Taky zažíváte podzimní deprese?

Navzdory tomu, že letošní podzim je opět nejteplejší v historii a s malými epizodkami typického podzimního nevlídného, škaredého až hnusného počasí zažíváme v podstatě zatím nekončící babí léto, mnoho z nás se nevyhnulo a asi tak do Vánoc ani nevyhne podzimní depresi. Vlivu počasí na naše prožívání se v podstatě nemáme šanci vyhnout a možná si můžeme pomoci Schneiderovou definicí „únavového ročního koloběhu“: jarní únava kontinuálně přechází do letního útlumu, aby se změnila na podzimní melancholii, směřující ke stavům podobným zimnímu hibernačnímu spánku. A tak rok co rok stále dokola…

Podzimní melancholie si vysloužila – nutno podotknout, že ne neoprávněně – pojmenování podzimní deprese a to tedy stojí za několik vět.

Deprese patří mezi afektivní poruchy, globálně jí podle Světové zdravotnické organizace patří prvenství medzi diagnostikovanými psychickými poruchami, celosvětově jí trpí kolem 280 milionů lidí, tedy přibližně 5 % dospělé populace. Globálně patří mezi nejčastější důvody invalidity. Deprese je ve své podstatě celoživotní diagnoza, lze ji sice léčit, nejprve je však nutná správná odborná diagnostika. Toto přenechme psychiatrům a psychologům a pojďme na podzimní depresi.

Můžeme tedy považovat depresi za sezónní onemocnění?

Inu, nejde o chřipku, ale je dost možné, že na podzim – souvisí to zejména s počasím – můžeme pociťovat některé z příznaků podobných symptomům deprese:

• beználadovost až letargie
• únava, vyčerpanost, snížená výkonnost
• nezájem o běžné každodenní radosti i starosti života
• skleslost, podrážděnost
• strach až úzkost
• přecitlivělost
• poruchy spánku

Když to skomparujeme s příznaky rigorózní deprese, najdeme několik styčných bodů.

Během depresivní epizody člověk prožívá depresivní náladu s pocity smutku, podrážděnosti, prázdnoty a beznaděje. Může pociťovat i ztrátu potěšení nebo zájmu o aktivity.

Depresivní epizoda se liší od běžných výkyvů nálady, depresivní epizody trvají většinu dne, téměř každý den, nejméně dva týdny a obvykle i podstatně déle. Právě tato dlouhodobost je zásadním rozdílem v porovnání s podzimními depresivními náladami.

Existují i další příznaky deprese, které mohou zahrnovat:

• slabou koncentraci
• pocity nadměrné viny nebo nízké sebehodnoty
• beznaděj v souvislosti s budoucností
• narušený spánek
• změny chuti k jídlu nebo změny hmotnosti
• pocit velké únavy nebo nedostatku energie
• myšlenky na smrt nebo sebevraždu

Pokud tedy máte na podzim zcela běžné stavy charakteristické zejména únavou a celkovou skleslostí nálady, nezoufejte, s nejvyšší pravděpodobností nejde o depresi. To je totiž vážná porucha afektivity znemožňující každodenní fungování, kterou musí diagnostikovat a léčit specialista, psychiatr nebo psycholog.

Je tudíž důležité znát rozdíl: běžný smutek způsobený nějakou skličující událostí, případně sezónní podzimní melancholie často spojená s vyčerpaností či únavou není deprese. Depresivní epizoda s více souběžnými příznaky včetně sebevražedných myšlenek trvá déle než dva týdny a je to permanentní, tíživý, vážný chronický stav vyžadující léčbu.

Pokud však vaše podzimní melancholie nebo deprese neskončí s prvním napadaným sněhem a výše popsané pocity nebo příznaky nejsou občasné, krátké, ale kontinuální, trvající nepřetržitě déle než 14 dní, konzultujte svůj stav s psychologem nebo psychiatrem.

Ján Schneider

foto: pexels