Lidija Kovařík, generální ředitelka zážitkového konceptu Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague: skutečná změna nezačíná statistikou, ale rozhodnutím něco dělat jinak

Když se v Česku řekne nebo napíše: Equal Pay Day, mnoho žen i mužů dnes již ví, o čem bude řeč. Tato největší a nejvýznamnější akce svého druhu totiž nemá nejenom v naší zemi, ale i široko daleko za hranicemi páru. Nebo konkurenci, chcete-li. Protože dámy z pořádající organizace Business & Professional Women CR tuto svou vlajkovou akci již od roku 2009 pořádají excelentně a bezkonkurenčně. Být na českém Equal Pay Day je výjimečný a nezapomenutelný zážitek pro každého, kdo má možnost se této velkolepé akce zúčastnit. Na pódiu, v hledišti, za mentoringovými stoly, v zákulisí, ve všech diskusních i zážitkových prostorách Clarion Congress Hotel Prague. A když jsme při zážitcích: akční součástí megazážitku s názvem Equal Pay Day bude letos i nejrespektovanější expertka na zážitky v naší zemi. Ano, budete ji moci zažít osobně, a ještě, než se to stane, máme pro vás malé milé překvapení. 

Je mi ctí a potěšením položit vaším jménem, milé naše akční čtenářky, několik otázek Lidiji Kovařík, generální ředitelce zážitkového konceptu Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague.

Letos máte na 17. ročníku Equal Pay Day premiéru. Jaké jsou vaše očekávání a co pro vás účast na této prestižní akci znamená? 

Moje očekávání jsou především lidská – těším se na setkání s inspirativními ženami, sdílení zkušeností a otevřené diskuse o tématech, která hýbou společností i byznysem. Equal Pay Day vnímám jako důležitou platformu, která propojuje odbornost, odvahu i konkrétní kroky ke změně. Účast je pro mě nejen profesní ctí, ale i osobním závazkem přispět k debatě o férovosti a systémových změnách.

Účastnice 17. ročníku Equal Pay Day budou mít šanci zažít vás tváří v tvář i za mentoringovým stolem. Pokud můžeme, zkusme našim akčním čtenářkám alespoň zlehka prozradit, proč by si rozhodně neměly nechat ujít možnost zažít váš mentoring. 

Můj mentoring propojuje strategii, leadership a psychologii do jednoho smysluplného celku. Je postavený právě na hlubším porozumění psychologii – tomu, jak přemýšlíme, co ovlivňuje naše rozhodování, kde vznikají naše pochybnosti i vnitřní limity.

Vycházím ze zkušeností z mezinárodního byznysu i z intenzivní práce s lidmi. Nejde jen o kariérní doporučení nebo rychlé tipy. Jde o pochopení vlastních vzorců chování, práci s vnitřním nastavením a hledání vlastního směru. O odvahu dělat rozhodnutí v souladu se sebou a nastavovat si zdravé hranice – profesionálně i osobně.

Pokud si žena odnese jasnější vizi, větší sebejistotu nebo jedno silné „aha“, které jí pomůže udělat další krok, pak mentoring splnil svůj účel.

Velké změny začínají malými kroky.

Český Equal Pay Day nám vyrostl do jinošské krásy a letos oslaví již krásných 17. let. Co byste mu k narozeninám zapřála a jaký dar byste mu nadělila?

Přála bych mu, aby jednou ztratil důvod své existence – aby férové odměňování přestalo být tématem, protože se stane přirozenou a neoddiskutovatelnou samozřejmostí. Abychom už nepotřebovali připomínat čísla, vysvětlovat rozdíly ani obhajovat hodnotu práce žen.

A jaký dar bych mu nadělila? Odvahu a odpovědnost sdílenou napříč společností. Ještě silnější zapojení mužů do diskuse i konkrétních kroků. Rovnost není ženské téma – je to téma leadershipu, firemní kultury a dlouhodobé prosperity celé společnosti.

Protože skutečná změna nezačíná statistikou, ale rozhodnutím něco dělat jinak.

Vedle stěžejního tématu nerovného odměňování žen a mužů je letos mottem 17. ročníku českého Equal Pay Day: „AI mění budoucnost, my měníme systém.“ Do jaké míry mění AI budoucnost zážitkového cestovního ruchu?  

AI mění zážitkový cestovní ruch zásadně – ale ne tím, že by nahrazovala člověka. Mění ho tím, že nám umožňuje lépe porozumět návštěvníkovi. Díky práci s daty dokážeme personalizovat obsah, tempo i formu zážitku tak, aby byl skutečně relevantní a zapamatovatelný.

AI zároveň otevírá nové možnosti interaktivity a vyprávění příběhů – dokáže propojit digitální svět s fyzickým prostorem, reagovat v reálném čase a vytvářet dynamičtější scénáře. Pro provozovatele přináší efektivitu, lepší predikci chování návštěvníků i chytřejší řízení kapacit.

Zásadní je ale rovnováha. Technologie nesmí zastínit autenticitu. Emoce, lidský kontakt a skutečný příběh místa jsou to, co tvoří hluboký zážitek. AI je nástroj – silný a transformační – ale smysl mu dává až člověk.

Jaký je to pocit vést zážitkový projekt, který je nejlepší ve své kategorii v naší zemi, v Evropě i ve světě? Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague získal loni hned dvě významné ocenění: Europe’sLeading Beer Tour Visitor Experience 2025 a World’sLeading Beer Tour Visitor Experience 2025. Co tato prestižní ocenění, považované ve vaší branži za „Oscary“ znamenají pro zážitkový projekt, který vedete?

Je to silná kombinace hrdosti, pokory a odpovědnosti. Hrdosti na tým, který dokázal proměnit ikonický český příběh ve světově oceňovaný zážitek. Pokory vůči značce, která má více než 180letou tradici a obrovské dědictví. A odpovědnosti, protože úspěch není cíl – je to závazek.

Každé ocenění nás těší, ale zároveň nám připomíná, že laťka je nastavena vysoko. Znamená to neustále inovovat, posouvat kvalitu detailu, pracovat s emocí i autenticitou a nikdy neusnout na vavřínech.

V našem oboru jde skutečně o ekvivalent „Oscarů“. Tato ocenění potvrzují, že projekt obstál v globální konkurenci a že český pivní příběh dokáže rezonovat napříč kulturami i kontinenty.

Pro nás to ale není jen symbol prestiže. Je to potvrzení, že propojení silné značky, moderních technologií, promyšleného storytellingu a špičkového servisu funguje. A současně je to motivace dál investovat do inovací a udržet zážitek svěží, relevantní a světový.

Ocenění otevírají dveře, ale důvěru návštěvníků si musíme zasloužit každý den znovu.

Váš zážitkový koncept a komplex Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague není „jenom další pivní muzeum“ nebo „další z mnoha atrakcí“ v centru Prahy. Váš úžasný projekt prezentujete jako unikátní zážitkovou expozici, ve které pomocí nejmodernějších technologií vyprávíte fascinující příběh jednoho z českých národních pokladů: prvního zlatého ležáku na světě…To ale vůbec není všechno, ve třech patrech zrekonstruované historické budovy na Václaváku můžeme zažít mnohem více…  

Předpokládám, že cílovkou veleúspěšného projektu, který vedete, jsou zahraniční turisté a turistky, kteří zavítají do centra Prahy a nestačí jim jenom zajít na pár piv do hospody. Protože jsou lačni po komplexnějších zážitcích. Nebo se mýlím a cestu k vám našli třeba i štamgasti z hospůdky někde z uličky za rohem? A zašli na jednu až dvě hladinky skvělé Plzně? 

Naším cílem nikdy nebylo vytvořit další atrakci v centru Prahy. Chtěli jsme vybudovat místo, které propojuje historii, technologii, emoci a skutečný pivní rituál do jednoho silného, vrstevnatého zážitku.

Ano, významnou část návštěvníků tvoří zahraniční hosté, kteří hledají víc než jen posezení u piva. Chtějí pochopit kontext, příběh i původ. Chtějí zažít autenticitu značky, která změnila světové pivovarnictví.

Nabízíme jim proto komplexní cestu – od příběhu vzniku prvního zlatého ležáku na světě přes immersive a interaktivní prohlídku s audioprůvodci v 11 jazycích, až po školu čepování, pivní someliérské večeře či restauraci a výčep s terasou s výhledem na Václavské náměstí. Součástí konceptu je také jedno z nejvyhledávanějších míst v Praze pro eventy, privátní oslavy a teambuildingy.

Stejně důležití jsou pro nás ale i Češi. Přicházejí nejen ti, kteří chtějí ukázat „své“ pivo zahraniční návštěvě, ale i skuteční znalci a štamgasti. Často odcházejí překvapeni, kolik vrstev příběhu neznali – a že i ikonická značka může být vyprávěna moderním, současným jazykem.

Jsme živý prostor, kde se tradice potkává s inovací. Místo, kde se z běžné návštěvy může stát silný osobní zážitek – ať už jste turista z druhého konce světa, nebo milovník Plzně z uličky za rohem.

Pivní fajnšmekři a fajnšmekerky vědí, že na světě jsou možná tisíce druhů piv „plzeňského typu“, ale originální Plzeň je jenom jedna. A znalci a znalkyně historie pivovarnictví vědí, proč je to tak. Můžeme našim akčním čtenářkám shrnout základní atributy jedinečnosti Plzeňského Prazdroje? 

Jedinečnost Plzeňského Prazdroje vychází z kombinace historie, surovin a řemeslné preciznosti. Receptura z roku 1842 je stále zachována, stejně jako tradiční postupy spodního kvašení, které dávají pivu jeho jemnou hořkost a nezaměnitelnou hladkost. Kvalita surovin – měkká plzeňská voda, světlý slad a žatecký chmel – tvoří základ originální chuti, která inspirovala pivní svět a dala vzniknout pivnímu stylu „plzeňského typu“, dnes nejrozšířenějšímu na světě.

Součástí jedinečného zážitku je také umění čepování – hladinka, šnyt nebo mlíko načepované našimi vyškolenými výčepníky z 12 tanků dotváří celou zkušenost.

Pilsner Urquell není jen pivo. Je to živá tradice, autentická chuť a kompletní zážitek, který žádná imitace nemůže napodobit.

České pivo má od roku 2008 Chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Kromě toho jsou v seznamu hmotného kulturního dědictví UNESCO od roku 2023 zapsány jako památky město Žatec a žatecká chmelařská krajina. Unikátní fenomén české pivní kultury byl loni ministerstvem kultury zařazen na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Máme tedy vcelku dobře našlápnuto na zápis české pivní kultury do prestižního seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Myslíte si, že se to naší pivní diplomacii podaří dotáhnout do úspěšného konce? 

Určitě věřím, že česká pivní diplomacie dokáže tento cíl dotáhnout do úspěšného konce. Česká pivní kultura má pevné historické základy, jedinečnou tradici a obrovský kulturní význam.

Vše nasvědčuje tomu, že jsme na správné cestě. Klíčem je pečlivá ochrana tradice, udržení vysoké kvality a schopnost sdílet fascinující příběh českého piva se světem. Pokud se podaří všechny tyto prvky spojit, česká pivní kultura si zaslouženě vydobude místo na prestižním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO – a celý svět tak ocení, co pro nás české pivo skutečně znamená.

Česká pivní kultura asi již dávno není pouze o té opěvované „hospůdce známé na návsi za můstkem“ a naštěstí už snad vůbec ne ani o „hospůdce páté cenové skupiny“…Jaké vnímáte trendy dalšího vývoje tohoto našeho specifického českého fenoménu?

Dnešní česká pivní scéna je mnohem vrstevnatější a dynamická.

Trendy, které vnímám, směřují k propojení tradice s moderním zážitkem. Lidé hledají autenticitu – kvalitu piva, poctivou výrobu, ale také příběh značky a historii místa. Současně roste zájem o zážitkové formy – pivní vzdělávání, degustace, someliérské večeře, craftové a lokální pivovary.

Důležitý trend je také internacionalizace českého piva: návštěvníci z celého světa chtějí pochopit, proč je české pivo výjimečné, a chtějí si ho nejen ochutnat, ale i prožít v rámci příběhu, zážitku a kultury, která stojí za každým dokonale načepovaným půllitrem.

A konečně, stále silnější je propojení pivní kultury s gastronomií, turistikou a kulturními programy – české pivo už není jen nápoj, je to součást komplexního zážitku, který oslovuje všechny smysly.

Milovnice Prahy, věhlasná režisérka polského původu Agnieszka Holland ve svém nejnovějším uměleckém počinu Franz kromě jiného hyperbolizovala to, jak je dnes v Praze „překafkováno“…Matrjošky s Kafkou, prodej jednorázových osušek na vyzkoušení jeho oblíbeného místa u řeky, dokonce Kafkův hamburger…Máte jako expertka na cestovní ruch taky pocit, že v některých turistických destinacích se mnohé atrakce jaksi vymkly z rukou a nemají s poznávací nebo zážitkovou turistikou mnoho společného?   

Určitě se s tímto fenoménem setkáváme i v cestovním ruchu. V některých destinacích atrakce skutečně mohou upadnout do komerčního stereotypu, který má s autentickým zážitkem nebo poznáváním jen málo společného. Turisté pak často vidí více suvenýrů a marketingových triků než skutečnou historii, kulturu nebo místní atmosféru.

Klíčové je najít rovnováhu: autenticita, kvalitní storytelling a prožitkový obsah musí jít ruku v ruce s komerčními prvky. Přílišná „gadgetizace“ může turistický zážitek zjednodušit na pouhou konzumaci značky nebo motivu. Naopak, když se umí propojit příběh, místo a interaktivita – třeba prostřednictvím autentických prohlídek, workshopů, ochutnávek či participativních zážitků – turisté odcházejí obohaceni a zároveň spokojeni.

V podstatě jde o to, aby turistika zůstala zážitkovou a vzdělávací, a nejen komerční atrakcí pro fotografování a rychlé spotřebování „ikony“.

Pokud dovolíte, zkusme trošičku osobněji. Máte ráda české pivo? Nebo jste vzhledem k vašemu chorvatskému původu spíše milovnicí něčeho ostřejšího, či některého ze skvělých chorvatských vín? 

České pivo pro mě představuje fascinující příběh, hlubokou tradici a kulturní hodnotu, podobně jako je rakija ze švestek ikonickým nápojem v mé rodné Slavonii v Chorvatsku. Fascinuje mě, jak takový nápoj dokáže nést historii, spojovat lidi a stát se symbolem identity – ať už v hospodě, v pivovaru nebo jako součást širšího kulturního dědictví.

Všem inspirativním dámám, které nám mají co říci nejenom slovy, ale i tím, čím žijí a co dělají, pokládám – sice různými způsoby, ale stejnou otázku: jak se vám daří řídit a ustát každodenní balancovaní všech poloh vašeho života? Osobní, rodinné, partnerské, pracovní…Máte svůj vlastní recept, jak lze elegantně a pokud možno bez újmy na kterékoliv straně nastolit – snad ne utopickou – harmonii?

Pro mě je klíčové si uvědomit, že „harmonie“ neznamená dokonalou rovnováhu ve všem najednou. Každý den je trochu jiný, a někdy jedna oblast života vyžaduje víc pozornosti než jiná – a to je v pořádku.

Snažím se mít jasné priority a držet si vlastní hodnoty jako vodítko. Důležité je také umět delegovat, hledat podporu a nebát se říct „ne“, když něco ohrožuje to, co považuji za podstatné. A pak je tu prostor pro malé rituály a momenty, které mě nabíjejí – ať už je to procházka, čtení, setkání s lidmi, kteří mě inspirují, nebo jen ticho a soustředění.

Recept? Spíš, než recept je to mindset: být přítomná, vědomě se rozhodovat a přijímat, že dokonalá rovnováha není cílem, ale cestou, na které hledáme sílu, radost a naplnění. Pořád s lehkostí a s humorem, když se věci trochu „přeceňují“ – a s vědomím, že každá nevyváženost je jen dočasná a poučná.

Zkusme se vrátit ještě trošičku jinak k předcházející otázce: myslíte si, že bychom se měli více ptát i úspěšných mužů, jak dokáží souběžně se skvěle rozběhnutou kariérou věnovat patřičný čas a vše, co je potřeba – i ve smyslu aktivní osobní přítomnosti – svým rodinám?

Určitě ano. Rovnováha mezi kariérou a rodinou není otázkou jen žen – je to téma, které se týká nás všech. Myslím, že by bylo velmi přínosné více se ptát i úspěšných mužů, jak zvládají být aktivně přítomní ve svých rodinách a zároveň rozvíjet profesní život.

Takové rozhovory mohou rozbít stereotypy a ukázat, že odpovědnost za domácnost, výchovu a partnerský život není jen „ženská záležitost“. Mohou také inspirovat firmy i celé společnosti, aby podporovaly flexibilitu, rovné rozdělení rolí a zdravou kulturu práce, kde osobní život není obětí kariéry, ale její přirozenou součástí.

Ve výsledku jde o to, aby rovnováha byla možná pro všechny – ženy i muže – a aby sdílení péče a pozornosti bylo chápáno jako normální a hodnotné, nikoli jako výjimka.

Dovolím si tvrdit, že jste ve vašem profesním životě docela akční ženou – co se šířky záběru vašich expertních dovedností a znalostí týče. Jste hrda na unikátní kombinaci zručností a vědomostí získaných rozsáhlým vzdělávacím procesem, včetně vysokoškolských kvalifikací v oblastech práva, byznysu, ale i psychologie a koučinku. Vynikáte v mnoha oblastech a – pokud to vůbec lze – můžete našim akčním čtenářkám prozradit, ve které z nich se cítíte nejvíce doma a nejkomfortněji?

Život miluji a každý jeho okamžik vnímám jako příležitost k růstu, učení a získávání nových zkušeností. Na svět se dívám očima zvědavého dítěte – stále hledám, zkoumám a ptám se: „Co se ještě dá objevit?“

Co se týče mé profesní dráhy, opravdu mě naplňuje možnost propojit různé oblasti – právo, byznys, psychologii a koučink – a vidět, jak se vzájemně doplňují. Když bych měla vybrat, kde se cítím nejvíce „doma“, pak je to oblast leadershipu a rozvoje lidí. Právě tam se spojuje moje analytická stránka s empatií a schopností inspirovat druhé, hledat jejich silné stránky a pomáhat jim najít vlastní cestu.

Je úžasné vidět, jak se znalosti z různých oblastí prolínají a vytvářejí komplexní pohled – a právě to mi dává pocit komfortu a svobody při práci i vedení projektů.

Při akčnosti ještě zůstaneme: Náš rozhovor právě čtou naše akční čtenářky na našem akčním portálu Akční ženy. Do jaké míry se vy osobně cítíte být akční ženou? Pokud byste se měla ohodnotit v pomyslné škále akčnosti dejme tomu od 1 do 10, přičemž 0 znamená rezignovaný apatický nihilismus a 10 úroveň trefně pojmenovaná Fedorem Gálem: „Mít vrtuli v zadnici?“

Cítím se být opravdu akční – život pro mě znamená jednat, učit se, objevovat a neustále posouvat hranice svých možností. Na pomyslné škále od 0 do 10 bych se ohodnotila někde kolem 8–9.

Akčnost pro mě není jen o neustálém spěchu. Je to schopnost cíleně jednat, uvědoměle se rozhodovat a vytrvale směřovat k tomu, co má smysl. Znamená to brát život do vlastních rukou, hledat příležitosti, nebát se výzev, a přitom si zachovat radost, zvědavost a energii, která nás posouvá dál každý den.

Tradiční závěrečná Míšina klíčová otázka: Co vám v poslední době udělalo radost?

V poslední době mi největší radost přináší úspěchy mých dcer. Sleduji, jak rostou, učí se, rozhodují a nacházejí svou cestu – a je úžasné vidět, že mají silný vzor přímo doma. Uvědomuji si, že to, co děláme dnes, má vliv na generace, které přijdou po nás. Každý náš krok, naše hodnoty a přístup k životu se přenáší dál.

Proto se snažím být každý den tou nejlepší verzí sebe sama – nejen pro sebe, ale i pro ně. Když vidím, že se mé dcery inspirují tím, jak žijeme, učíme se a překonáváme výzvy, je to pro mě největší odměna a zdroj radosti.

Za rozhovor srdečně poděkoval Ján Schneider

Foto: archiv Lidije Kovařík