Kristína a Juraj žijí na Islandu: Domov pro nás není jen jedno místo

Kristína a Juraj, známí na sociálních sítích jako @islandofili, se do sebe zamilovali na Islandu a dnes zde společně budují život, o kterém mnozí jen sní.

V rozhovoru nám prozradili, jaký je opravdu život na Islandu, proč jedí zmrzlinu i ve sněhové bouři a jak se adaptovat na 4 hodiny světla denně.

Kdo jsou islandofili

Kristína a Juraj jsou pár ze středního Slovenska. Poznali se na Islandu a postupně si zde našli druhý domov. Žijí a pracují ve 4hvězdičkovém hotelu na severu ostrova u jezera Mývatn, kde spojují práci, život v přírodě a tvorbu obsahu. Na Instagramu jako @islandofili ukazují Island takový, jaký je fascinuje – klidný, autentický a plný příběhů. Roky života a cestování po ostrově shrnuli do interaktivní mapy a průvodce, které lidem pomáhají zažít Island jinak.

Jak se ze Slovenska dostali na Island? A proč právě tato země?

Juraj sem přišel už v roce 2014 původně jen vydělat si na Kanadu, ale Island mu úplně učaroval, a nakonec zde zůstal déle, než plánoval. Kristýna se sem dostala o pár let později trochu „oklikou” – po Kanadě a ještě před odjezdem na Nový Zéland si sem přišla vydělat na sezónu. Už tehdy měla pocit, že se sem ještě vrátí.

Mezitím jsme se poznali a v roce 2021 jsme se na Island vydali už spolu. Začínali jsme na jihu, ale později jsme se přesunuli na sever, který nám sedí mnohem víc. Je totiž klidnější, autentičtější a bližší tomu, co na Islandu máme rádi.

Jak vznikl nápad sdílet svůj život na Islandu na Instagramu?

Vzniklo to velmi přirozeně. Kristýna má odjakživa blízko k vizuálu. Ráda fotí, tvoří a zachycuje momenty. Island ji v tomto zcela pohltil – přírodou, světlem, atmosférou i tím, jaké příběhy zde člověk denně zažije. Juraj má zase přehled o tom, co se na ostrově děje – zná zajímavosti, fakta, kontext.

Postupně nám došlo, že se to pěkně doplňuje a že by byla škoda si to nechat jen pro sebe. Začít však nebylo úplně jednoduché. Dlouho jsme nad tím jen přemýšleli, až nás k tomu nakopli kamarádi. A tak jsme začali – bez velkých očekávání, spíše s chutí sdílet to, co sami na Islandu milujeme.

Co je vaším cílem při tvorbě obsahu na Instagramu? Chcete spíše inspirovat k cestování nebo reálně ukazovat, jaké je to žít v cizině?

Naším cílem je ukázat Island takový, jaký ho máme rádi my – se všemi plusy i minusy. Nejen inspirovat k cestování, ale také reálně ukázat, jaké je zde žít. Zároveň se snažíme lidi vést k pomalejšímu a autentičtějšímu cestování, nejen k nahánění „top míst”. I proto vznikla naše mapa Islandu, do které jsme shrnuli roky života a cestování – 700+ míst, naše tipy a itineráře. Vytvořili jsme ji tak, aby si lidé uměli Island naplánovat jednodušeji, užít si ho klidněji a vyhnuli se chybám, které člověk přirozeně dělá, když to tady ještě nezná.

Pokud byste měli váš dosavadní život na Islandu popsat jedním jediným slovem, které by to bylo?

Asi rovnováha. Na Islandu jsme našli balanc mezi prací a životem, mezi ruchem a tichem, mezi tím být mezi lidmi a být sami v přírodě. Je to jednodušší, klidnější rytmus, který nám momentálně moc sedí.

Co vás na běžném životě na Islandu překvapilo nejvíc – něco, o čem se v cestovatelských příručkách běžně nepíše?

Asi to, jak klidný je zde běžný život. Lidé zde pracují, ale práce není středobodem všeho. Nikdo příliš nespěchá, věci mají svůj čas a hodně se řídí tím, že „nějak se to vyřeší”. Zároveň nás překvapila i velká důvěra mezi lidmi – méně kontroly, méně byrokracie, více přirozené zodpovědnosti. A pak ty malé věci, například, že se zde jede na koupaliště i v zimě, že děti spí venku v kočárcích nebo že se běžně oslovujete křestním jménem bez ohledu na pozici.

A co milujeme úplně nejvíc – zmrzlina se tady jí celoročně.

To, že z ní člověk onemocní, když je venku zima, je mýtus (přitom přesně tohle nám bylo vždy říkáno, když jsme vyrůstali na Slovensku). Běžně zde potkáte děti či dospělé i v zimě na ulici se zmrzlinou nebo nanukem v ruce. Nejsou to velké šoky, spíše drobnosti, které postupně změní pohled na to, jak může vypadat každodenní život.

Pamatujete si na konkrétní moment, kdy jste si poprvé uvědomili, že se na Islandu už necítíte jako turisté, ale jako doma?

Nemáme jeden konkrétní moment, spíše to přišlo nenápadně. Asi když se z výletů stal běžný život, když máme svá místa, rutinu a volný čas už netrávíme „poznáváním“ okolí, ale jednoduše tím, že zde žijeme. A také tím, že se zapojujeme do věcí, které dělají lokální – různé aktivity, setkávání, běžný život komunity. Tehdy nám došlo, že se zde už necítíme jako turisté.

Zdroj foto: @islandofili

Jak vypadá váš běžný pracovní den a v čem se nejvíce liší od pracovního tempa, které jste znali na Slovensku?

Náš běžný pracovní den je v podstatě jednoduchý, ale to, co ho činí jiným, je prostředí. Méně ruchu, méně vizuálního smogu a větší blízkost k přírodě. Nejvíce to cítí asi Kristína. V Bratislavě na ni velmi působil hluk města a už jen přesun z Digital Parku do Ružinova uměl být psychicky náročný. Tady je to úplně jiné. Stačí vyjít z hotelu před nebo po práci a jste rovnou v otevřené přírodě. Za pár minut chůze se dostaneme k jezeru Mývatn, jednomu z nejzajímavějších jezer na Islandu, známému svou sopečnou krajinou a obrovským množstvím ptactva. A právě tyto malé věci dělají velký rozdíl v tom, jak člověk vnímá běžný den.

Islandské počasí je nevyzpytatelné. Jak jste se naučili přizpůsobit své plány a náladu tomu, že venku není vždy ideálně?

Upřímně, velmi jednoduše. Naučili jsme se to přijmout. Máme rádi i extrémnější počasí – sněhové bouře, když jsou zavřené cesty… Tehdy jednoduše zpomalíme a přizpůsobíme se tomu. Bereme to jako součást života zde. Méně slunce a tepla na nás osobně nepůsobí negativně. Řídíme se heslem: neexistuje špatné počasí, jen nevhodné oblečení. Když je člověk dobře vybaven, umí trávit čas venku i v dešti či větru naprosto přirozeně. Vedra nám nechybí. Islandské léto, které připomíná slovenské teplejší jaro, nám naprosto vyhovuje. Zima, zejména kolem Vánoc, má zase své kouzlo – takový ten „cozy“ pocit. I když jsou jen 3 – 4 hodiny světla, lze se tomu přizpůsobit a najít si v tom svůj rytmus.

Island je drahá země… Ale jsou tam lepší mzdy než u nás? Máte pocit, že je tam jednodušší si něco ušetřit nebo dopřát zážitky než doma?

Určitě to závisí na tom, kde člověk žije a jaký má životní standard. My žijeme na venkově a máme velkou výhodu v tom, že nám zaměstnavatel poskytuje ubytování a stravu za malé poplatky. Vnímáme to jako velký benefit, díky kterému si umíme odložit opravdu pěkné peníze, a to i přesto, že často cestujeme po ostrově. Obecně jsou zde mzdy vyšší, ale také náklady. Pokud však člověk najde dobré podmínky a nemá extrémní výdaje, umí si zde ušetřit víc než doma a zároveň si dopřát i zážitky.

Co dělají islandofili, když zrovna nepracují a nejsou na výletě?

Trávíme čas s kámoši nebo se jen tak touláme po okolí. V oblasti, kde žijeme, je pořád co objevovat a ta místa se nám asi nikdy neomrzí. Namísto procházek po Záhoří máme procházky přes vulkanickou krajinu, lávová pole a krátery. A zároveň přirozeně tvoříme – fotíme, natáčíme nebo vymýšlíme nové video na Instagram. Je to vlastně naprosto obyčejný život, jen zasazený do islandské přírody.

Zdroj foto: @islandofili

Nakolik je pro život na Islandu důležitá islandština a dá se dlouhodobě fungovat jen s angličtinou?

Na Islandu lze dlouhodobě fungovat i s angličtinou. Většina lidí ji ovládá velmi dobře, takže v práci i běžném životě se bez problémů domluvíte. Islandština však hraje důležitou roli, zvláště pokud zde chce člověk zůstat déle. Pomáhá víc se začlenit, lépe pochopit kulturu a vytvořit si bližší vztahy s domácími. My to vnímáme tak, že pro začátek angličtina úplně stačí, ale pokud zde chcete opravdu „žít“ a nejen fungovat, islandština má velký význam – zvláště pokud žijete ve městě.

Je těžké najít si mezi místními skutečné přátele, jsou Islanďané vůči cizincům spíše uzavřeni?

Není to nemožné, ale chce to čas. Islanďané jsou milí, zdvořilí a nápomocní, ale v osobních vztazích si drží větší odstup. Přátelství si budují pomaleji a často v rámci dlouholetých kruhů. Z naší zkušenosti platí, že když projevíte zájem, zapojujete se do místního života a například se snažíte i o jazyk, postupně se to láme. Není to o tom, že by byli uzavřeni, spíše potřebují více času, než si vás pustí blíž.

V čem vás život v takovém specifickém prostředí nejvíce změnil? Jsou věci, které jste kdysi považovali za důležité a dnes vám přijdou nepodstatné?

Asi nás to hlavně zpomalilo. Začali jsme méně řešit věci, které nám kdysi přišly důležité. Tady člověk přirozeně přehodnotí své priority, když má každý den kolem sebe takový prostor a klid. Víc si vážíme jednoduchých věcí jako čas venku, ticho, obyčejné dny. Island nám dal takový větší nadhled a klid v hlavě.

Život v zahraničí, kde jste odkázáni hlavně jeden na druhého, je velkou zkouškou. Co jste se o sobě jako o páru díky Islandu naučili?

Určitě nás to naučilo víc spolu komunikovat a spoléhat se jeden na druhého. Když jste v cizí zemi, bez rodiny a zázemí, mnoho věcí řešíte jen vy dva. I běžné situace vás umí prověřit víc než doma. Zároveň jsme zjistili, že nám to spolu funguje i v jednoduchosti – nemusíme pořád něco dělat, stačí být spolu. Island nás jako pár spíš utvrdil v tom, že jsme si dobře vybrali.

Zdroj foto: @islandofili

Island učí člověka skromnosti ke zdrojům. Ovlivnilo to nějak vaše spotřebitelské chování nebo pohled na ekologii?

Určitě ano. My jsme byli spíše minimalisticky nastaveni již dříve, ale Island to ještě více prohloubil. Tady člověk velmi rychle zjistí, že mnoho věcí vlastně nepotřebuje. Nežijeme zde konzumním způsobem života a ani nám to nechybí. I tím, že je to ostrov, je výběr v obchodech menší – ať už u potravin nebo běžných věcí. Paradoxně je to velmi osvobozující. Nemáte pocit, že si musíte vybrat z deseti možností – například v nejbližším obchodě máme na výběr dvě značky šamponu a hotovo. Postupně nás to naučilo nakupovat méně impulzivně a více přemýšlet nad tím, co opravdu potřebujeme. A celkově zde člověk nevnímá přírodu jako samozřejmost, ale spíše jako něco, čeho je třeba si vážit a chránit.

Když přijedete na návštěvu na Slovensko, které věci si všimnete, že jsou jiné (lepší nebo horší) než na Islandu?

Jako první si vždy všimneme, jak je Slovensko živé. Více lidí, více ruchu, více možností – kavárny, restaurace, kultura. Všechno je dostupnější a na chvíli si to opravdu užíváme. Hned si všimneme i přírody – zejména lesů a zeleně, které nám na Islandu chybí. A samozřejmě jídlo – tradiční chutě, sezónní ovoce, pečivo či mléčné výrobky, na které jsme zvyklí. Na druhé straně nás po čase překvapí i tempo a určitý tlak, na který už tak zvyklí nejsme. Vždy si potom znovu uvědomíme, že obě země mají své silné stránky a že nám každá dává něco jiného.

Mnoho lidí hledá svůj domov celý život. Co slovo domov znamená pro vás?

Domov pro nás není jen jedno místo. Je to spíše pocit – být tam, kde se cítíme klidně, sami sebou a kde jsme spolu šťastní. Momentálně ho máme na Islandu. Zároveň však víme, že část našeho domova bude vždy i na Slovensku – v lidech, rodině a vzpomínkách.

Co byste vzkázali lidem, kteří možná také cítí, že je to táhne jinam, ale bojí se udělat ten první krok do neznáma, tak jako kdysi vy?

Asi to, že ten strach je naprosto normální. Měli jsme ho i my. Netřeba mít vše promyšlené do detailu, často stačí udělat ten první krok a věci se začnou skládat za pochodu. A i kdyby to nevyšlo podle představ, vždy je to zkušenost, která vás někam posune. Možná se dá trochu inspirovat i islandským mottem þetta reddast – vše se nějak vyřeší. Abyste se za pár let nemuseli poohlížet zpět a ptát se sami sebe: co kdybychom to tehdy zkusili.

Rozhovor pro portál Akčné ženy připravila Viktória Slušníková

foto: @islandofili