O strachu a jiných krásných povinnostech
Jak již z našich rozhovorů a článků jistě víte, milé akční dámy, je to na spadnutí. Ve čtvrtek 26. a pátek 27. března se v Clarion Congress Hotel Prague uskuteční již 17. ročník prestižní mezinárodní akce věnované nejenom (ne) rovnému odměňování žen s názvem Equal Pay Day. Vše je připraveno, nádherné super ženy z organizačního štábu mají všechno pečlivě nachystáno, aby mohly přivítat tisíce nádherných a výjimečných žen. Které budou mít možnost naživo zažít a navnímat, co jim přijdou sdělit Wonder Women z 18 zemí. A ano, pozvání přijalo i několik super mužů, kteří mají nám všem co říci.
Šéfka všech akčních Wonder Women veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women CR, pořádajících Equal Pay Day, Helena Dreiseitlová pro vás připravila delikátní ochutnávku: rozhovor s Wonder Woman, která ani letos na Equal Pay Day nebude chybět. Je jí Global Customer Experience Lead at Anheuser-Busch InBev Barbora Jarošová, která kromě mnohého jiného dokáže vysvětlit všem ženám, které jsou ochotny naslouchat, že život začíná tam, kde končí strach.

Wonder Woman je fiktivní postava, takže nemůže existovat v reálném světě. Pokud bychom se ale inspirovaly schopnostmi z komiksů a filmů, mohla by dokázat například co?
Za mě by Wonder Woman paradoxně nemusela mít nadlidskou sílu ani magické schopnosti. Její skutečné „super schopnosti“ by mohly být mnohem reálnější, například:
✨ vidět strach, ale nenechat se jím ovládat
✨ otevírat dialog tam, kde ostatní mlčí
✨ nastavovat hranice bez pocitu viny
✨ inspirovat lidi, aby si dovolili zpochybňovat vlastní limity, víc si věřit a plnit si své sny
Jsou to dovednosti, které se dají krok za krokem rozvíjet v práci i v osobním životě. Takže ano, Wonder Woman je fiktivní postava, ale to, co zosobňuje, je velmi reálné, odvaha být vidět, být slyšet, věřit si a posouvat sebe i ostatní dál.
Jakou superschopnost by podle tebe měla mít žena leaderka?
Asi tě nepřekvapím, že jako klíčovou superschopnost leaderky vnímám schopnost pracovat se strachem, porozumět mu a nenechat ho ovlivňovat rozhodování. Strach z nedostatečnosti či selhání dokáže výrazně brzdit náš potenciál, pokud mu to dovolíme.
Z vlastní praxe NLP kouče přitom vidím, že práce se strachem je téma, které se u žen v profesním i osobním životě objevuje znovu a znovu. Leaderka není ta, která strach nemá, ale ta, která se jím nenechá zastavit.
A když leaderka umí se strachem vědomě pracovat, projevuje větší odvahu v rozhodování, vstupuje do klíčových debat i v okamžicích ticha, dokáže efektivně odolávat tlaku a stanovovat hranice bez pocitu viny. Tím se i stává lepším koučem a mentorem pro svůj tým, lépe ho provází náročnými situacemi a současně si s větší lehkostí užívá svou vlastní leadership roli
Jaké jsou tvoje největší síly a jak jsi je získala?
Když se ohlédnu, uvědomuji si, že moje největší síly nevznikly přes noc, formovaly se změnami rolí, výzvami i nekomfortem. Za největší síly, které mě definovaly jako leaderku považuji následující 3:
- Adaptabilita
Za 15 let jsem vystřídala osm různých pozic, často v oblastech, o kterých jsem na začátku nevěděla téměř nic. Byla jsem tak nucena velmi rychle rozvíjet schopnost zorientovat se v novém prostředí a ve velmi krátké době podat výkon, který se ode mě očekával. Velký vliv na moji adaptabilitu měla také účast a vedení významných transformačních projektů, které se staly součástí téměř každé mé role. Ty mě naučily najít jasný směr i v chaosu, rozhodovat se pod tlakem a pružně reagovat na rychle se měnící situace. Právě v leadership pozicích se tato kombinace ukázala jako jedna z mých největších výhod.
- Posouvání limitů
Odjakživa mě fascinovalo zkoumání hranice mezi tím, co považujeme za možné, a tím, co skutečně možné je. Když jsem začala vést lidi, přenesla jsem tuto zvědavost i na své týmy.
Šlo o přístup dívat se na věci chytřeji, hledat nové cesty a nevzdat se jen proto, že „se to vždy dělalo takhle“. Když jsme dostali target, často jsme si nastavili ještě ambicióznější „dream target“. Ne proto, abychom pracovali víc, ale aby nás to donutilo přemýšlet jinak. Často se ukázalo, že limity jsou spíš naučené než skutečné.
- Rozvoj lidi
Ať už jsem byla v jakékoli roli, jedna věc mě provázela neustále, naplnění z toho, když jsem mohla pomáhat druhým růst. Když získali větší sebevědomí, překonali vlastní strach nebo udělali krok, do kterého by se dříve neodvážili. Postupně jsem si uvědomila, že právě tady je moje největší síla: pomáhat lidem objevit, co v sobě mají, a podporovat je v tom, aby svůj potenciál dokázali naplno využít.

Barbora Jarošová (druhá zleva) je stálicí a jednou ze Super Women Equal Pay Day
Jakou super schopnost bys chtěla mít a na co bys jí použila?
Kdybych si mohla vybrat jednu superschopnost, byla by to mistrovská komunikace.
Schopnost, která dokáže inspirovat velké skupiny lidí, vyřešit i ten nejtěžší konflikt s lehkostí a respektem, uklidnit jakoukoliv vyhrocenou diskusi a vrátit ji zpátky k věcnosti a řešení. Za 15 let své kariéry stále znovu a znovu vidím, jak velké úskalí může vzniknout ze špatné, nedostatečné nebo příliš emotivní komunikace. Vyvolává napětí, zmatek, nedůvěru, nespokojenost, a to platí stejně v pracovním i osobním životě. Správná komunikace má sílu měnit vztahy, týmy i celé organizace. A kdybych ji mohla ovládnout na „super“ úrovni, použila bych ji právě k otevírání dialogu, propojování lidí a hledání cesty tam, kde ji ostatní ještě nevidí.
Jak se cítíš jako žena v mužském světě?
Musím říct, že se mi v mužském kolektivu pracuje velmi dobře. Mám ráda přímou, jasnou a nekomplikovanou komunikaci, která v mužských týmech často převládá. Oceňuji také odvahu a tah na branku, se kterou umí jít do věcí naplno, tahle energie a dynamika mi sedí a pokud bych si měla vybrat, byla by to dokonce moje preferovaná volba. Zároveň ale věřím, že na konci dne nezáleží na tom, jestli je tým mužský nebo ženský. To, co skutečně rozhoduje, jsou konkrétní lidé, jejich přístup, charakter, ochota spolupracovat a vzájemný respekt. Když tyhle hodnoty fungují, pracuje se skvěle kdekoliv a s kýmkoliv.
Pamatuješ si na svůj první mentoring?
Ano, na svůj první mentoring si pamatuji naprosto přesně. Měla jsem obrovský respekt, pokoru a upřímně i strach. Přemýšlela jsem, zda to, co chci předat, bude dostatečné a jestli naplním očekávání žen, které si mě k mentoringovému stolu vybraly. O to víc mě překvapilo, jak silně můj příběh i téma o kterém jsem mluvila, s mnoha ženami rezonovaly. A když za mnou po mentoringu několik z nich přišlo osobně poděkovat, neskutečně mě to zahřálo u srdce, dodalo energii a potvrdilo, že to, co dělám, má skutečný smysl. Možná je to i proto, že mentoring zásadně ovlivnil i můj vlastní život. V době, kdy jsem procházela velmi náročným obdobím, mi právě mentoring na Equal Pay Day dodal odvahu udělat jedno z nejdůležitějších rozhodnutí mého života. Proto si mentoring, ať už na HR Days, v projektech pro talentované ženy nebo na Equal Pay Day tolik užívám. Věřím, že jediná správná věta ve správný moment může změnit směr, dodat sílu a nastartovat obrovskou změnu.
Jedna ze tvých mentee z EPD roku 2023 zmínila tvůj mentoring jako nejlepší a řekla: „Bára sdílela silný osobní příběh, který mi připomněl zapomenuté motto – litanii proti strachu z románu Duna.” A pak dodala: „Skočím a roztáhnu křídla cestou. Nebudu se přizpůsobovat mužům ve firmě.” Je toto přesně to, co by efektivní hodina mentoringu měla spustit?
Každý přichází k mentoringu s jinými očekáváními a potřebami. Pro mě jako mentorku je ale vždy klíčové, aby mentee odcházela s pocitem, že to byla dobře investovaná hodina jejího času. A pokud z mentoringu navíc odchází s nadšením, odhodláním udělat konkrétní krok ke změně, nebo s nově získanou sebedůvěrou, že cesta, po které jde, je ta správná, je to pro mě ten největší pocit naplnění. V takových momentech vidím, jak obrovský dopad může mít i krátké setkání. Jedna jediná hodina totiž někdy stačí k tomu, aby člověk našel dlouho hledané odhodlání, uviděl věci z nového úhlu nebo získal sebedůvěru, která ho posune o velký krok vpřed. A to je důvod, proč pro mě má mentoring tak silný smysl.

Mentorka Barbora Jarošová
Hledala jsem tvá témata od začátku tvého mentorování pro BPWCR a víš co jsem zjistila? „STRACH” ovládá tvoje kulaté stoly ;-) Jak se to posouvá?
Za mě zde vidím dvě roviny. Díky online světu různých podcastů, TED talků, otevřenému sdílení osobních příběhů a rozmachu coachingu i mentoringu už toto téma není takové tabu, jako dříve. Stále více lidí chápe, že sebepoznání a práce s emocemi není slabost ani „něco zbytečného“, ale často nezbytná součást osobního i profesního růstu. Roste povědomí o tom, že strach je přirozenou součástí naší psychiky a že s ním lze pracovat, pokud si ho nejprve dokážeme uvědomit. Zároveň ale vidím, že mnoho lidí u kroku uvědomění zůstane a k té skutečné práci už většinou bohužel nedojde, nebo dojde jenom povrchově. Skutečná práce je ta nejtěžší část, která vyžaduje odvahu, vytrvalost, překračování komfortní zóny a vědomý trénink nových návyků a způsobů myšlení. A právě proto je to téma, kterému se chci věnovat dál jako leader, NLP coach i mentor, protože věřím, že když lidé pochopí, že strach nemusí řídit jejich život, otevírá se jim prostor pro volbu, růst a mnohem větší svobodu.
Global Customer Experience Lead at Anheuser-Busch InBev. Co přesně by si pod touto pozicí měla představit 15letá holka?
Nedávno jsem se snažila své neteři vysvětlit, co vlastně dělám v práci, a musím říct, že převést korporátní jazyk do „normální řeči“ byla větší výzva, než jsem čekala. Nakonec jsem jí to popsala takhle: „Představ si, že vedu několik týmů a společně se staráme o to, aby zákazníci po celém světě měli co nejlepší zkušenost a zážitek od chvíle, kdy si objednají svůj produkt (v našem případě své oblíbené pivo), až po moment, kdy ho opravdu dostanou. A když se něco pokazí, jsme to my, kdo to opraví. Zároveň pořád hledáme způsoby, jak pracovat rychleji a lépe, často s pomocí robotů a umělé inteligence. A součástí mojí práce je také pomáhat týmu růst a cítit se v práci dobře.“

Jaké jsou tvé největší úspěchy v kariéře?
Mezi své největší kariérní úspěchy řadím projekty, které přinesly strategickou a inovativní změnu, měly významný finanční dopad a zároveň pozitivně ovlivnily rozvoj lidí. Na své současné pozici jsem vedla rozsáhlou globální transformaci procesů, během níž jsme integrovali Customer Experience a Order Management ze tří exportních zón do jedné role a zároveň zásadně automatizovali order-taking proces. Tato změna zvýšila efektivitu a přinesla výrazný posun v zákaznické spokojenosti, kdy se nám podařilo zvýšit spokojenost (NPS) z -16 na +55. Za další úspěch považuji období, kdy jsem vedla oblast exportních a importních dokumentů, kde jsme dokázali prostřednictvím standardizace procesů snížit náklady způsobené chybnými či pozdními dokumenty o 80 což firmě přineslo úsporu 4,6 milionu USD během dvou let. Velmi si také cením vedení vůbec prvního blockchainového pilotu pro dokumentační proces v globálním supply chainu, náš tým se stal prvním, kdo tuto inovaci otestoval na světové úrovni. A nakonec to, co považuji za nejdůležitější, jako leader a mentor jsem pomohla mnoha lidem posunout se v kariéře, získat sebevědomí a odvahu růst. Právě dopad na jejich profesní cestu vnímám jako svůj největší úspěch.
Jak se snažíš vyvážit svůj pracovní a osobní život?
Upřímně musím říct, že najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem pro mě dlouho nebylo jednoduché. Nakonec mě k ní dovedly tři klíčové momenty.
Prvním bylo téměř vyhoření, roky jsem jela v režimu „120 % výkonu“, chtěla mít všechno perfektní a často jsem dělala víc, než se ode mě očekávalo. V kombinaci s náročnou životní situací mě to postupně dovedlo na pokraj vyhoření. Tehdy jsem pochopila, že nastavování rovnováhy už není volba, ale nutnost. Druhým bylo splnění mého dlouholetého snu pořízení vlastního koně a tréninky drezury. To samo o sobě vyžaduje disciplínu, pravidelnost a vědomé rozhodnutí včas odcházet z práce. A třetím impulzem byla moje role leadera. Uvědomila jsem si, že pokud chci od lidí zdravý, a hlavně udržitelný výkon, musím ho sama praktikovat. Začala jsem proto cíleně pracovat na lepším time managementu, efektivitě, prioritizaci a schopnosti říkat „ne“. Dnes to vnímám tak, že rovnováha není stav, ale neustálé vědomé rozhodování.

Barbora Jarošová (vlevo) pozorně naslouchá Cristině Violetě Muntean během Equal Pay Day
Jaké jsou tvoje rady pro ženy, které chtějí být úspěšné v kariéře?
Za mě jsou to 3 následující rady:
- Neustálý seberozvoj, tohle platí univerzálně pro ženy i muže. Svět se rychle mění a schopnost růst, učit se a pracovat na sobě je nezbytná. Ať už jde o odborné znalosti, leadership, práci s emocemi nebo sebepoznání, investice do sebe je vždy ta nejlepší.
- Věřit si a umět říct, co chci. Nechci zobecňovat, ale my ženy často čekáme, až si někdo všimne naší práce a sám nám nabídne příležitost. Několik let jsem taky nebyla výjimkou. Realita je ale taková, že musíme umět jasně říct, co chceme, umět se zdravě „prodat“ a stát si za svou hodnotou. Sebevědomí není arogance, je to uvědomění si vlastní kompetence a přínosu.
- Mít odvahu být vidět a slyšet. Úspěch vyžaduje nejen tvrdou práci, ale i odvahu vystoupit z řady, prezentovat svůj názor a někdy jít i proti proudu. Viditelnost je strategická dovednost. A my ženy bychom se jí rozhodně neměly bát.
Když se tyto tři věci spojí – růst, sebevědomí a odvaha – stávají se silnou kombinací pro úspěch.
Co bys přála projektu Equal Pay Day, který letos bude slavit 17 narozeniny?
Projektu Equal Pay Day bych k jeho 17. narozeninám přála především to, aby i nadále zůstával hlasem, který otevírá důležitá témata, posouvá společenskou debatu a pomáhá ženám věřit ve vlastní hodnotu. A zároveň mu přeji, aby jeho poslání – rovné příležitosti a férové odměňování – jednou nebylo cílem, ale realitou.
Za rozhovor poděkovala Helena Dreiseitlová, Country Lead Equal Pay Day Czechia
foto: BPWCR

