První letošní pátek 13. máme za sebou, doufejme, že bez újmy, bez ohledu na to, do jaké míry tento den – a či vůbec – považujeme za výjimečně smolný.

Možná patříme do tábora fatalistů, kteří v tento den nevytáhnou pro jistotu paty z domu a na všechny ty neštěstí odevzdaně čekají doma.

Anebo jsme úplně na druhé straně barikády a pátek 13. považujeme za úplně běžný den, kdy určitě konec světa nenastane a není důvodem na paniku.

Protože v duchu základního zákona pana inženýra Edwarda A. Murphyho víme, že: „Může-li se něco po…. pokazit, tak se to pokazí!“. A možná i v intencích pesimistického dodatku k tomuto základnímu zákonu: „Co se nemůže pokazit, pokazí se také…“ A je úplně jedno, jestli se to uděje v pátek 13. nebo ve středu 29.

Proč tedy pátku 13. připisujeme všechny jeho negativní přívlastky a považujeme ho za smolný, nešťastný, zlý, tragický, katastrofální, deprimující, frustrující, skličující a působící nám jiné zoufalé stavy? Kdo za to může?

Zase ti Sumerové?

Starší a pokročilí si jistě vzpomenou na legendární „populárně-naučnou“ knihu Vojtěcha Zamarovského z roku 1966 s názvem: Na počátku byl Sumer. Pokud toto super čtivé pojednání o historii jedné z nejstarších civilizací naší planety nevlastníte, nevadí. Můžete si ho i dnes pořídit v dobrém antikvariátu.

A když se do této nestárnoucí klasiky začtěme, mimo mnohého jiného zjistíme, co všechno kromě kola Sumerové vynašli. A možná tam nalezneme i informaci o tom, proč starověcí Sumerští mudrci považovali číslo 13 za nečisté.

Je to tak, Sumerští matematici vymysleli dvanáctkovou početní soustavu a za dokonalé považovali – jak jinak – číslo 12. Inu a třináctka se jim z jejich soustavy jaksi nepatřičně vymykala a přiřkli ji přívlastky něčeho nečistého, špatného a zkaženého.

Sumerové ale nebyli sami, kdo si na třináctku zasedli.

Mytologické, historické i literární verze

Když dočteme Zamarovského – kromě Sumerů se opravdu poutavě a čtivě tento potomek slovenských zemanů a zakladatel československé literatury faktu věnoval i dalším starověkým civilizacím – můžeme se důkladně zahloubat do jiných historických zdrojů.

A nalezneme hned několik dalších verzí, proč je číslo 13 považováno za nešťastné. A můžeme zjistit i to, proč a jak vzniklo stigma pátku 13.

• historická hebrejská verze má ryze alfabetický, neřkuli lingvistický a zároveň mírně záhrobní původ, vždyť 13. litera hebrejské abecedy je M (מ), foneticky „mé“, kterým se začíná hebrejské pojmenováni smrti (מָוֶת) „mavet“
• své polínko do vatry přiložili i Vikingové, jejich mytologie přiradila číslo 13 vzpurnému Lokimu, synu samotného nejvyššího boha Odina, který se v duchu své rebelující roli v mytologii dostavil na božskou hostinu do Valhally, kde již hodovalo 12 bohů a bohyň
• stopu „zloby“ čísla 13 nalezneme i v bibli, číslo 13. je symbolem Jidáše, který Římanům zradil Ježíše a dostal za to sice ne 13, ale 30 stříbrných, což byla standardní suma za prodej otroka
• další z historických verzí stigmatu nejenom čísla 13, ale i pátku 13. je datum13. 10. 1307, kdy francouzský panovník Filip Sličný začal pronásledování, zatýkání, mučení a vraždění členů templářského řádu, což bylo začátkem konce tohoto legendárního společenství
• první „literární“ verze pátku 13. připisující tomuto datu neštěstí pochází také z Francie z roku 1834, obecně známou se „tradice“ smolného pátku 13. v této zemi stala minimálně od poloviny 19. století
• druhou „literární“ verzí je americká datovaná do roku 1907, kdy vyšla novela Thomasa W. Lawsona s názvem Pátek třináctého

S pátkem 13. je spojeno i vícero bizarností

Možná se vám stalo, že v některých zemích, které jste navštívili, jste marně hledali nejenom pokoje s číslem 13, ale i 13. patra. A není to hoax, tyto hotely opravdu existují v hotelových sítích zejména v anglosaských zemích a zřejmě je navrhli pověrčiví architekti.

Ti pravděpodobně trpěli „fobií z čísla 13“ s názvem triskaidekafobie, která má dokonce svou speciální variantu „paraskevidekatriafobii“, tedy chorobnou obavu z pátku 13.

• v mnoha amerických městech nenajdeme ani ulice označeny číslem 13, v kinech nejsou řady ani sedadla s číslem 13 a v některých aerolinkách nemáte šanci koupit letenku nejenom se sedadlem číslo 13, ale ani ve 13. řadě
• taky datum objevení Nové země prý bylo poupraveno kvůli pověrčivosti nikoho jiného než Kryštofa Kolumba, který se údajně chtěl vyhnout prokletí své výpravy a datum objevení Ameriky – pátek 13. října 1492 pozměnil údajně ve svém lodním deníku na 12. října
• září 1881 – ve středu – a pak oficiálně v pátek 13. ledna 1882 založil v New Yorku William Fowler „Klub třinácti“, společenství veselých gentlemanů odhodlaných vzdorovat všem pověrám týkajícím se pátku 13.
• Další američtí recesisté v roce 1936 založili ve Filadelfii The Friday the 13th Club, kterého členové se scházejí každý pátek 13., aby pracovali na potírání nelichotivé pověry o tomto dni
• ani čeští šprýmaři se nenechali zahanbit, v roce 1989 vznikla tajemná Sekce 13 s cílem prosazovat pátek 13. jako den štěstí

Užívejme si pátky 13.

Rok 2026 je – co se frekvence tohoto prý „dne blbce“ týče – z těch bohatších. Na pátek 13. se letos můžeme těšit hned o měsíc v březnu a pak ještě v listopadu.

Užívejme si tyto dny tak, jako každé jiné. A když nám v pátek 13. zkříží cestu černá kočka, nezoufejme a nechme si poradit od jednoho z nejvtipnějších lidí naší planety Groucha Marxe:

„Když vám přes cestu projde černá kočka, znamená to, že někam jde.“

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash