Co dělají extrémní vedra s naším zdravím?

Na začátku tohoto léta jsme si všichni – někdo více, jiná méně a další extrémně – uvědomili, že žijeme v době změny paradigma, doslova a do písmene v převratných časech.

Klimatická krize se sice na naší planetě rozběhla již před nějakým časem – navzdory všem, kteří tomu nevěří…Letos jsme ji ale doslova pocítili i my, žijící v mírném, doposud zatím v podstatě „mírně“ se oteplujícím zeměpisném pásmu.

A najednou prásk, stačilo nám něco málo přes týden, abychom si snad opravdu všichni – včetně popíračů a popíraček – všimli a na vlastní kůži pocítili, že nastal konec zlatých časů. A že ty naše rozmarná léta s občasnými extrémy kolem třicítky jsou minulostí.

Pro zopakování, mrkněme na předpověď a výstrahy z 26. července, které vešly do dějin české meteorologie:

               Zdroj: CHMI

              Zdroj: CHMI

Zažili jsme tedy během letošní druhé, červnové vlny extrémních veder – ta letošní první udeřila již koncem května – extrémní, rekordní, bezprecedentní a v našich luzích, hájích, městech i vískách nevídané teploty atakující i přesahující 40 ºC.

A všichni, kteří máme v náplni práce informovat jsme o tom, co se děje, informovali.

A taky psali i o tom, jak lze extrémní vedra pokud možno ve zdraví prožít. 

Aby opravdu všichni, kteří tyto informace potřebují, je měli k dispozici. A z ověřených zdrojů – v případě našeho portálu a dalších médií, které ctí zásady žurnalistiky.

Opět padaly rekordy

Ještě to zdaleka nekončí, třetí letošní vlna extrémních veder je tady. V den psaní tohoto článku se venkovní teploměry opět zapotili a rtutě stoupaly nahoru ke čtyřicítkám.

Ano, není to zatím tak brutální extrém, jako v červenci, ale přece jenom, vedra nad 35 ºC jsou prakticky nesnesitelná pro kohokoliv. Porovnejme předpověď a výstrahy z dnešního dne s obrázky výše.

       Zdroj: CHMI

      Zdroj: CHMI

Není to tedy v těchto dnech takové červené moře, jako před měsícem a čtyřicítka padla „jenom“ jedna, ve čtvrtek 30.7. v Doksanech na Litoměřicku. Na této meteorologické stanici byl překonán denní teplotní rekord 37,1 ºC z roku 1994.

Rekordy padaly i v pátek 31. července. Na stanicích Plzeň Bolevec a Plzeň Mikulce naměřili 39,4 a 39,3 ºC. Rekordy se přepisovaly celkem na 108 ze 171 meteorologických stanic, které na našem území fungují alespoň 30 let.

Rekordy jsou rekordy, ale zdraví je zdraví.

Nastal čas vážně se zamyslet se nad tím, jaký vliv mají extrémní vedra nejenom na naše zdraví, ale i životy.

Nárůst teploty zvyšuje mortalitu

Je to drsná pravda, ale již od roku 2022 máme k dispozici tvrdá data, která pro zasvěcené v podstatě nejsou žádným převratným překvapením. Nepotěší ale zejména všechny trpící kardiovaskulárními onemocněními:

• každý 1 ºC nárůstu teploty zvyšuje celkové riziko úmrtnosti související s kardiovaskulárními onemocněními o 2,1 % napříč diagnózami
• zvýšení teploty o 1 ºC bylo spojeno s výrazným zvýšením morbidity způsobené arytmiemi, ischemickou chorobou srdce a srdeční zástavou
• nejvyšší specifické riziko je u mozkové mrtvice a ischemické choroby srdce
• vlny veder zvyšují kardiovaskulární úmrtnost až o 17 %
• vystavení teplu vede ke zvýšenému riziku nemocnosti a úmrtnosti u žen, lidí starších 65 let, lidí žijících v tropickém klimatu a v zemích s nižšími středními příjmy

Australský vědecký tým podrobil metaanalýze celkem 266 studií a vědeckých článků. Ty prošly přísným výběrovým sítem zařazení do metaanalýzy z celkově 7 360 vědeckých prací nezávislých populací z celého světa, publikovaných mezi 1. lednem 1990 a 10. březnem 2022.

Autoři a autorky metaanalýzy zdůraznili potřebu preventivních opatření založených na důkazech, která zmírní vrcholy kardiovaskulárních příhod během horkých období. Čímž se sníží celosvětová celková zátěž horkem spojenou s chorobností a úmrtími souvisejícími s kardiovaskulárními onemocněními.

Závěrům a výsledkům dalších vědeckých prací věnujících se nejenom vlivu extrémních teplot a vln věder na zdraví nejohroženější rizikové skupiny – kardiaků a kardiaček se jistě ještě pověnujeme.

Teď si pojďme na ty preventivní opatření.

Životně důležitá prevence

Pojďme si zopakovat s hrnout strategie a opatření, jak přežít pokud možno ve zdraví supertropická extrémní vedra. Protože nám nezbývá nic jiného, než se snažit přizpůsobit, vždyť extrémní vedra sice letos v takové síle udeřily poprvé, ale určitě ne naposled.

Klíčové zásady zvládání extrémních teplot bychom měli všichni nejenom znát, ale i poctivě a beze spekulací dodržovat, jde přece naše zdraví. A platí to nejenom pro rizikové skupiny: lidi trpící kardiovaskulárními onemocněními, seniory, chronicky nemocné, děti a těhotné ženy.

Doporučení expertů a expertek Českého hydrometeorologického ústavu jsou jednoznačné.

Důležité základní zásady pro zvládnutí extrémních teplot

• vyhýbejte se pobytu na slunci nebo v rozpálené zástavbě
• přísně dbejte na dodržování pitného režimu se zvýšeným přísunem NEALKOHOLICKÝCH nápojů (včetně doplňování minerálů)
• zcela se vyhýbejte vyšší fyzické/psychické zátěži, zejména v době maximálních teplot
• větrejte jen v chladnější části dne (během noci a brzy ráno), pokud můžete, zatáhněte po vyvětrání žaluzie, rolety, závěsy
• nikdy nenechávejte děti nebo i zvířata v zaparkovaných automobilech
• nastavte klimatizace v místnostech nebo autech tak, aby organismus nebyl vystaven příliš velkému tepelnému šoku při přechodech ven nebo dovnitř – rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl přesahovat 5 až 8 °C
• vyhněte se rychlému ochlazení skokem do vody
• v případě zdravotních problémů neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc

Experti a expertky Českého hydrometeorologického ústavu nám všem připravili i podrobné, detailnější doporučení pro různé oblasti našeho života. Protože extrémní teploty dosahující až kolem 40 ºC jsou rizikové prakticky pro každého a každou z nás.

Musíme se přizpůsobit

Je to tak, naše Slunce nemá termostat ani jiný regulátor teploty. A socíkovsko-budovatelské úlety typu: „Poručíme větru, dešti…“ patří do naší pitoreskní historie jako taková sice ne milá, spíše bizarní, ale přece jenom perlička.

Bezprecedentní extrémní vlna veder, která letos udeřila v Evropě koncem července a teď si dala menší opáčko, byla experty a expertkami očekávaná. Problém je v tom, že až o několik let později. Děje se nám to ale teď a když toto pro nás, Středoevropany a Středoevropanky klimatické peklo mělo nastat až někdy kolem roku 2035, máme se věru na co těšit.

Experti a expertky Českého hydrometeorologického ústavu ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z dalších institucí od roku 2022 pracují na přípravě scénářů změny klimatu pro Česko do roku 2100 v rámci projektu PERUN.

Tomu, co nás v souvislosti se změnou klimatu čeká nejbližších létech se budeme určitě věnovat v dalších textech.

Pohodové léto a hodně stínu přeje

Ján Schneider

foto: Český hydrometeorologický ústav, pixabay, pexels, unsplash