Kdo je na světě nejšťastnější?

Všichni starší a pokročilí v zemích českých, moravských a slezských po slově „štěstí“ automaticky dodají: „…muška jenom zlatá!“ A ti méně starší ale taky pokročilí vědí, že „štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš…“
Kdoví, s čím vším mají spojeno štěstí vědci z Výzkumného centra blahobytu Oxfordské univerzity, expertky a experti analytické a poradenské společnosti Gallup, Sítě řešení pro trvale udržitelný rozvoj OSN a členky a členové redakční rady World Happines Reportu. Musím ale předpokládat, že ho považují za stěžejní ukazovatel kvality života. Vždyť každoročně vydávají World Happinnes Report, vždy v Mezinárodní den štěstí, 20. března.
Za tento úžasný šťastný nápad můžeme vděčit Bhútánu, který v roce 2011 inicioval rezoluci OSN nazvanou: Štěstí: směrem k holistickému přístupu a rozvoji. Ta vyzvala vlády, aby připisovali větší důležitost štěstí a blahobytu při určování toho, jak dosáhnout a měřit sociální a ekonomický rozvoj.
První Světová zpráva o štěstí byla publikována 2. dubna 2012 a Valné shromáždění OSN ve stejném roce vyhlásilo 20. březen za Mezinárodní den štěstí. Tento svátek slavíme letos po dvanácté. Zásadní součástí oslav tohoto svátku je vydání výroční Světové zprávy o štěstí.
World Happinnes Report 2025
Podle editorek a editorů letošního reportu stejně jako „milosrdenství“ v Shakespearově Kupci benátském, péče je „dvakrát požehnaná“ – požehnává ty, kteří dávají, i ty, kteří přijímají. Pozoruhodná škála přispívajících autorů, autorek a recenzentů letos ve světovém reportu štěstí zkoumala oba tyto účinky: výhody pečlivého chování pro příjemce a výhody pro ty, kteří pečují o druhé. A v této souvislosti zdůraznili významný vliv zvýšení štěstí a snížení neštěstí.
Zjištění publikované ve World Happiness Report 2025 mohou být inspirací ke zlepšení kvality života lidí žijících kdekoliv na naší planetě.
Péče a sdílení
Existuje mnoho způsobů, jak o sebe pečujeme a sdílíme. Světová zpráva o štěstí 2025 kombinuje globální údaje s analýzou předních odborníků v oblasti vědy o blahobytu. Jejich zjištění znovu potvrzují základní pravdu: štěstí je zakořeněno v důvěře, laskavosti a sociálním spojení.
Trendy v prosociálním chování
Víra v laskavost druhých je spjata se štěstím mnohem těsněji, než se doposud myslelo. Celosvětové důkazy o zdánlivém a skutečném návratu ztracených peněženek ukazují, že lidé jsou příliš pesimističtí, pokud jde o laskavost jejich komunit: skutečné míry návratnosti peněženek jsou asi dvakrát vyšší, než lidé očekávají.
Sdílení jídel s ostatními
Společné stravování je mimořádně silným ukazatelem subjektivní pohody – na stejné úrovni jako příjem a nezaměstnanost. Existují však velké rozdíly v mírách sdílení jídla po celém světě. Například počet Američanů, kteří stolují o samotě, se od roku 2003 zvýšil o 53 %.
Žít s ostatními
V Latinské Americe a západní Evropě lidé, kteří žijí sami, často pociťují nižší úroveň štěstí, především kvůli nižší úrovni spokojenosti ve vztahu. Lidé ve velmi velkých domácnostech mohou také zažít méně štěstí, což je pravděpodobně spojené se sníženou ekonomickou spokojeností. Namísto toho velikost domácnosti se čtyřmi lidmi předpovídá vyšší úroveň štěstí.
Spojení s ostatními
Sociální propojení je životně důležité pro blaho mladých dospělých, ale v této věkové skupině v celosvětovém měřítku převládá a narůstá sociální odpojení. V roce 2023 19 % mladých dospělých na celém světě uvedlo, že nemají nikoho, na koho by se mohli spolehnout při poskytování sociální podpory, což představuje 39% nárůst ve srovnání s rokem 2006.
Podpora jiných
Rostoucí prosociální chování (dárcovství, dobrovolnictví a pomoc cizím lidem) je spolehlivě spojeno se snižováním počtu úmrtí ze zoufalství na celém světě. Ve skutečnosti se úmrtí ze zoufalství snížila ve třech čtvrtinách zemí zahrnutých do této studie – s několika významnými výjimkami.
Důvěřovat jiným
Subjektivní postoje jako spokojenost se životem a důvěra hrají při formování hodnot a volebního chování větší roli než tradiční ideologie nebo třídní boj. Pokles štěstí a sociální důvěry v Evropě a USA vysvětluje velký podíl nárůstu politické polarizace a antisystémových hlasování v posledních letech.
Dávat jiným
Vliv charitativních darů můžeme zvýšit bez dodatečných nákladů financováním nákladově efektivnějších charitativních organizací. Ukázalo se, že nejlepší charitativní organizace v této studii jsou stokrát lepší při zvyšování štěstí za dolar než jiné, na základě standardizované metriky hodnoty: WELLBYs.
Ve které zemi žijí nejšťastnější lidé?
Ano, „řebříčků štěstí“ je hned několik, ale za nejprestižnější, s puncem OSN je považován právě ten, který je každoročně součástí World Happiness Report. Tady jsou zajímavé fakty řebříčku štěstí 147 zemí naší planety.
- na první příčce ani letos žádná změna, nejšťastnější zemí je opět Finsko
- a zřejmě tipujete správně, skandinávské země obsadili až na několik výjimek popřední příčky
- mezi seveřany letos zazářila na krásném 6. místě Kostarika
- do první desítky se dostalo i Nizozemsko, Izrael, Luxemburg a Mexiko
- naší zemi patří letos pro mnohé překvapivé, solidní umístnění na 20. příčce
- přeskočili jsme naše západní sousedy hned o 2 příčky
- naši jižní sousedé jsou ale o tři stupínky šťastnější, než my
- severní soused je až o 6 míst pod námi
- letos jsme o pár míst i nad Velkou Británií a USA
- naši slovenští bratři a sestry se propadli až na 50. příčku
- ze zemí Evropské unie je na tom nejhůř Bulharsko na 85. příčce
- není žádným překvapením, že na posledních příčkách jsou země, ze kterých prchají – pokud mohou – jejich nešťastní obyvatele za lepším životem v podstatě kdekoliv, kam se jim podaří
Na všechny hodnocené země se můžete podívat i přes interaktivní mapu. Pokud vás zajímají podrobnější údaje o České republice, jsou k dispozici tady.
Co je štěstí?
Pocit štěstí je vysoce subjektivní a každý z nás ho vnímá a prožívá jedinečně, jinak, po svém. Letos nás expertky a experti podílející se na vypracování Světové zprávy o štěstí opět přesvědčili, že štěstí je zakořeněno zejména v důvěře, laskavosti a sociálním spojení. Štěstí je fajn, ale určitě není smyslem lidského života, mělo by spíše být jeho nedílnou součástí.
Myslím, že Fedor Gál, dožívající se právě v Mezinárodní den štěstí 80. let – hodně štěstí, Fedor a díky za tvé moudro a laskavost – se nebude zlobit, když ho na závěr zacituji, protože má i v otázce štěstí vcelku jasno:
„Skutečným nepřítelem života není nedostatek štěstí nebo smrt, ale absence jeho smyslu…nejdůležitější v lidském životě je, aby člověk miloval a byl milován. Do poslední sekundy. Nic více není třeba.“
Buďte šťastni
Ján Schneider
Foto: pixabay, pexels