Určitě není pravidlem, že bychom slavili nebo si připomínali všechny svátky, či spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, UNESCO, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost a taky poslání šířit zejména zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN mají mezinárodní dny, týdny, roky i dekády širší kontext, poslání, význam a dosah. Jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

3. prosinec je Mezinárodním dnem osob se zdravotním postižením.

Nedávno jsem v jednom rozhovoru zachytil divnou otázku – v parafrázovaném znění: Proč je dnes zdravotně postižených více, než před rokem 1989? A odpověď? No není, jenom jich za socialismu nebylo tolik vidět, protože žili v nesvobodném, netolerantním světě plném předsudků a bariér…Dnes je to jinak, ale v žádném případě to ještě není tak, jak by mělo být.

Mezinárodní den osob se zdravotním postižením má být důležitou výzvou, abychom si nejenom více všímali příslušníky a příslušnice této „největší menšiny na světě“. Ale abychom jim – pokud možno co nejvíce – pomáhali usnadňovat, a i zpříjemňovat jejich nelehké každodenní životy a přičinili se o to, aby je mohli žít důstojně.

Globální apel

Mezinárodní den osob se zdravotním postižením byl na 3. prosince vyhlášen rezolucí Valného shromáždění OSN v roce 1992. S cílem podporovat práva a blaho lidí se zdravotním postižením ve všech společenských a rozvojových oblastech a zároveň zvyšovat povědomí o situaci těchto lidí všech aspektech politického, sociálního, ekonomického a kulturního života.

Mnoho desetiletí práce OSN má několik dalších významných historických mezníků:

přijetí Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v roce 2006, ratifikované 193 zeměmi dále posunulo práva a blahobyt osob se zdravotním postižením

v Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj se až 7 Cílů udržitelného rozvoje výslovně vztahuje na osoby se zdravotním postižením

dalšími globálními rámci mezinárodního rozvoje jsou v této oblasti Strategie OSN pro začleňování osob se zdravotním postižením, Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, Charta o začlenění osob se zdravotním postižením do humanitární akce, Nová městská agenda a  Addis Abebská akční agenda financování rozvoje.

Co znamená zdravotní postižení

Podle Světové zdravotnické organizace je postižení součástí lidskosti a nedílnou součástí lidské zkušenosti. Vzniká jako důsledek interakce mezi zdravotními stavy jako je demence, slepota nebo poranění míchy, dětská mozková obrna, Downův syndrom, deprese a řadou environmentálních a osobních faktorů.

Experti a expertky WHO odhadují, že v současnosti až 16 % světové populace, tedy kolem 1,3 miliardy lidí zažívá významné postižení, což je každý šestý obyvatel nebo obyvatelka naší planety. Toto číslo roste vlivem nárůstu neinfekčních nemocí a toho, že lidé žijí déle.

Lidé se zdravotním postižením jsou různorodou skupinou a faktory jako pohlaví, věk, genderová identita, sexuální orientace, náboženství, rasa, etnicita a ekonomická situace ovlivňují jejich životní zkušenosti a zdravotní potřeby.

• lidé se zdravotním postižením v porovnání s ostatními mají horší zdraví, umírají dříve a zažívají více omezení v každodenním životě
• lidé se zdravotním postižením mají více než dvojnásobně vyšší riziko rozvoje komorbidních onemocnění jako je diabetes, astma, deprese, mrtvice nebo špatné dentální zdraví
• někteří lidé se zdravotním postižením umírají až o 20 let dříve než lidé bez postižení
• více než 100 milionů dětí žije se zdravotním postižením
• děti s postižením mají téměř čtyřnásobně vyšší pravděpodobnost, že zažijí násilí ve srovnání s dětmi bez postižení
• lidé se zdravotním postižením čelí mnoha zdravotním nerovnostem
• až 50 % lidí se zdravotním postižením si nemůže dovolit zdravotní péči
• zdravotní nerovnosti vznikají z nespravedlivých podmínek včetně stigmatizace, diskriminace, chudoby, vyloučení ze vzdělání a zaměstnání, a překážek samotného zdravotního systému
• nepřístupné prostředí vytvářející bariéry často brání plné a efektivní účasti lidí se zdravotním postižením ve společnosti na rovnocenném základě s ostatními
• zdravotně postižení lidé jsou ve srovnání s lidmi bez postižení až 15násobně omezeni nedostupnou dopravou

Letošním tématem je podpora inkluze

Mezinárodní den osob se zdravotním pojištěním 2025 má téma: Podpora inkluzivních společností pro osoby se zdravotním postižením pro podporu sociálního pokroku. Protože i dnes čelí lidé se zdravotním postižením a jejich rodiny a domácnosti výzvám a překážkám při dosahování cílů sociálního rozvoje:

• častěji žijí v chudobě
• nadále čelí diskriminaci v zaměstnání, pobírají nižší mzdy a jsou nadměrně zastoupeni v neformálním sektoru
• systémy sociální ochrany jsou nerovnoměrné v pokrytí, jsou nedostatečné při zohlednění dodatečných nákladů souvisejících se zdravotním postižením a často vylučují osoby se zdravotním postižením působící v neformálním sektoru
• mnoho zkušeností lidí se zdravotním postižením v rámci péče a podpory je stále poznamenáno popíráním jejich důstojnosti, autonomie a svobodné vůle

Proto je nezbytné využít a podporovat všechny prostředky na začlenění lidí se zdravotním postižením do všech oblastí sociálního, ekonomického, kulturního a politického života.

Zdravotně znevýhodnění jsou aktéry i příjemci všech aspektů a tří hlavních oblastí sociálního rozvoje, které jsou vzájemně propojené, posilující a vyžadují příznivé prostředí, aby bylo možné je dosáhnout současně:

• vymýcení chudoby
• podpora plného a produktivního zaměstnání a důstojné práce pro všechny
• sociální integrace

Začlenění lidí se zdravotním postižením do sociálního rozvoje je nezbytné a je v souladu se závazkem světových lídrů na nedávném Druhém světovém summitu pro sociální rozvoj:

Budovat spravedlivější, inkluzivnější, rovnější a udržitelnější svět, ve kterém pokrok ve sociálním rozvoji vyžaduje a zároveň závisí na začlenění všech vrstev společnosti.

Zdravotně postižení v České republice

Díky Českému statistickému úřadu máme podrobné a aktuální – z roku 2024 – informace nejenom o počtu, ale i struktuře lidí se zdravotním postižením v naší zemi.  

• mezi obyvateli Česka ve věku 15 a více let, žijících v soukromých domácnostech bylo v roce 2024 přibližně 15 % lidí se zdravotním postižením
• celkem se jednalo o 1 milion 313 tisíc lidí, kteří byli kvůli zdravotním problémům dlouhodobě omezeni ve vykonávání běžných činností
• u 51 % z nich byl zhoršený zdravotní stav posouzen lékařem a byl jim přiznán invalidní důchod, případně pouze status osoby se zdravotním postižením či znevýhodněním, nebo příspěvek na péči nebo mobilitu, nebo získali průkaz osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P)

Oblasti zdravotního postižení v roce 2024

Zdroj: ČSÚ

• zdravotní postižení se může projevovat v jedné nebo více oblastech zároveň
• kupříkladu diabetici mají vážné vnitřní onemocnění, ale mohou mít vlivem neuropatie končetin problémy v pohybové oblasti, nebo kvůli retinopatii potíže se zrakem
• u seniorů dochází ke kumulaci více různých onemocnění s projevy v oblasti pohybu, zraku a sluchu, v případě demence i v mentální nebo duševní oblasti
• ve více oblastech zároveň se postižení projevovalo u 609 tisíc lidí se zdravotním postižením
• nejvíce se postižení projevovalo v oblasti pohybové či tělesné, což se v roce 2024 týkalo bezmála milionu lidí

Podíl osob se zdravotním postižením z celkového počtu obyvatel podle věku a pohlaví v roce 2024 (%)

Zdroj: ČSÚ

• žen se zdravotním postižením bylo v Česku loni více než mužů, celkem 56 % ze všech lidí se zdravotním postižením
• důvodem je, že více než polovinu lidí se zdravotním postižením tvořili senioři ve věku nad 65 let, mezi nimiž obecně v populaci převládají ženy, které se v porovnání s muži dožívají v průměru vyššího věku
• v mladším věku do 34 let bylo evidováno více mužů se zdravotním postižením než žen, celkem 56 %, tento poměr se ale v závislosti s rostoucím věkem obrací
• ve skupině lidí se zdravotním postižením starších 80 let tvoří muži pouze 34 %

Oproti předchozímu šetření v roce 2018 došlo k nárůstu počtu osob se zdravotním postižením o 2 %, tedy o 161 tisíc lidí. Za nárůstem pravděpodobně stojí mimo jiné stárnutí populace, kdy se zvyšuje absolutní počet i procentuální zastoupení seniorů a seniorek, u kterých jsou zdravotní omezení častější.

Tyto data zahrnují osoby se zdravotním postižením žijící v České republice ve věku nad 15 let, v soukromých domácnostech. Dětem a lidem se zdravotním postižením, kteří nežijí v soukromých domácnostech byla z administrativních zdrojů dat vypracována doplňková studie zveřejněná pod názvem Děti se zdravotním postižením a osoby se zdravotním postižením v institucích.

„Největší menšina naší planety“ si zaslouží naši podporu a pozornost

Platí to nejenom dnes, v Mezinárodní den osob se zdravotním postižením, ale každý den. Protože to mají v životě podstatně těžší než my, navzdory tomu, že by měli mít stejná práva a stejný přístup jako všichni ostatní, kteří mají štěstí, že nemusí žít se zdravotním postižením.

A neměli bychom jenom deklarovat, že plné a úplné naplnění lidských práv všech lidí se zdravotním postižením je neoddělitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všech lidských práv a základních svobod. A platí to i pro oblast zdravotní rovnosti lidí, kteří jsou znevýhodněni tím, že musí žít se zdravotním postižením.

Jednat v zájmu dosažení zdravotní rovnosti pro lidi se zdravotním postižením znamená jednat za účelem dosažení zdraví pro všechny.

Ján Schneider

foto: OSN, pixabay, pexels

grafy: Český statistický úřad