Zapomeňte na počítání kalorií! Margit Slimáková vysvětluje, proč diety selhávají a co tělu reálně škodí

Znáte ten pocit, když otevřete internet a zavalí vás desítky protichůdných rad o výživě? Jednou jsou nepřítelem sacharidy, podruhé tuky, jindy zase hodiny, kdy se smíte najíst. Specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková v rozhovoru pro Akčníženy.com vysvětluje, jak se vrátit k prapodstatě, ulevit své peněžence i mysli a nastavit si zdravý životní styl, který se dá reálně žít – bez počítání kalorií a bez výčitek.

Když dnes žena začne hledat informace o zdravé výživě, narazí na desítky různých směrů, zákazů a doporučení. Proč jsme si jídlo tolik zkomplikovaly?

Protože jsme od pohodového užívání si jídla přešly k analyzování jednotlivých živin a od vlastního talíře ke sledování cizích pravidel. Jednou počítáme tuky, podruhé sacharidy, potřetí hodiny, kdy se smíme najíst. Do toho vstupuje marketing, který potřebuje prodávat stále něco nového. Na doporučení dát si obyčejné vejce se totiž jen obtížně staví revoluční dietní program.

Přitom ta nejlepší strava nemusí mít žádný speciální název. Má vycházet ze skutečného jídla, zajistit potřebné živiny, chutnat nám a odpovídat našemu zdraví i životu. Nemusíme jíst všechny stejně. Právě proto náš Průvodce skutečným jídlem nabízí různé možnosti, ne jeden povinný jídelníček pro celé lidstvo.

Často mluvíte o „skutečném jídle“. Jak ho může běžná zákaznice jednoduše poznat při nákupu?

Jsou to základní potraviny, potraviny minimálně zpracované a jídla z nich: zelenina, ovoce, vejce, ryby, maso, luštěniny, ořechy, vločky, kvasový chléb nebo bílý jogurt.

Vše nemusí být čerstvě utržené ani bez obalu. Mražená zelenina, konzerva fazolí nebo kefír mohou být skvělou součástí jídelníčku. Zpracování samo o sobě není problém — také vaření je zpracování. Problém je nadměrné zpracování, které je často spojené s nadbytkem tuků, cukrů, aditiv a konzistencí, která se snadno polyká.

U balených výrobků se podívejte na složení. Kupujete jídlo, nebo směs, ve které původní suroviny téměř zanikly mezi cukry, škroby, aromaty a dalšími přísadami? Nápisy „fitness“, „protein“ a „natural“ nejsou zárukou kvality. Brokolice nemá marketingové oddělení, a přesto obstojí.

„Brokolice nemá marketingové oddělení, a přesto obstojí. Nápisy ‚fitness‘, ‚protein‘ a ‚natural‘ totiž samy o sobě nejsou zárukou kvality.“

— Margit Slimáková

Pokud chce žena změnit své stravování, ale nechce převrátit celý život naruby, kterými třemi kroky by měla začít?

Začala bych třemi velmi praktickými změnami:

1. Vyměňte sladké pití za vodu nebo neslazený čaj. Jednoduchá změna, která nevyžaduje vaření ani plánování, a ještě ušetří peníze.
2. Postavte jedno každodenní jídlo na skutečných potravinách. Třeba vejce, zelenina a kvalitní chléb, nebo bílý jogurt s vločkami, ovocem a ořechy. Ať se skutečně najíte.
3. Připravte si domácnost. Ukliďte lednici a spížku. Nezdravosti darujte a nově nakupujte jen skutečné jídlo. Doma budete jíst jen to, co doma je.

Až se tyto změny zabydlí, přidejte další. Inspiraci najdete v mých textech, videích, podcastech nebo knihách o té nejlepší stravě a péči o sebe od Albatrosu.

Jak by měl vypadat běžný zdravý talíř, aniž bychom musely vážit porce nebo počítat kalorie?

Vždy jako první na talíř dejte kvalitní bílkovinu a dostatek zeleniny. Tyto dvě složky zajišťují zasycení a vyživení. Zdroje bílkovin dodávají i přirozeně obsažené tuky (když se vyhnete nesmyslným odtučněným verzím) a zelenina dodá vlákninu.

Doplňte je minimálně zpracovanými obilovinami nebo jinými zdroji sacharidů podle potřeby a chuti. Prakticky to může být maso nebo ryba s bramborami a zeleninou, tofu se zeleninou a rýží, nebo špenát s vejci a knedlíky. Množství přizpůsobujte hladu, aktivitě a tomu, jak vám jídlo vyhovuje. Někomu sedí více rostlinná strava, jinému méně sacharidů. Není důvod všem předepisovat stejný poměr.

„Ta nejlepší strava a péče o sebe musí mít místo ve skutečném životě. Nemají nás zaměstnat natolik, že si ho přestaneme užívat.“

— Margit Slimáková

Zdravé stravování bývá spojováno s vyšší cenou a časově náročným vařením. Dá se kvalitně jíst i s omezeným rozpočtem?

Ano. Zdravé jídlo neznamená každý den lososa, avokádo a dovážené superpotraviny. Máme vejce, čočku, zelí, mrkev, brambory, vločky nebo tvaroh. Pomáhá sezónní nákup, mražená zelenina, využívání zbytků a vaření na více porcí. Čočková polévka může být zítra stejně dobrá jako dnes.

A mnohá zlepšení stravy peníze dokonce šetří — jako třeba náhrada limonád, džusů a smoothie neslazenou vodou či čajem. Také není nutné každé jídlo vařit. Chléb s tvarohovou pomazánkou a zeleninou je plnohodnotná večeře. Dlouhodobě zdravé jedení šetří rozpočet jednoduše proto, že jsme vyživené a zasycené, nepřejídáme se a nepotřebujeme se dojídat nezdravostmi.

Mnoho žen řeší nejen svůj jídelníček, ale i stravování partnera a dětí. Jak nastavit domácí stravování, aby žena nemusejí vařit několik různých jídel?

Skvěle funguje společné jídlo podávané jako malý domácí bufet. Jednotlivé části dáte na stůl zvlášť a každý si sestaví svůj talíř. Ke snídani si někdo vezme více vloček, jiný jogurt. K obědu nabídnete pečenou zeleninu, brambory, maso nebo luštěniny a dip. Domácnost nepotřebuje vlastní restauraci s mámou na nepřetržité směně.

Stejně důležité je rozdělit si práci — od plánování a nákupů přes vaření až po úklid. Partner by měl převzít svůj díl odpovědnosti, ne jen čekat na požádání. Děti se mohou zapojovat podle věku, například přípravou vlastních svačin na druhý den. Učí se tak samostatnosti a péče o jídlo se stává společnou součástí rodinného života.

Jak si vytvořit zdravý vztah k jídlu, pokud jsme roky střídaly diety, omezování a následné výčitky?

Začala bych tím, že přestaneme napravovat včerejší jídlo dnešním hladověním. Dopřejme si dostatečná, sytá jídla a prostor je v klidu sníst. Po letech omezování nemusí být signály hladu a sytosti snadno čitelné; může pomoci pravidelný režim a trpělivost.

Důležitá je také zjistit, co za přejídáním stojí. Hlad, únava, stres, osamělost? Každé potřebuje trochu jinou péči. Jak vysvětluji v textu Proč se přejídáme?, nejde vždy jen o samotné jídlo. Pokud se opakuje ztráta kontroly nebo velká úzkost, je namístě odborná pomoc. A zapamatujme si: jeden dort není charakterový posudek. Není třeba si ho odpracovat ani odčinit.

Který rozšířený výživový mýtus považujete za nejvíce zavádějící? A jak se vyznat v nabídce detoxů a „zázračných“ produktů?

Za nejzavádějící považuji představu, že všichni máme jíst stejně. A také přesvědčení, že se bez počítání kalorií nedá zdravě jíst nebo zhubnout. Kalorie nejsou bezvýznamné, ale samotné číslo neříká, jak nás jídlo zasytí ani jaké živiny nám dodá.

Komerční detoxikační kúry, čaje a „očistné“ balíčky nedoporučuji. Jde převážně o marketing, který nás nejprve přesvědčuje, že jsme zanesení toxiny, a pak nám prodává řešení. O průběžné vylučování odpadních látek se starají především játra a ledviny. Celer je dobrá zelenina, nikoli zázračný čistič těla.

Doplňky stravy mohou mít smysl při konkrétní potřebě, ale nenahradí kvalitní jídlo. Před nákupem bychom měly vědět, co přesně potřebujeme doplnit, v jaké dávce a zda se přípravek snáší s našimi léky. Slevový kód není odborný argument pro nákup.

Mění se způsob, jakým by o sebe měla žena pečovat po čtyřicítce a v období perimenopauzy či menopauzy?

Základy zůstávají, ale větší pozornost si zaslouží svaly, kosti, spánek a regenerace. Doporučila bych skutečné jídlo s dostatkem bílkovin, potraviny s vápníkem, řešení dostatečného vitaminu D a vedle chůze také pravidelné posilování. Svaly potřebujeme pro běžný život a soběstačnost.

Když se mění tělo, řešením není ještě méně jíst a ještě více se vyčerpat. A výrazné návaly, nespavost nebo změny nálady nemusíme hrdinsky přetrpět. Patří do rozhovoru s lékařem, včetně možností léčby. Životospráva je doplňující základ, ale nemusí vyřešit všechny obtíže.

Jak mohou rodiče vést děti ke zdravému vztahu k jídlu bez hrozeb a odměn?

Nejvíc vlastním příkladem a tím, co je doma běžně k dispozici. Společně nakupujte, vařte, ochutnávejte. Nabízejte nové potraviny opakovaně a bez nátlaku.

Dospělí zajišťují nabídku a režim jídla, dítěti nechávají přiměřenou volnost v tom, kolik sní. Není potřeba nutit do dojídání ani slibovat sladkost za zeleninu. Tím bychom jen učili, že zelenina je nepříjemná povinnost a sladkost výhra. Stejně tak bych před dětmi nekomentovala vlastní tělo slovy „Jsem hrozná, zase jsem jedla“. U společného stolu se děti učí i to, jak o sobě mluvíme.

Věnujete se také zlepšování stravování ve školách a nemocnicích. Co se už podařilo změnit?

Ve školách jsem stála u vzniku iniciativy Skutečně zdravá škola. S kolegy jsme pomohli otevřít veřejnou debatu o kvalitě obědů i prodeji sladkostí a slazených nápojů ve školách. Později jsem podpořila státní programy se šancí na celoplošné zlepšení.

V nemocnicích jsme s kolegy z Globopolu pilotním projektem ukázali, že i v rámci běžných rozpočtů lze vařit chutně ze skutečných potravin. Na webu nemocnicnistrava.cz najdou nemocnice praktickou inspiraci i metodický návrh. Největší prostor teď vidím v přenosu těchto zkušeností do běžného provozu — kuchyně potřebují podporu vedení, vybavení a ocenění své práce. Výživově propočítaný oběd nemá přínos, když skončí v koši.

Vaše podnikání stojí na vzdělávání a knihách, nikoli na prodeji doplňků stravy. Jak si udržujete odbornou i obchodní nezávislost?

Desítky let konzistentně předávám to, co považuji za nejdůležitější: jezte skutečné jídlo, hýbejte se, dopřejte si spánek, přírodu, pohodu a čas s přáteli. Jsou to základy, které nevyžadují drahé přípravky. Důvěra lidí vyrostla právě z této dlouhodobé srozumitelnosti.

Živím se předáváním znalostí prostřednictvím knih, přednášek a školení. Díky tomu mohu financovat i svou neziskovou práci. Neprodávám doplňky a nejsem závislá na jejich propagaci, takže mohu otevřeně říkat, že je nepotřebujeme. A hlavně mě moje práce baví a vidím v ní smysl.

Jaký jeden konkrétní krok může každá akční žena udělat ještě dnes, aniž by si přidala další povinnost?

Sedněte si ke svému příštímu jídlu a odložte telefon. Nic navíc nekupujte, neměřte ani nezapisujte. Jen si dopřejte čas vnímat chuť a to, jak vám je. Péče o sebe může začít tím, že chvíli neděláte tři další věci současně.

O každodenní udržitelné péči píše Margit Slimáková i ve své nové knize Skutečné zdraví. Ta nejlepší strava totiž musí mít místo ve skutečném životě — nemá nás zaměstnat natolik, abychom si ho přestaly užívat.

foto: archiv Margit Slimákové