Určitě není pravidlem, že bychom slavili nebo si připomínali všechny svátky, či spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, UNESCO, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost a taky poslání šířit zejména zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN mají mezinárodní dny, týdny, roky i dekády širší kontext, poslání, význam a dosah. Jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

7. duben je Světovým dnem zdraví.

Jedním z charakteristických, příznačných a až přízračných atributů dnešních divných časů, nad kterými budou další generace – doufejme – nevěřícně kroutit hlavami, je zpochybňování vědy.

Ne, nemám na mysli to zpochybňování a popírání vědy, co propuklo jako globální pandemie právě během globální pandemie covidu. Kdy byli někteří lidé i na smrtelných postelích ochotni tvrdit, že žádný covid neexistuje…

A měli to tehdy „odvahu“ tvrdit i všichni ti samozvaní zpochybňovači a šířit tuto divnou nákazu popírání vědeckých faktů po internetech. To byl a doposud je vážný problém, mám však na mysli něco daleko závažnějšího.

Když se nekompetentní zpochybňovači exaktních vědeckých poznatků, faktů, závěrů a výsledků – kupříkladu týkajících se vakcín, které zachránily miliony životů – dostanou do rozhodovacích pozic. Nemusíme po příklady chodit až za velkou louži na ministerstvo zdravotnictví. Postačí se zadívat za naše východní hranice na řádění jednoho vládního zplnomocněnce a v němém úžasu žasnout.

A protože se to opravdu děje a je to opravdu vážný problém, letošní Světový den zdraví je apelem, abychom se v zájmu zdraví lidské populace a naší planety společně postavili za vědu.

Společně za zdraví, postavte se za vědu

Světový den zdraví je každoročně 7. dubna připomínkou založení Světové zdravotnické organizace WHO v roce 1948. Rok co rok upozorňuje na konkrétní zdravotní téma, které je důležité pro lidi po celém světě.

Loňský Světový den zdraví odstartoval celoroční kampaň věnovanou zdraví matek a novorozenců nazvanou Zdravé začátky, nadějná budoucnost. Předloni bylo sloganem Moje zdraví, moje právo, v roce 2023 měla kampaň téma Zdraví pro všechny.

Slogan letošní kampaně Světového dne zdraví je vskutku výřečný a apelativní.

WHO spojuje a mobilizuje svět pod heslem „Společně za zdraví. Postavte se za vědu. Globální kampaň začínající dnes, ve Světový den zdraví, má být oslavou sílu vědecké spolupráce při ochraně zdraví lidí, zvířat, rostlin a planety.

Kampaň se zaměřuje na vědecké úspěchy i na multilaterální spolupráci potřebnou pro přeměnu vědeckých důkazů na činy.

Klíčovými událostmi letošní kampaně Světového dne zdraví jsou Mezinárodní summit Jedno zdraví pořádaný 5. až 7. dubna francouzskou vládou. Následuje ho inaugurační Globální fórum spolupracujících center WHO, které 7. až 9. dubna spojí v Lyonu vědecké instituce z více než 80 zemí.

Tyto dvě akce spolu tvoří doposud největší vědeckou síť, jaká se kdy v historii shromáždila kolem agentury OSN. A zároveň jsou důraznou ukázkou, jak mohou vědecky podložená partnerství vybudovat zdravší a bezpečnější budoucnost pro všechny.

Letošní Světový den zdraví je letos tedy především apelem, abychom se v zájmu zdraví všech postavili za vědu. Se společným cílem chránit životy, obnovit důvěru a zabezpečit zdravší budoucnost dalším generacím.

Zároveň je – tak, jako každý rok – i skvělou příležitostí zopakovat si, jakou obrovskou práci Světová zdravotnická organizace pro zdraví lidstva vykonala.

A ano, i nadále neúnavně a v pozitivním smyslu slova i zarputile vykonává svou práci a poslání.

Neutichající globální boj za zdraví

Každý, kdo neztratil schopnost racionálního úsudku a kritického myšlení určitě uzná, že vědci a vědkyně, lékaři a lékařky, zdravotníci a zdravotnice Světové zdravotnické organizace dělají na celé zeměkouli obrovsky záslužnou a úctyhodnou práci.

WHO byla založena 7. dubna 1948, kdy se zakládající země spojily s cílem podporovat globální zdraví, udržovat svět v bezpečí a sloužit zranitelným. Ideou bylo dosáhnout, aby každý člověk kdekoliv na naší planetě mohl dosáhnout nejvyšší úroveň zdraví a pohody.

Od založení WHO až dodnes, za 78 let zažil náš svět mnoho výzev v oblasti veřejného zdraví, které mobilizovaly vědce, vědkyně, lékaře a lékařky, expertky a experty v oblasti veřejného zdraví k akci směřující k řešením a také k solidaritě. Historie WHO a boje za zdraví pro všechny má mnoho důležitých mezníků:

• již v roce 1945 při zakládání OSNvznikla idea globální organizace dohlížející na globální zdraví, WHO se rodila a kreovala od počáteční idey až do 7. dubna 1948, kdy vešla platnost její ústava
• první dvě desetiletí existence WHO probíhaly masové kampanězejména proti tuberkulóze, malárii, neštovicím, dětské obrně, syfilisu a lepře
• 1969:Světové zdravotnické shromáždění stanovilo první mezinárodní zdravotnické předpisy, zaměřeny zejména na dohodu o spolupráci při prevenci a reakci na akutní rizika pro veřejné zdraví, které mají potenciál překračovat hranice a ohrožovat lidi na celém světě
• 1980: po ambiciózní 12leté očkovací kampani vedené WHO byly eradikované pravé neštovice, jako vůbec první nemoc v lidské historii, která byla vymýcena
• 1988: začíná globální iniciativa za eradikaci dětské obrny
• 1999: vznik Globální aliance pro vakcíny a imunizaci, jejíž úkolem je překonávat bariéry bránící milionům dětí dostat potřebné vakcíny
• 2003: Světové zdravotnické shromáždění přijalo rámcový dohovor o kontrole tabáku, s cílem celosvětově snížit úmrtí a nemoci související s tabákem
• 2005: revize mezinárodních zdravotních předpisů, poskytujících všem zemím jasné a otestované usměrnění na hlášení propuknutí chorob a jiných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, a nastavení systémů reakce na izolaci a potlačení hrozeb
• 2012: členské státy WHO poprvé stanovily globální cíle prevence a kontrolykardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny, chronických plicních a jiných nemocí
• 2013: přijetí prvního globálního komplexního akčního plánu duševního zdraví
• 2016: přijetí globální strategie pro zdraví žen, dětí a dospívajících
• 2019: přijetí přelomové deklarace OSN o univerzálním zdravotním pojištění
• 2020: generální ředitel WHO vyhlásil celosvětové propuknutí pandemie nového koronavirusu za stav nouze v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu
• 2022: WHO, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová organizace pro zdraví zvířat a Program OSN pro životné prostředí podepsali přelomovou dohodu o spolupráci v oblasti zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí

V zájmu zdraví a navzdory všem popíračům vědy WHO se svými partnerskými organizacemi nepolevuje a pokračuje ve své chvályhodné, záslužné, úctyhodné a respekt budící práci pro blaho všech.

Letos ve více než 800 centrech, ve více než 80 zemích naší planety řídí Světová zdravotnická organizace přes 4 tisíc projektů zachraňujících životy a zkvalitňujících zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí.

Hodně zdraví přeje

Ján Schneider

foto: WHO