Když jsem přemýšlel nad tím, jaký že soundtrack si protentokrát namíchám k psaní o změně času, tak hned jako první začali kdesi v hudební paměti rezonovat Golden Kids v té nejlepší formě. Vždyť přece každý ví, že časy se mění.

A pak samozřejmě božský Kája a jeho Stokrát chválím čas, nebo Walda a To všechno odnes čas. A jistě, i legendární Můj čas a Zagorová+Hložek+Kotvald, a až artrockový Čas Jirku Schelingera. Klidně může přijít i čas na kultovní Time od Floydů, nebo překrásně plynoucí Time Alana Parsonse. Klidně si můžeme dát i live verzi Time Hanse Zimmera z legendárního pražského koncertu. A zakončit to můžeme třeba rockovou poctou Vivaldiho čtverem ročními obdobím, v unikátním podání španělského kytarového orchestru.

Pusťme si tedy to, co se nám líbí a pojďme se na pravidelné tanečky kolem zimního a letního času zkusit mrknout po sedmi měsících opět a ještě jinak.

Big Ben v Londýně

Rozpásmovaná planeta

Jelikož opravdu nežijeme na Plochozemi, ale na vcelku kulaté planetě, která se točí kolem své osy, máme na ní celkem 24 časových pásem. Tedy virtuálních pruhů, kterými je naše zeměkoule rozdělena seshora dolů, od pólu po pól.

Geometrie a matematika nepustí: naše planeta má kulatých 360 stupňů a kolem své osy se otočí za 24 hodin. A když to vydělíme, dostaneme číslo 15 – přesně tolik stupňů zeměpisné šířky má každé časové pásmo.

V pásmu s poledníkem s číslem nula je zaveden koordinovaný světový čas UTC – Coordinated Universal Time, který je základem systému časových pásem. Ty jsou totiž definovány odchylkami od UTC, obvyklý posun mezi jednotlivými časovými pásmy je jedna hodina.

K dohodě 25 zemí o pásmovém času, odvozovaném od času na nultém poledníku, v Královské observatoři v Greenwichi v Londýně, došlo na konferenci ve Washingtonu v roce 1884.

V našem časovém pásmu platí středoevropský – letní a zimní – čas, s odchylkou od UTC +2 a +1.

V zemích českých, moravských, slezských, a i slovenských byl středoevropský čas zaveden za monarchie v roce 1891, nejprve na c. k. železnicích, poštách a telegrafních stanicích. Mimochodem, středoevropský čas byl nazýván i jindřichohradecký, protože tímto městem prochází 15. poledník.

Hodiny měřící čas na Královské observatoři v Greenwichi v Londýně, foto: Wikimedia

Proč se časy mění?

Principiálně vzato čas jako měřitelná veličina je přece neměnný. Ale když jsme naši planetu prakticky museli rozparcelovat na časová pásma – a dokázali jsme to, jednou kohosi napadlo, že zkusíme minimálně s evropským časem pohnout ještě jinak. A budeme ho třeba dvakrát ročně o hodinu posouvat tam a zase zpátky.

Ne, není to tak, jak se traduje, že „zimní“ a „letní“ čas jsou výmyslem soudruhů, kteří prý chtěli poručit nejenom větru a dešti, ale i času. A z nějakého bizarního důvodu – třeba aby pracující lid nechodil brzo ráno do roboty potmě – nařídili tomu lidu dvakrát ročně posouvat ručičky na budících.

První změny času zažili naši předkové již během první světové války v letech 1916-1918 a tehdy to bylo zřejmě bez debaty prioritně z ekonomických důvodů. Podobné zdůvodnění měly i změny času ze zimního na letní a obráceně i během druhé světové války a krátce po ní, v letech 1940-1949.

Naposledy sice změnu zavedli opravdu naši soudruzi – v roce 1979 – ale nebyla to jejich iniciativa. Pragmaticky se přizpůsobili tomu, co bylo zavedeno v západních evropských zemích. A historicky do třetice to prý bylo z ekonomických důvodů, tyto změny měly šetřit spotřebu elektrické energie.

K zatím poslední „harmonizaci“ zimního a letního času došlo na unijní a částečně i mimounijní úrovni došlo v roce 2001. V členských zemích evropské unie, a i některých dalších byla zavedena jednotná délku letního času na 7 měsíců od konce března do konce října. V některých zemích totiž zimní čas trval jenom 6 měsíců…

Berlínské světové hodiny

Konec změny asi nebude koncem problému

Musíme uznat, že poměrně razantní pokus o zrušení změn času v zemích Evropské unie jsme zažili naposledy v roce 2018. Předcházel mu vskutku reprezentativní průzkum, který přinesl 4,6 milionu odpovědí z 28 členských zemí unie. Výsledek byl jednoznačný: za zrušení změn času se postavilo až 84 % Evropanů a Evropanek.

Evropská komise tedy vyslyšela hlas lidu rozhodla směrnicí předloženou v září 2018 ukončit změny času. Evropský parlament směrnici velkou většinou schválil, nakonec ale nedošlo ke konsenzu a některé země tento návrh zablokovaly.

Jednotlivé země se zdráhají změny času zrušit na národní úrovni, protože by opět nastal jiný typ časového chaosu. A kromě toho by bylo z pragmatického pohledu opravdu nejschůdnější řešení zrušit zimní a letní čas současně, minimálně v zemích jednotného evropského trhu.

Hodiny monumentálního modernistického kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech jsou s průměrem 7,6 metru největší v naší zemi  

Podle expertek a expertů se původní idea původního cíle „sezonního přesouvání hodin“– šetření energie – dnes již prakticky rozchází z praxí. A tyto změny nám šetření energie nepřinášejí.

Nejbližší iniciativa, která by se měla opět pokusit prosadit jednotné, koordinované celoevropské zrušení, se prý chystá během litevského předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2027.

A aby toho nebylo málo, připravena je prý i radikální iniciativa nejenom na zrušení zimního a letního času, ale i na změnu na úplně nová časová pásma v Evropě. Podle ní by Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko a země Beneluxu měly své vlastní „západoevropské“ časové pásmo. Prakticky totožné s dnešním UTC 0 – greenwichským časem. Island by byl s hodinovým zpožděním v pásmu Azorských ostrovů, střední Evropa a Řecko by měly své vlastní 1+ pásmo. A Východní Evropa společně s pobaltskými zeměmi by byly v pásmu 2+.

Nechme se tedy překvapit, jak to nakonec dopadne.

Snad nejznámější české “hodiny”

Co s námi dělá změna času

Zdravotní nonbenefity posouvání času jsme podrobně rozebrali loni, dejme si tedy jenom kurzorické opáčko:

• „brainfog“ – krátkodobá únava a podrážděnost je běžný a v podstatě nejmírnější důsledek narušení cirkadiánního rytmu
• běžné jsou problémy se spánkem – usínáním, samotným spánkem i probouzením
• pracně vybudované spánkové návyky jsou prakticky v troskách a jejich znovuvybudování může trvat i několik měsíců
• během adaptační doby nastupují problémy se soustředěním, výkonností, metabolismem
• mohou se přidat i bolesti hlavy nebo závratě
• výjimkou nejsou i problémy s pamětí a psychické problémy
• narůstá riziko infarktu a náhlé cévní mozkové příhody

Přejděme tedy v noci ze 25. na 26. října o hodinku zpět na ten originální, původní čas, který dnes nazýváme zimní. A přejme si, aby to bylo beze zdravotních komplikací.

Ján Schneider

Foto: Wikimedia, pixabay