Proč pořád plýtváme potravinami?

Ruce na srdce, milé akční dámy a pánové, jak jsme na tom s plýtváním potravinami? U nás doma? Kdy jsme naposledy poklidili lednice, spižírny a mrazáky? A nevyhazujeme potraviny, které jsme nestihli zkonzumovat a tudíž jimi plýtváme?

Možná se budete divit, ale plýtvání potravinami je globální problém, kterým se zaobírá i OSN. Pojďme si tedy zopakovat, proč je to důležité a proč je plýtvání potravinami opravdu celosvětový problém, který je potřeba řešit.

Ne náhodou je 29. září Mezinárodním dnem povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami.

Klíčová fakta

• záchrana již vyrobených potravin – prostřednictvím omezování ztrát a plýtvání potravinami – může být jedním z nejméně nákladných způsobů, jak přispět k transformaci agropotravinářských systémů směrem k vyšší efektivitě a odolnosti
• využívání vedlejších produktů zpracování potravin ke zmírnění ztrát potravin může zlepšit ekonomické, sociální a environmentální aspekty současného potravinového systému a podpořit spravedlivější distribuci potravin z různých geografických oblastí
• čímž přispěje k zajištění vyšší globální potravinové bezpečnosti
• prevence a omezování plýtvání potravinami nejenom snižuje emise metanu, ale také omezuje spotřebu zdrojů (např. půdy, vody a energie) nezbytných pro výrobu potravin
• omezování plýtvání potravinami představuje nejefektivnější a nejsnáze realizovatelné řešení v oblasti klimatu
• zajištění potravinově zabezpečeného světa – kde mají současné i budoucí populace přístup k dostatečnému množství výživných potravin – zásadně vyžaduje nové způsoby práce a koordinované úsilí o zlepšení udržitelnosti a odolnosti agropotravinářských systémů po celém světě

A další globální data

• odhadem se celosvětově se ztratí 13 % vypěstovaných potravin po sklizni a před tím, než se dostanou na maloobchodní regály

• až 19 % potravin dostupných spotřebitelům – což odpovídá 1,05 miliardy tun – je zbytečně vyhazováno buď v maloobchodě, v gastronomických zařízeních, nebo vyhazováno domácnostmi, což je téměř pětina všech potravin, které se dostanou až na konec dodavatelského řetězce

• až ohromujících 60 % potravinového odpadu je vyhazováno na úrovni domácností, 28 % v gastronomii a 12 % v maloobchodu

• v roce 2025 zažil hlad jeden z třinácti lidí na světě, což představuje mezi 608 a 696 miliony lidí
• navíc se odhaduje, že 2,1 miliardy lidí – 25,8 procenta světové populace – zažilo mírnou nebo těžkou potravinovou nejistotu

• podle nejnovějších odhadů si přibližně 2,69 miliardy (32,7 procenta) lidí na světě nemůže dovolit zdravou stravu

• ztráta a plýtvání potravinami také přispívají k 10 % globálních emisí skleníkových plynů, což ovlivňuje změnu klimatu a environmentální udržitelnost
• potraviny, které se nikdy nesní, zabírají 28 % světové zemědělské plochy

• ztráta potravin je také tržním selháním, představující odhadovanou roční ztrátu hodnoty potravin ve výši 400 dolarů

Jak se můžeme přičinit ke snížení enormního plýtvání potravinami?

Píšeme o tom pravidelně a je opět po roce načase si to zopakovat. Protože je to v principu až triviálně jednoduché.

Expertky a experti FAO a UNEP doporučují v podstatě úplně malé změny návyků, které mohou mít velký dopad:

• plánujme nákupy potraviny a přípravu jídel
• nakupujme s rozumem, potraviny správně skladujme, abychom zachovali jejich trvanlivost a kvalitu
• věnujme patřičnou pozornost datu spotřeby uvedenému na etiketách potravin, především při nákupu rychle se kazících potravin
• odměřme si velikost porcí pro přípravu jídla
• přebytečné jídlo uchovávejme, sdílejme nebo darujme
• zapojme se do komunitního úsilí o získání přebytečných potravin a podporujme jejich přerozdělování
• kompostujme potravinový odpad, nebo prozkoumejme možnosti místního sběru potravinového odpadu

Každý z nás má několik absolutně jednoduchých možností, jak nemusíme s potravinami plýtvat. Pojďme do toho, zapojme se do globálních snah o neplýtvání potravinami. U nás doma.

Ján Schneider

foto: FAO