To je dobře, protože děti se rádi hrají a baví a na naší planetě určitě neexistuje dítě, které by nemělo upřímnou, ryzí dětskou radost ze hry. Každý rodič, který nezapomněl na to, jak krásné bylo být dítětem a ani na to, jak se rád hrával – i se svými rodiči – si patřičně váží tyto hravé chvíle. Nejenom proto, že patří k nejkrásnějším vzpomínkám.

Dětské hry jsou formativní součástí života každého z nás a bylo by opravdu fajn, kdybychom se se svými dětmi hráli co nejčastěji. Protože to potřebují a buďte bez obav, když dospějí a sami budou rodiči, dokážou ocenit, že jste jim věnovali svůj hravý čas.

Dejme jim ho tedy co nejvíce, pokud ještě o hru s námi, nejbližšími jeví zájem a nedovolme jim utéct do virtuálních světů, které mají opravdovou dětskou hrou tak pramálo společného. A mimochodem, právo na hru a hraní dětí je tak důležité, že má i svůj globální svátek.     

Nejhravější svátek ze všech

Mezinárodní den her nevymysleli moudré ženy a mužové z dětského fondu OSN UNICEF jenom tak z plezíru, měli na to mnoho pádných důvodů.

„Hra je známkou toho, že se děti cítí v bezpečí, jsou vychovávány a milovány. Cítí, že mohou být dětmi i uprostřed velkých těžkostí,“ řekla dnes, v Mezinárodní den hraní výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russel.

Zvlášť v dnešní době je právo dětí na hru, zakotveno i v Úmluvě OSN o právech dítěte jako jedno ze základních práv, ohroženo možná víc, než si dokážeme připustit. Dětské hraní má kromě mnoha jiných benefitů i pozitivní dopad na podporu tolerance, odolnosti i usnadnění sociálního začlenění. Hraní učí naše děti i předcházení a řešení konfliktů, což v dospělosti určitě uvítají jako důležitou dovednost.

Hraní dělá svět lepším

Základním pocitem spojeným s hrou, hraním, hravostí je štěstí a není to žádná zkratkovitá floskule, ale pozitivní fakt: hraní her dělá náš svět lepším. A to dnes potřebujeme opravdu všichni.

Věděl to i náš nejvěhlasnější renesanční polyhistor Jan Amos Komenský a mnozí další mudrcové a vědmy: škola hrou je ta nejlepší škola. Protože nejde jenom o obyčejnou zábavu, hru můžeme klidně považovat i za univerzální jazyk naší pestré planety. Rozumí mu všichni lidi beze ohledu na věk a přesahuje národní, národnostní, kulturní, sociálně-ekonomické a všechny možné další hranice a bariéry.

Hraní je společnou vášní všech lidí naší zeměkoule podporující nejenom pocity spolupatřičnosti, ale i národní hrdosti a rovněž odolnost, kreativitu i inovace. Hra je veledůležitá zejména pro rozvoj i blaho našich dětí. Učí a vede je především ke:

• toleranci a budování vztahů
• překonávání traumat
• řešení problémů i konfliktů
• rozvíjení kognitivních, fyzických, tvořivých, sociálních i emocionálních zručností

To, co se naučíme v dětství při hraní je základem naší výbavy v dospělosti v rychle se měnícím, turbulentním světě.

A co děti?…

…Mají si kde hrát? Tato zlidovělá rocková otázka Ládi Vostárka, Oldy Říhy a dalších pánů rockerů z Katapultu z roku 1979 je nadčasová a platná i dnes. Omezování příležitostí na hru totiž přímo brání blahu a rozvoji dětí.

• jenom jedno ze čtyř dětí se pravidelně hraje venku, pro porovnání téměř tři čtvrtiny starých rodičů uvedly, že se hráli venku několikrát týdně
• až 41 % dětí již dostalo pokyn, aby se přestaly hrát venku, buď od rodičů anebo od jiných dospělých, třeba od sousedů
• až 71 % dětí tvrdí, že hra je pro ně důležitá, protože je dělá šťastnými
• pro 58 % dětí je hra důležitá i proto, že jim pomáhá navazovat přátelství a dobře se s ostatními bavit
• odhadem až 160 milionů dětí naší planety pracuje místo toho, aby si hrály nebo se učily

Vyberte si hru – každý den

Téma letošního Mezinárodního dne hry: Choose play – every day!  je jednoznačnou výzvou pro nás všechny, abychom každodenně dali prostor a podporu dětským hrám. A abychom přijímali vstřícná rozhodnutí, která budou brát v potaz a upřednostňovat hru pro děti. Protože to potřebují. Každý den.

Můžeme tak pomoci vytvořit svět, ve kterém je právo každého dítěte na hru respektováno, chráněno a naplněno.

Ján Schneider

Foto: pixabay