položit v intencích titulku tohoto textu jsou paradoxně i těmi nejjednoduššími otázkami, kterými nás bohorovně budou častovat třeba ti, kteří „z principu nevěří médiím.“

A budou to dělat vždy, když se s nimi snažíme mluvit o čemkoliv, co je jasné, prokázané a fakticky nepřefackovatelné „alternativními pravdami“. A když se jich na oplátku optáme, čemu že tedy věří, respektive odkud čerpají své informace, začnou nám po odpovědi opět šedivět již šedivé vlasy, prohlubovat se vrásky a tvořit nové…

Podobně to zřejmě zažívaly a zažívají i moudré dámy a pánové v OSN a UNESCO. Pojďme jim pomoci zvyšovat povědomí o informační a mediální gramotnosti a pokusit se snad alespoň trolilinku zvýšit její úroveň. Protože to opravdu všichni potřebujeme.

Nebudeme si malovat medové vousy pod nosy, s duhovými brýlemi na očích a blaženým úsměvem na rtech, naopak. Musíme to pojmenovat ultimativně, nekompromisně a beze skrupulí: je to zlé a nabralo to globální rozměry.

Až takové, že OSN považuje naši mediální a informační (ne)gramotnost za naléhavý celoplanetární problém. A právem je mu věnován ne den, ale rovnou celý Globální týden mediální a informační gramotnosti. Ten právě běží a končí se 31. října.

Valné shromáždění OSN rozhodlo připomínat Globální týden mediální a informační gramotnosti každoročně již v roce 2021. Byl to apel na akutní potřebu šíření věcných, včasných, jasných, cílených, přístupných, mnohojazyčných a vědecky podložených informací.

V rezoluci bylo uznáno, že existuje značná digitální propast a nerovnost v datech mezi různými zeměmi i v rámci nich. Tuto propast můžeme částečně překlenout zlepšením kompetencí lidí v oblasti vyhledávání, přijímaní a rozšiřování informací v digitální sféře.

Členské země OSN v rezoluci z roku 2021 uznaly, že v tehdejším ekosystému složitých a někdy i protichůdných sdělení a významů je těžké si představit prosazování veřejného blaha, pokud jsou lidé tváří v tvář příležitostem a hrozbám zbaveni moci.

Proto musí být každý člověk vybaven kompetencemi v oblasti mediální a informační gramotnosti, aby porozuměl tomu, co všechno je v sázce, a aby přispíval k informačním a komunikačním příležitostem a těžil z nich.

Minds Over AI – myšlení nad AI, mediální gramotnost v digitálním prostoru

Téma letošního Týdne mediální a informační gramotnosti zdůrazňuje důležitost zajištění toho, aby se používání a interpretace AI v našem, lidském mediálním prostředí řídily lidským úsudkem, etikou a kritickým povědomím.

Dnes se AI technologie stále více a pořád pokročileji integrují do každodenní lidské komunikace, vytvářejí informační kanály, utvářejí výsledky vyhledávání, a dokonce i tvoří obsah. To jsou vážné důvody, proč je dnes stále naléhavější potřeba silné mediální a informační gramotnosti.

Ta nás vybavuje dovednostmi kritického myšlení, které jsou nezbytné k rozpoznání, vyhodnocení a zodpovědné interakci s obsahem generovaným AI. Dovednosti spadající do mediální a informační gramotnosti nám umožňují zpochybňovat zdroje, chápat algoritmický vliv a činit informovaná rozhodnutí v digitálním prostředí, kterému dominují AI systémy.

Mediální a informační gramotnost je…

…když? Dejme si několik smysluplných headlinů:

• lidský mozek potřebuje na optimální fungování informace
• kvalita informací, se kterými přicházíme do styku, zpracováváme je a dále s nimi pracujeme do značné míry určuje naše vnímání, přesvědčení a postoje
• pro kvalitu informací je klíčová kvalita jejich zdroje
• mediální a informační gramotnost nám dnes umožňuje orientovat se v obsahu řízeném AI, podporuje kritické myšlení, etické využívání informací a aktivní účast v digitálním světě
• je to podobné jako alfabetická gramotnost: tak, jak nám schopnost číst, psát a rozumět psanému slovu otevírá dveře ke vzdělání a vědění, podobně nám pomáhá i mediální a informační gramotnost
• cílem je ne bezhlavě konzumovat, ale umět identifikovat jako nejenom kvalitní, ale zejména důvěryhodné, pravdivé a profesionální informace a samozřejmě i média, které je šíří
• finanční a mediální gramotnost nám dává vcelku kvalifikovanou schopnost třídění médií a informací principiálně podle jejich důvěryhodnosti
• vždy máme možnost výběru zdroje informací, musíme ale znát principy, jak rozeznat ty důvěryhodné
• mediálně a informačně gramotný člověk přistupuje k online i offline obsahu moudře a dokáže ho kriticky hodnotit

Ztratili jsme schopnost kriticky myslet?

Podle mnoha expertek a expertů jsme již nasedli na vcelku závratně rozběhnutý šinkansen, který nás veze někam do nekritické nevědomosti. Nějak se nám to celé zvrtlo a rozběhlo nečekaným směrem. Lidé, kteří stvořili AI – věřme, že na počátku s dobrým úmyslem změnit svět k lepšímu – pomalu ale jistě nad tím, co stvořili, ztrácejí kontrolu.

Nezbývá nám tedy nic jiného jenom se řídit zdravým lidským rozumem a nezapomínat na základy kritického myšlení. Protože – věřte nebo ne – ale ta „umělá inteligence“ opravdu není žádná superentita s inteligencí, pořád je to jenom něco jako chatbot.

Sice neskutečně rychle nabírající informace, ale pořád jenom nějaký generativní chatbot, který vám bude chrlit odpovědi, za kterých pravdivost a důvěryhodnost v první řadě nenese vůbec žádnou odpovědnost.

Odpovědi, které jsou v neposlední řadě, pokud ne hned chybné, tak přinejmenším pochybné, často zavádějící, a dokonce nezakládající se na faktech.

Zdráhám se napsat „smyšlené“ odpovědi, protože musíme stále zdůrazňovat, že jakákoliv AI není schopna myslet.

I proto již ze svého samotného principu nemůže být jakákoliv „umělá inteligence“ zdrojem relevantních, objektivních a důvěryhodných informací.

Kritické myšlení nám může pomoci rozeznat kvalitní, důvěryhodné zdroje informací i informace samotné a činit racionální, kompetentní a moudrá rozhodnutí.

A pokud hledáte další důvěryhodné, pravdivé, ty opravdu správné zdroje informací o mediální a informační gramotnosti, jsou vypracovány experty a expertkami UNESCO. A jsou nám všem veřejně k dispozici, aby podpořily rozvoj našich kompetencí v oblasti mediální a informační gramotnosti.

Poselství letošního Globálního týdne mediální a informační gramotnosti je jasné: ve světě, který stále více formuje umělá inteligence, je stále naším nejmocnějším nástrojem naše lidská schopnost kriticky přemýšlet o informacích a vyhodnocovat je.

Tento článek nebyl vygenerován AI, napsal ho člověk:

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels