Změna času 2026: Získáme hodinu spánku navíc. Proč se přesto můžeme cítit unavenější?

Martina Novotná
5 Min Read

Česko čeká další změna času. V neděli 25. října si pospíme o hodinu déle, ale naše tělo nemusí mít z posunu hodin stejnou radost jako my. Nový průzkum ukazuje, že střídání času vadí téměř polovině Čechů. Co se v našem těle děje a jak si změnu usnadnit?

Jedna hodina navíc. Dárek, který nemusí potěšit každého

Představte si nedělní ráno. Budík nezvoní, venku je ještě klid a vy máte před sebou celou hodinu navíc. Zní to jako malý podzimní bonus, který bychom si rádi dopřávali častěji.

Jenže naše tělo se neřídí pouze čísly na displeji telefonu. Má své vlastní biologické hodiny, které určují, kdy se nám chce spát, kdy máme nejvíce energie a kdy potřebujeme odpočinek.

A právě proto může být i zdánlivě příjemný podzimní posun času pro některé lidi nepříjemný.

Letos navíc přichází změna v nejdřívějším možném termínu. V neděli 25. října 2026 se ve tři hodiny ráno vrátí hodiny zpět na druhou. Stejně brzy jsme měnili čas naposledy v roce 2015.

Téměř polovině Čechů střídání času nevyhovuje

Možná máte pocit, že změna času je jen drobná nepříjemnost, na kterou si všichni během několika dní zvykneme. Nový průzkum společnosti ResSOLUTION Group ale ukazuje, že názory Čechů jsou mnohem vyhraněnější.

47% dotázaných střídání času nevyhovuje a 18% dotázaných střídání času vyhovuje

Zajímavé jsou také rozdíly mezi ženami a muži. Ženy podle průzkumu častěji než muži uvádějí, že jim dělá problém jarní posun hodin, případně obě změny času.

Podzimní změnu naopak častěji nepříjemně vnímají mladší lidé do 34 let.

A ještě jedno zajímavé číslo: Pokud bychom měli střídání času zrušit, 52 % respondentů by upřednostnilo trvalý standardní, běžně označovaný jako zimní čas.

Proč můžeme být unavení, i když spíme déle?

Na první pohled to nedává smysl. Dostaneme hodinu navíc, takže bychom přece měli být odpočatější. Jenže délka spánku není jediným faktorem, který ovlivňuje naši energii. Důležitá je také pravidelnost. Naše vnitřní biologické hodiny reagují zejména na střídání světla a tmy, ale také na každodenní návyky. Při podzimním posunu se sice hodiny vrátí zpět, naše tělo však nemusí okamžitě přizpůsobit svůj rytmus. Pokud například běžně vstáváte v sedm hodin, můžete se po změně času probudit už v šest. A večer naopak pocítit únavu dříve než obvykle. Neznamená to, že změna času musí způsobit potíže každému. Někteří lidé si jí téměř nevšimnou, jiní potřebují několik dní na přizpůsobení.

Ženy, práce, děti a nekonečný seznam povinností

Změna času může být nepříjemná zejména tehdy, když už běžně nemáme dostatek prostoru na odpočinek. Ráno připravit děti, vyřídit pracovní e-maily, zvládnout schůzky, nákupy, domácnost a večer ještě najít chvíli pro sebe. V takovém režimu je snadné připsat únavu změně času, přestože za ní může stát také dlouhodobý nedostatek spánku nebo nepravidelný denní režim. Právě proto je dobré vnímat říjnový posun hodin jako příležitost zamyslet se nad vlastními návyky. Nejde o to stihnout během dne ještě více. Možná je mnohem užitečnější dopřát si pravidelnější večer a ráno, které nezačíná okamžitým kontrolováním telefonu.

Pět drobností, které vám změnu času usnadní

Nemusíte kompletně měnit svůj životní styl. Někdy pomohou malé úpravy, které zvládnete i během běžného pracovního týdne.

  1. Choďte spát přibližně ve stejnou dobu. Pravidelný režim pomáhá stabilizovat biologické hodiny.
  2. Dopřejte si ráno denní světlo. Krátká procházka nebo pobyt venku může podpořit přirozené nastavení denního rytmu.
  3. Nepřehánějte to s večerním kofeinem. Káva v pozdních hodinách může zhoršit usínání.
  4. Přizpůsobujte režim dětí postupně. Pokud jsou citlivé na změny, můžete během několika dní mírně posouvat dobu usínání.
  5. Nevyužívejte získanou hodinu automaticky na další práci. Odpočinek není ztracený čas.

A co kdybychom už čas nikdy neměnili?

O zrušení střídání času se v Evropské unii diskutuje už řadu let. Evropský parlament podpořil návrh na ukončení této praxe v roce 2019, ale členské státy se dosud nedohodly na konečném řešení. Zatím tedy platí, že hodiny budeme měnit i nadále. Nejbližší návrat na letní čas nás čeká 28. března 2027. Možná ale stojí za zamyšlení ještě jiná otázka. Kdybychom skutečně každý den získali hodinu navíc, využili bychom ji k odpočinku, nebo bychom si do ní přidali další povinnosti? Protože někdy nepotřebujeme více času. Potřebujeme s tím, který máme, zacházet trochu jinak.

A co vy? Patříte mezi ty, kteří se na hodinu spánku navíc těší, nebo vám změna času pravidelně rozhodí režim?

Zdroj foto: Canva x AI

Share This Article
Založila som projekt Akčné ženy. Podporujeme všetky ženy v tom, čo ich napĺňa a robí im RADOSŤ. Pomáhame si v podnikaní, kariére a vzdelávaní.