To, jak lidské plémě dokáže zaneřádit odpadem svou planetu a že je to opravdu globální problém, vědí i naše dítka. Vždyť se s tímto problémem edukačně potýkají nejenom ve školách, doma při třídění odpadu, ale třeba i v animácích.

Je to již neuvěřitelných 18 let, co tvůrci jednoho z nich vykreslili lidský odpadní problém ad absurdum. Ano, z dětí, s kterými jsme byli v roce 2008 na animáku WALL-I, jsou dnes dospělí lidé. A haldy odpadu nám utěšeně rok co rok narůstají nejenom na naší Zemi, ale i na její orbitě. Generace našich dětí a vnoučat budou nevyhnutelně muset tento globální problém aktivně řešit.

I proto, abychom neskončili jako v tom animáku a nemuseli se kvůli nezvládatelným haldám odpadu na naší planetě i kolem ní odstěhovat někam do vesmíru, je nutná celoplanetární angažovanost.

Samozřejmě, můžeme všichni začít v malém, doma, minimálně nehromaděním zbytečných věcí a tříděním odpadu, který vyprodukujeme.

Globální odpadový problém vyžaduje globální akce

Jednou z nich je i Mezinárodní den nulového odpadu, který Valné shromáždění OSN z iniciativy Turecka a dalších 105 zemí v roce 2023 ustanovilo na 30. březen.

Kampaň Mezinárodního dne nulového odpadu se každoročně děje pod kuratelou Programu OSN pro životní prostředí UNEP a Programu OSN pro lidská sídla UN-Habitat.

Kampaň je globálním apelem na zapojení do akce všech úrovní lidské společnosti – od členských států OSN, přes organizace systému OSN, občanskou společnost, soukromou i akademickou sféru, komunity, až po každého jednotlivce.

Naším společným cílem jsou konkrétní iniciativy a aktivity v oblasti nulového odpadu a jejich přínos k dosažení udržitelného rozvoje lidské civilizace. 

Nulový odpad začíná na našem talíři

Loňský Mezinárodní den nulového odpadu byl zaměřen na textilní odpad a letos pro změnu cílí na odpad potravinový. Kampaň se zaměřuje na to, co jíme i co nesníme, čím plýtváme a jak se můžeme posunout směrem k lepší, cirkulárnější budoucnosti.

Lidé na celém světě plýtvají potravinami v ohromujícím rozsahu:

• každoročně vyhodíme přibližně 1 miliardu tun jedlých potravin, tedy téměř pětinu všech potravin dostupných pro spotřebitele
• plýtvání potravinami ovlivňuje nejenom kvalitu života, ale i zatěžuje životní prostředí
• většina plýtvání potravinami vzniká v domácnostech – až kolem 60 %
• následuje gastronomie (28 %) a maloobchod (12 %), což je důsledek neefektivních potravinových systémů a řetězců od pěstování, výroby, přes distribuci až po spotřebu
• ztráta a odpad potravin generují 8 až 10 % globálních emisí skleníkových plynů, což je téměř pětkrát více než emise letecké dopravy

Potravinový odpad je součástí komunálního tuhého odpadu, jehož lidská „produkce“ je taky alarmující:

• kdybychom celkové roční množství vyprodukovaného tuhého komunálního odpadu naložili do přepravních kontejnerů a umístili je za sebe, obtočili bychom zeměkouli 25krát
• bez naléhavých opatření se produkce tuhého komunálního odpadu může do roku 2050 výrazně zvýšit na 3,8 miliardy tun ročně
• rostoucí lidské využívání zdrojů je hlavním motorem trojité planetární krize: změny klimatu, ztráty přírody a biodiverzity a znečistění

15 tipů, jak neplýtvat potravinami

Při příležitosti historicky prvního Mezinárodního dne povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami, 29. září 2020, připravili expertky a experti FAO – Organizace pro výživu a zemědělství OSN – doporučení pro neplýtvání potravinami.

Tyto tipy jsou samozřejmě aktuální i dnes. Vždyť i malé změny v našich každodenních návycích můžou mít obrovský globální pozitivní dopad.

1. Osvojme si zdravější a udržitelnější stravu

• zdravé jídla nemusí být vůbec složité a již vůbec při jich přípravě nemusíme plýtvat potravinami

2. Nakupujme jenom to, co potřebujeme

• plánujme nejenom vaření, ale i nakupování potravin
• držme se nákupního seznamu a vyhýbejme se impulzivním nákupům
• nejenom že tak budeme méně plýtvat jídlem, ale můžeme i ušetřit

3. Vybírejme si i „škaredé“ ovoce a zeleninu

• nesuďme jídlo podle vzhledu
• ovoce a zelenina zvláštního tvaru nebo pohmožděné se často vyhazují, protože nesplňují „kosmetické“ standardy
• chutnají ale stejně a můžeme je použít na kompoty, smoothie, džusy nebo dezerty

4. Potraviny skladujme rozumně

• starší potraviny posuňme do přední části spižírny, lednice nebo mrazáku a nové do zadní části
• používejme vzduchotěsné nádobí na jejich uskladnění
• různé druhy potravin skladujme podle doporučení

5. Pochopme označování potravin

• „minimální trvanlivost“ není totéž jako „spotřebujte do“
• kontrolujme etikety potravin již při nákupu, vyhýbejme se těm s nezdravými složkami

6. Začněme v malém

• doma si nakládejme menší porce
• v restauracích se o velké jídla dělme, nebo si to, co nesníme dejme zabalit domů

7. Nevyhazujme zbytky

• pokud nesníme všechno, co jsme si navařili, zamrazme si to na později
• anebo můžeme zbytky jídla použít jako ingredienci dalšího pokrmu

8. Využijme svůj potravinový odpad

• zbytky, které nelze odložit na později nebo použít na další jídlo nevyhazujme
• jejich kompostováním vrátíme živiny zpět do půdy a snížíme svou uhlíkovou stopu

9. Respektujme jídlo

• jídlo nás všechny spojuje, poznejme a pochopme proces jeho výroby
• poznejme své farmáře a promluvme si s nimi

10. Podporujme místní producenty potravin
    • koupí lokálních produktů podporujeme rodinné farmy a malovýrobce potravin
    • zároveň tak pomáháme v boji proti znečistění zkrácením distribučních vzdáleností
11. Udržujme populace ryb nad vodou

• jezme ty druhy ryb, kterým nehrozí nadměrný rybolov – například makrely nebo sledě
• vzdejme se tresek a tuňáků, kterých populace jsou ohroženy nadměrným rybolovem
• kupujme ryby ulovené nebo chované udržitelným způsobem

12. Používejme méně vody

• bez vody nemůžeme pěstovat potraviny
• přispějme k šetření vodou
• neplýtváním potravinami zároveň šetříme vodní zdroje, které byly použity na jejich pěstování a výrobu

13. Udržujme půdu a vodu čistou

• důsledně separujme nebezpečný domácí odpad
• pokud se dostane do půdy a vodních zdrojů, může poškodit přírodní zdroje důležité pro pěstování a výrobu potravin

14. Jezme více luštěnin

• dopřejme si je alespoň jednou týdně

15. Sdílení je starostlivost

• najděme způsob, jak můžeme darovat přebytečné potraviny

V neplýtvání potravinami, na cestě k nulovému odpadu má každý z nás svou důležitou roli. Přispějme tedy k tomu, abychom se za naši civilizaci nemuseli stydět. Protože to, v jakém stavu naši planetu předáváme dalším generacím, již bezesporu globální hanbou je.

Ján Schneider

foto: UNEP