Češi děti stále chtějí. Přesto se jich narodilo nejméně za 240 let

Touha po rodině z české společnosti nezmizela. Většina mladých lidí si stále přeje alespoň dvě děti a bezdětný život plánuje jen malá část populace. Přesto se v roce 2025 narodilo nejméně dětí od začátku statistického sledování. Problém tedy nemusí spočívat v tom, že by Češi děti nechtěli. Stále častěji se jim nedaří vytvořit podmínky, ve kterých si je troufnou mít.

V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí. Nejenže šlo o další meziroční pokles, ale zároveň o nejnižší počet narozených od roku 1785, odkdy máme k dispozici srovnatelná statistická data.

Oproti roku 2024 se narodilo o 6 700 dětí méně. Ve srovnání s rokem 2021, kdy přišlo na svět téměř 112 tisíc dětí, jde dokonce o propad o 31 procent.

Klesá také úhrnná plodnost, tedy statistický odhad počtu dětí, které by jedna žena porodila během života při zachování aktuální úrovně plodnosti. Z hodnoty 1,83 dítěte v roce 2021 se snížila na 1,28 dítěte v roce 2025.

Čísla vypadají jednoznačně. Jejich vysvětlení ale jednoduché není.

Dětí se rodí méně, touha po rodině však nezmizela

Pokles porodnosti bývá někdy vysvětlován tím, že mladá generace upřednostňuje kariéru, cestování nebo osobní svobodu a děti už jednoduše nechce.

Výzkumy ukazují složitější obraz. Podle demografů si většina mladých lidí stále přeje alespoň dvě děti. Podíl těch, kteří děti nechtějí vůbec, se pohybuje pouze mezi pěti a sedmi procenty.

Mezi vysněnou a skutečnou rodinou však vzniká stále větší mezera. Lidé mohou chtít dvě děti, plánovat jedno nebo dvě, ale nakonec nemít žádné či zůstat u jedináčka.

Rodičovství neodmítají. Posouvají ho na dobu, kdy budou mít vhodného partnera, stabilnější příjem, větší byt nebo jistější zaměstnání. Jenže ideální okamžik nemusí přijít.

Nejde jen o to, že ubývá žen v plodném věku

Část poklesu vysvětluje demografie. Počet žen ve věku 26 až 33 let, kdy bývá plodnost nejvyšší, se mezi roky 2021 a 2025 snížil přibližně o 36 tisíc.

Méně potenciálních matek přirozeně znamená také méně narozených dětí. Tím však celý propad vysvětlit nelze. Mezi roky 2021 a 2025 se přibližně o 30 procent snížila také plodnost žen ve věku 25 až 34 let. Dětí tedy ubývá i po zohlednění velikosti jednotlivých generací.

Průměrný věk ženy při narození prvního dítěte navíc v roce 2025 vzrostl na 29,2 roku. Odkládání prvního dítěte automaticky neznamená, že se nenarodí nikdy. Zkracuje se však období, během kterého může pár uskutečnit svůj původní plán mít například dvě nebo tři děti.

Bez partnera se rodina plánuje těžko

Jednou z nejvýraznějších překážek není kariéra ani neochota vzdát se pohodlí, ale absence vhodného partnera.

Lidé mohou mít stabilní zaměstnání i vlastní bydlení, přesto nemají s kým rodinu založit. Vztahy vznikají později, častěji se rozpadají a hledání partnera, který má podobnou představu o budoucnosti, může trvat několik let.

Do rozhodování vstupuje také otázka, zda bude druhý rodič skutečně rovnocennou součástí rodinného života. Nestačí společná touha po dítěti. Důležitá je ochota rozdělit si každodenní péči, domácnost i případné omezení kariéry.

Vlastní bydlení se stalo podmínkou, na kterou mnozí čekají

Dostupnost bydlení patří podle odborníků z Národního institutu SYRI k hlavním překážkám založení rodiny. Mladí lidé navíc často očekávají, že před příchodem dítěte budou bydlet ve vlastním a budou mít vybudované dostatečné finanční zázemí.

Taková představa je pochopitelná. Zároveň však v prostředí vysokých cen bytů a nájmů posouvá rodičovství o další roky.

Nejistota se netýká jen střechy nad hlavou. Páry počítají výši rodičovského příspěvku, náklady na vybavení, hlídání, kroužky i propad jednoho z příjmů. Neřeší tedy pouze otázku, zda dítě chtějí, ale také zda si dokážou představit několik dalších let rodinného rozpočtu.

Z rodičovství se stal projekt, na který chceme být dokonale připraveni

Předchozí generace často zakládaly rodinu dříve, s menšími úsporami a v provizornějším bydlení. Dnešní rodiče mají k dispozici více informací, ale zároveň čelí mnohem vyšším očekáváním.

Dítě by mělo mít vlastní pokoj, kvalitní stravu, rozvojové aktivity, bezpečné prostředí a rodiče, kteří se mu budou intenzivně věnovat. Budoucí mámy a tátové tak mohou získat pocit, že před rodičovstvím musí splnit dlouhý seznam podmínek.

Vedle finančních nároků roste i obava z časové náročnosti péče a ze ztráty prostoru pro práci, vztah nebo vlastní život. České studie řadí právě absenci vhodného partnera a očekávanou náročnost péče mezi bariéry, které mladší generace vnímají stále častěji.

Největší profesní cenu stále často zaplatí žena

Rozhodnutí mít dítě není pouze soukromou otázkou. Ovlivňuje ho také pracovní prostředí, dostupnost péče a rozdělení povinností mezi partnery.

Pokud pár předpokládá, že žena na několik let omezí práci, přijde o část příjmu a po návratu bude složitě dohánět kariéru, může rodičovství odkládat. U druhého nebo třetího dítěte už navíc rodina přesně ví, kolik času a energie každodenní péče vyžaduje.

Pomoci mohou flexibilní pracovní úvazky, předvídatelná dostupnost dětských skupin a školek i větší zapojení otců. Nejde přitom o výhodu pouze pro ženy. Pokud se péče rozdělí mezi oba rodiče, rodina nestaví svou finanční stabilitu a profesní budoucnost jen na jednom člověku.

Jednorázový příspěvek rozhodnutí o dítěti nezmění

Pokles porodnosti nemá jedno jednoduché řešení. Samotné zvýšení jedné dávky nebo krátkodobý finanční bonus pravděpodobně nestačí, pokud rodina dál neví, kde bude bydlet, zda sežene školku a jak zvládne návrat rodiče do zaměstnání.

Rozhodování by mohly usnadnit především dlouhodobě předvídatelné podmínky:

• dostupnější nájemní bydlení pro mladé rodiny,
• stabilní systém finanční podpory,
• dostatek dětských skupin a školek,
• flexibilní práce pro matky i otce,
• férovější rozdělení péče v domácnosti,
• dostupná léčba neplodnosti a srozumitelné informace o reprodukčním zdraví.

Ani nejlepší rodinná politika nezajistí, že každý bude chtít dítě. A neměla by k rodičovství nikoho nutit. Může však zmenšit počet lidí, kteří rodinu chtějí, ale nakonec ji nemají pouze proto, že příliš dlouho čekali na bezpečnější podmínky.

Český paradox tak není v tom, že bychom přestali toužit po dětech. Spíše jsme rodičovství spojili s požadavky, které se stále obtížněji daří splnit ve správný čas.

Co by nejvíce ovlivnilo vaše rozhodnutí mít první nebo další dítě – dostupnější bydlení, větší jistota v práci, partner který se víc zapojí nebo dostupná péče? Sdílejte článek a otevřete toto téma také ve svém okolí.

Nemusíš na svůj růst zůstávat sama

Přidej se do česko-slovenské komunity Akčních žen, ve které propojujeme podnikatelky, freelancerky, manažerky i ženy, které hledají nový profesní směr.

Pravidelně přinášíme vzdělávání, aktuální trendy a praktické informace zejména z podnikání, marketingu a osobního rozvoje. Získáte inspiraci, nové kontakty a podporu žen, které stejně jako vy chtějí své nápady posouvat do praxe

Zdroj foto: Canva x AI