Zapomenutý jogurt v lednici, zelenina, kterou jsme nestihli zpracovat, nebo oběd, na který už nikdo nepřišel. Každý den končí v koši potraviny, které by ještě mohly posloužit. Přitom někdy stačí změnit několik drobných návyků, abychom zbytečně nevyhazovali jídlo ani peníze. Jak poznat, které potraviny jsou stále bezpečné? Co dělat s přebytky ve školních a firemních jídelnách? A jak může jedna rodina začít šetřit bez toho, aby trávila další hodiny v kuchyni? O tom jsme si povídali s Denisou Voldřichovou, ředitelkou organizace Zachraň jídlo.
- Osm tun zachráněné zeleniny za jediný rok. Tak začala cesta ke změně
- Proč vyhazujeme jídlo doma a proč v jídelnách? Důvody jsou překvapivě odlišné
- Spotřebujte do versus minimální trvanlivost. Rozdíl, který by měl znát každý
- Týdenní experiment, který může změnit vaše nakupování
- Zachraň oběd: Když hotové jídlo místo do koše putuje k lidem
- Nejdříve plýtvání předcházet. A když jídlo zbude, najít mu další využití
- Kolik porcí se podařilo zachránit? Samotné číslo neukazuje všechno
- Září proti plýtvání: Do výzvy se zapojují tisíce rukou ochotných něco změnit
- Ve firemní jídelně se pravidelně vyhazují obědy. Co s tím může udělat zaměstnanec?
- Jediný návyk, který může rodině pomoci vyhazovat méně jídla
- Zachraň jídlo: Malé změny doma, velký smysl pro společnost

Osm tun zachráněné zeleniny za jediný rok. Tak začala cesta ke změně
Některá zelenina se na pulty obchodů vůbec nedostane. Ne proto, že by byla zkažená nebo nejedlá, ale jednoduše proto, že nesplňuje požadavky na vzhled. Jinde zůstávají nevyužité hotové obědy a v domácnostech vyhazujeme potraviny, na které jsme zapomněli.
Organizace Zachraň jídlo se dlouhodobě snaží ukázat, že plýtvání potravinami není nevyhnutelné. Věnuje se osvětě, výzkumům i praktickým projektům, díky nimž se přebytečné jídlo může dostat k lidem, kteří ho potřebují.
S její ředitelkou Denisou Voldřichovou jsme mluvili o tom, proč tolik potravin končí jako odpad, jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, co mohou změnit školní a firemní jídelny i jak si doma vytvořit jednoduché návyky, které dávají smysl naší peněžence i životnímu prostředí.
Který konkrétní případ Vám ukázal, kolik použitelného jídla zůstává bez využití?
Jedním z prvních konkrétních setkání s rozsahem plýtvání potravinami bylo paběrkování, kterému jsme se začali věnovat v roce 2015. S dobrovolníky jsme jezdili na pole sbírat zeleninu, která byla stále kvalitní a jedlá, ale kvůli svému vzhledu se nedostala do obchodů. Jen během prvního roku jsme při 18 výjezdech zachránili téměř osm tun potravin. Postupně jsme si začali všímat, že k plýtvání dochází i v dalších částech potravinového řetězce – v obchodech, domácnostech nebo veřejném stravování. Na to jsme reagovali dalšími projekty: osvětovými aktivitami a výzkumy zaměřenými na plýtvání v gastronomii. Právě z výzkumu veřejného stravování vzešel také nápad na Zachraň oběd. Ten už nezůstává jen u upozorňování na problém, ale přináší praktické řešení – propojuje jídelny s charitativními organizacemi a pomáhá dostat nevyužité hotové porce k lidem, kteří je potřebují.

Proč vyhazujeme jídlo doma a proč v jídelnách? Důvody jsou překvapivě odlišné
Co se vyhazuje doma z jiných důvodů než v jídelně?
Není to ani tak o tom, co se vyhazuje, ale především proč. V domácnostech se často nakupuje více potravin, než se nakonec spotřebuje. Na některé jídlo se zapomene v lednici, případně člověka nenapadne, jak ho dál využít, a tak skončí v koši.
V jídelnách je situace trochu jiná. Provozovatelé dopředu přesně nevědí, kolik lidí přijde. U firemních jídelen navíc zaměstnavatelé často očekávají, že bude po celou dobu výdeje dostupná kompletní nabídka jídel.
Ve školních jídelnách zase vznikají přebytky například proto, že děti na obědy nakonec nepřijdou, přestože je jídlo už připravené. V obou případech tak hraje roli především obtížné plánování a odhad toho, kolik jídla bude skutečně potřeba.
Spotřebujte do versus minimální trvanlivost. Rozdíl, který by měl znát každý
Jaké nedorozumění kolem data spotřeby a minimální trvanlivosti slýcháte nejčastěji?
Lidé často považují oba údaje za totéž a potraviny vyhazují hned po překročení uvedeného data. Mezi nimi je ale zásadní rozdíl. Zatímco „spotřebujte do“ uvádí datum, po jehož uplynutí už potravina nemusí být bezpečná ke konzumaci, u „minimální trvanlivosti“ to neplatí automaticky. Pokud byla správně skladována, může být i po tomto datu stále v pořádku. Je proto důležité zkontrolovat její vlastnosti – vzhled, vůni a případně chuť – a posoudit, zda je stále vhodná ke konzumaci.

Týdenní experiment, který může změnit vaše nakupování
Co by domácnost mohla týden sledovat, aby zjistila, kde jí vznikají zbytečné přebytky?
Doporučili bychom si po dobu jednoho týdne zapisovat, jaké potraviny a v jakém množství domácnost vyhazuje, a především z jakého důvodu. Bylo jídla příliš mnoho? Zapomněli jsme na něj v lednici? Nakoupili jsme ho do zásoby, ale nakonec ho nestihli spotřebovat?
Pomoci můžou i naše připravené materiály, které máme k dispozici.
Už takové jednoduché sledování může odhalit opakující se situace a pomoct najít konkrétní změny – třeba lépe plánovat nákupy, kontrolovat zásoby v lednici nebo přizpůsobit množství připravovaného jídla. Kdo chce své návyky prozkoumat podrobněji, může si také vyzkoušet audit „Jaký jste zachránce jídla?“, který pomůže zmapovat přístup k plýtvání potravinami a ukázat, kde je prostor pro zlepšení.
Jak se dá plánovat nákup v rodině, kde se počet strávníků často mění?
Základem je plánovat nákup podle toho, kolik lidí bude doma, a průběžně přizpůsobovat množství nakupovaných potravin aktuální situaci. Určitě je důležité mít přehled o tom, co už máme doma, a před nákupem zkontrolovat lednici i spíž, případně si je můžeme vyfotit. Tím se zamezí tomu, aby se koupily suroviny, které doma již máme. U potravin, které se rychle kazí, je lepší nakupovat menší množství a případně dokoupit podle potřeby. Naopak trvanlivé suroviny se vyplatí mít v zásobě. A pokud se plány na poslední chvíli změní, je dobré myslet na to, že řadu potravin lze zamrazit nebo využít v dalších dnech.
„Nejde o to trávit více času vařením, ale lépe využívat to, co už máme.“
— Denisa Voldřichová, ředitelka organizace Zachraň jídlo

Zachraň oběd: Když hotové jídlo místo do koše putuje k lidem
Co musí klapnout mezi kuchyní a příjemcem, aby bylo možné hotové porce bezpečně darovat?
Aby mohlo darování fungovat, musí dojít k propojení obou stran – nejen komunikačně, ale také procesně. S tím pomáháme v Zachraň jídlo my. Společně s oběma stranami se domlouvá celý proces – kdy a jak bude jídlo předáváno, kdo zajistí jeho vyzvednutí, v jakých nádobách se budou pokrmy převážet a jak budou nastavené podmínky bezpečného zacházení s pokrmy.
Která překážka nejčastěji odradí provoz, který by darování rád zkusil?
V některých oblastech může být složitější nastavit logistiku darování nebo najít vhodnou charitativní organizaci, která bude schopná jídlo pravidelně přebírat a distribuovat. Nevíme ale o případu, který by provoz úplně odradil od spolupráce. Vždy se snažíme najít cestu, která bude jak pro jídelnu, tak pro charitativní organizaci fungovat. Proto jsme našli i další možnosti, jak přebytky využít. Darování tak nemusí vždy směřovat přes charitu – může fungovat také přímo v rámci místní komunity. Například pro žáky ze sociálně slabších rodin nebo místní seniory.
Všechny informace k darování jsou k dispozici na projektovém webu www.zachranobed.cz, kde je také formulář pro zapojení.
Nejdříve plýtvání předcházet. A když jídlo zbude, najít mu další využití
Jak se liší předcházení přebytkům od jejich dalšího využití a podle čeho mezi těmito cestami volíte?
Předcházení plýtvání by mělo mít vždy přednost. Ideální je, když se podaří množství připravovaného nebo nakupovaného jídla přizpůsobit skutečné spotřebě. Ne vždy se ale dá vzniku přebytků úplně zabránit. V takovém případě je důležité hledat způsoby, jak potraviny nebo hotová jídla ještě využít, například jejich darováním. Jedno řešení tak doplňuje druhé.
Jak do plánování zapojujete organizace, které jídlo přebírají?
Charitativní organizace jsou důležitou součástí celého procesu. Potřebujeme znát jejich možnosti a kapacity. Společně s jídelnou se proto vždy domlouvají podmínky předávání, množství porcí i čas vyzvednutí. Cílem je nastavit spolupráci tak, aby byla dlouhodobě udržitelná a jídlo se skutečně dostalo k lidem, kteří ho potřebují.

Kolik porcí se podařilo zachránit? Samotné číslo neukazuje všechno
Co Vám ukáže počet zachráněných porcí a co z něj vyčíst nelze?
Počet zachráněných porcí nám ukazuje konkrétní dopad darování – kolik hotových jídel se podařilo využít místo toho, aby skončila jako odpad. Když se ale podíváme na data podrobněji, můžeme zjistit také to, jaké pokrmy se darují nejčastěji. Pro samotnou jídelnu to může být užitečná zpětná vazba o tom, která jídla se mezi strávníky těší menší oblibě a kde případně vznikají pravidelné přebytky. Samotný počet zachráněných porcí nám ale neřekne, jaký byl celkový rozsah plýtvání v dané jídelně a kolik například neúplných porcí se vyhodí.
Září proti plýtvání: Do výzvy se zapojují tisíce rukou ochotných něco změnit
Která kampaň Vás překvapila tím, jak na ni lidé reagovali?
Určitě bych zmínila kampaň Září proti plýtvání, kterou každoročně připravujeme pro spotřebitele. V kampani upozorňujeme na problém plýtvání potravinami a motivujeme lidi k tomu, aby se zamysleli nad svými každodenními návyky. Do kampaně se pravidelně zapojuje více než 1 000 lidí a těší nás, že jejich počet každým rokem roste. Je vidět, že zájem o téma plýtvání potravinami sílí a že stále více lidí chce aktivně přispět ke změně. Důležité je, že se mohou zapojit nejen jednotlivci a domácnosti, ale také firmy, školy nebo další organizace.
Ve firemní jídelně se pravidelně vyhazují obědy. Co s tím může udělat zaměstnanec?
Jak by mohl začít zaměstnanec, který pozoruje opakované přebytky ve firemní jídelně?
Nejlepší je začít tím, že na problém upozorní vedení jídelny nebo zaměstnavatele. Může popsat, čeho si všímá, kdy přebytky nejčastěji vznikají a jaké množství jídla se nevyužije. Následně společně najdeme vhodné řešení, například v podobě lepšího plánování přípravy jídel. Pokud přesto vzniká mnoho přebytků a plýtvání nejde omezit – třeba kvůli požadavku zaměstnavatele udržet kompletní nabídku po celou dobu výdeje –, stačí se s námi napřímo spojit. Společně pak nastavíme funkční systém pro darování potravin.
Jediný návyk, který může rodině pomoci vyhazovat méně jídla
Jaký návyk byste navrhli rodině, která chce vyhazovat méně, ale nechce vařením trávit více času?
Doporučili bychom začít jednoduchým návykem: před každým nákupem zkontrolovat lednici a spíž a při plánování jídel vycházet z toho, co už doma máme. Dále přemýšlet, jak jednu surovinu využít ve více jídlech – například zbylou zeleninu přidat do polévky, pomazánky nebo rizota. A pokud víme, že něco nestihneme spotřebovat, vždy to můžeme včas zamrazit. Nejde o to trávit více času vařením, ale lépe využívat to, co už máme.

Zachraň jídlo: Malé změny doma, velký smysl pro společnost
Rozhovor s Denisou Voldřichovou připomíná, že méně plýtvat nemusí znamenat zásadně měnit celý život. Často stačí před nákupem otevřít lednici, promyslet množství jídla, které skutečně potřebujeme, nebo dát druhou šanci surovinám, jež už doma máme.
Stejně nutnou změnu ale potřebují školní a firemní jídelny. Tam může díky lepšímu plánování a promyšlenému darování dostat nevyužité jídlo nové uplatnění.
Organizace Zachraň jídlo propojuje osvětu s konkrétními projekty, které pomáhají omezovat potravinový odpad. Inspiraci, praktické rady a novinky z jejích aktivit najdete také na Instagramu Zachraň jídlo.
Pokud pracujete v jídelně nebo víte o provozu, kde pravidelně zbývají hotové porce, podívejte se na projekt Zachraň oběd, který nabízí informace o možnostech darování i formulář pro zapojení.
A co můžete udělat už dnes? Ještě před dalším nákupem se podívejte, co máte doma, a zkuste vymyslet jedno jídlo ze surovin, které už čekají na využití. Získáte tak jednoduchý začátek změny, která potěší vaši peněženku i planetu.
Zdroj foto: archiv Zachraň jídlo
