I když matka příroda zmatena důsledky klimatické krize pořád ne a ne přičarovat opravdové jaro, kaledář a hlavně pohyby nebeských těles jednoduše nepustí…Jarní rovnodennost je opět tady, letos nastala 20. března přesně o 04:08, čímž se skončilo roční období, v našem klimatickém pásmu známé jako zima. Takže první jarní den 2024 nenastal 21. března tak, jak jsme se to učili ve škole, ale o den dříve. Nevadí, kalendářní jaro je sice tu, ale když musíme v první jarní ráno v některých ani ne moc horských oblastech naší země oškrabávat námrazu z oken aut, není to už věru ani s příchodem jara tak, jak to bývalo.

Abychom byli přesní: meteorologické jaro začalo již 1. března a v den jarní rovnodennosti začíná jaro astronomické.

Jak je to s rovností jarní rovnodennosti?

I když pojmenování doslova navádí na to, abysme si mysleli, že během jarní rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, není to přesně tak. Den, tedy doba slunečního svitu, přesněji čas, kdy je Slunce viditelné nad obzorem od začátku ranních do konce večerních červánků trvá zaokrouhleně 12 hodin a 10 minut. A noc, kdy slunce svítí na druhou stranu naší planety, trvá na naší polokouli během jarní rovnodennosti jenom 11 hodin a 50 minut.

Rovnodennost nastává dvakrát ročně, kromě jarní přichází rok co rok i podzimní rovnodennost, letos ji můžeme očekávat v neděli 22. září přesně ve 14:43 hodin.

V okamžiku rovnodennosti se Slunce na své pomyslené nebeské pouti nachází v rovině rovníku naší planety a jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek. Během jarní rovnodennosti vychází Slunce nad severním pólem a začíná tam polární den. Na opačné straně planety, na jižním pólu Slunce zapadá a polární den tam střídá polární noc.

Proč jaro nezačíná 21. března?

Jaro, tedy jarní rovnodennost může každý rok přicházet jindy – no zase ne kdykoliv, takový kosmický chaos ještě nenastal. Jde totiž o přesný okamžik polohy dvou kozmických těles, kdy střed Slunce – obrazně, tedy spíš geometricky „protne“ rovník naší planety. A jistě uznáte, že při pohybu tak kolosálních, kosmických rozměrů je jeden či dva dny navíc nebo méně prakticky irelevantní detail.

Je pravda, že dříve vycházela jarní rovnodennost častěji na 21. března, k tomu však v tomto století došlo naposledy před 13 lety. A „nejblíž“ na časové ose bude 21. březen dnem jarní rovnodennosti v roce 2102. A naši potomci se dočkají jarní rovnodennosti 19. března 2048 – naposledy se tak stalo někdy na začátku 19. století.

Kalendářně-matematické korektury

Tajemství rozptylu jarní rovnodennosti je skryto v matematickém nedostatku našich kalendářů, protože astronomický rok nemá přesně 365 dnů, jak to máme zapsáno v kalendářích, ale 365,2421956 dne. Tolik totiž trvá naší planetě oběh kolem Slunce a aby tato odchýlka byla korigována, byly do Gregoriánského kalendáře v roce 1582 přidány přestupné roky. Každý 4. přestupný rok přidáme do kalendáře 29. únor, což činí 24 hodin. Aby tato geniálně jednoduchá korektura fungovala opravdu přesně, musel by mít 29. únor o téměř 1 školní hodinu méně, přesně by měl tvat jenom 23 hodin 15 minut 2,8 sekund.

A abysme byli historicky přesnější, zásadní reforma původního Juliánského kalendáře prosazena papžem Řehořem – Gregorem XIII. nebyla jenom o zavedení přestupních roků. Korektur bylo více, v roce 1582 bylo z původního kalendáře i „vypuštěno“ 11 dní a po 4. říjnu následoval hned 15. říjen. No a ani přestupní roky se neopakují každé 4 roky, aby to o pár sto let opět nenabralo chaotické dimenze, výjimku z přestupnosti mají roky dělitelné číslem sto, které by měli být přestupní. Ale zase ne ty, které jsopu dělitelné číslem 400. Takže například rok 1900 přestupný nebyl, rok 2000 ano a rok 2100 opět přestuopný nebude.

Země se pořád točí a jede svou dráhu kolem Slunce podle svého a my se nemůžeme divit, že nám jarní rovnodennost skáče mezi 19. a 21. březnem.

Mnohosváteční den

I když letos 21. březen není prvním jarním dnem, smutno mu být nemusí, protože je opravdu doslova mnohopočetným svátkem. Na 21. březen připadá:

• Mezinárodní den odstranění rasové diskriminace
• Světový den poezie
  
• Mezinárodní den Nowruzu
  
• Světový den Downova syndromu
  
• Mezinárodní den lesů
• Světový den loutkářství

Snad jste ho oslavili po svém v očekávání příchodu opravdového jara.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels