A tak nám vzali nebe…

…vzali nebe…pěla nám všem Anna K. již před 19 lety ve svém megahitu Nebe. Byl věnován českým hrdinům bojujícím o svobodné nebe v letkách RAF během II. světové války.

Dnes žijeme v době, kdy nám nebe může vzít opět kdokoliv. A můžeme si ho vzít i sami. To blankytné, modré, čisté nebe.

I proto již pošesté slavíme 7. září Mezinárodní den čistého ovzduší pro modrou oblohu.

Ekonomický a zdravotní argument

Loňská globální kampaň Mezinárodního dne čistého ovzduší pro modrou oblohu měla akční slogan: Závodění o vzduch – na každém dechu záleží. Kampaň akcentovala především to, že znečistění ovzduší je na Zemi aktuálně největším environmentálním zdravotním rizikem.

Letošní kampaň je kreována na pilířích čerstvé, dnes, 7. září publikované hodnotící zprávy UNEP – Environmentálního programu OSN. Její autoři a autorky ji nazvali Skrytá aktiva: Ekonomický a zdravotní argument pro opatření v oblasti klimatu a čistého ovzduší.

Jde o doposud nejúplnější hodnotící obraz přínosů a nákladů integrovaných opatření na ochranu klimatu a čistého ovzduší. Je doplněn i o empiricky podloženou analýzu, jak lze tyto přínosy dosáhnout dostatečně rychle a včas. S cílem předcházet předčasným úmrtím a nemocem souvisejícím s klimatem a ovzduším. A zároveň zvýšit kvalitu života mnoha z nezranitelnějších lidí naší planety.

• nová zpráva zjistila, že společné řešení změny klimatu a znečistění ovzduší by mohlo globálně zachránit biliony dolarů
• hodnocení 25 ověřených řešení v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství, ale i vaření a řízení odpadu zjistilo, že integrace přináší více než separátní jednání
• každý dolar investovaný do integrovaných opatření na ochranu klimatu může přinést až 15 dolarů ekonomických přínosů
• vnitřní míra návratnosti je až 60 %, přičemž v aplikovaných opatřeních tržní výnosy převyšovaly náklady již během 10 let
• do roku 2050 by mohla tato funkční opatření zabránit až 144 milionům předčasných úmrtí a stovkám milionů chronických onemocnění souvisejících se znečistěným životním prostředím
• hlavní překážky často nejsou ani technické, ani ekonomické, ale institucionální

Jak jsme na tom u nás?

Znečistění ovzduší se samozřejmě týká i nás, nejsme žádnou výjimkou, vždyť znečistění ovzduší nezná lidmi vytyčené hranice.

Podle projektu State of Global Air byla v roce 2023 v Česku průměrná koncentrace částic PM_2,5 (μm/m³) 12,7.

Zdroj: Health Effects Institute. 2025. State of Global Air 2025. Available: www.stateofglobalair.org Data source: Global Burden of Disease Study 2023. IHME, 2025.Počet úmrtí způsobených znečištěním ovzduší částicemi PM_2,5 byl v roce 2023 v Česku 6 260.

Zdroj: Health Effects Institute. 2025. State of Global Air 2025. Available: www.stateofglobalair.org
Data source: Global Burden of Disease Study 2023. IHME, 2025.

Máme k dispozici i aktuální data ze společného projektu IQAir a UNEP.

• v Česku dnes zažívá 78,8 % populace (8 442 413 lidí) kvalitu ovzduší, která nesplňuje roční doporučení WHO pro PM_2,5
• v současnosti jsou nejvíce postiženi znečištěním ovzduší Češky a Češi věkové skupiny 40–59 let

V den psaní tohoto článku a v čase stáhnutí mapy – údaje jsou měřeny v reálném čase a vlivem proudění vzduchu a dalších faktorů se dynamicky mění – byla nejhorší kvalita ovzduší v Česku v Mariánských Radčicích v Ústeckém kraji. Tam hodnota koncentrace PM_2,5 (μm/m³) téměř 4krát překročila směrnice WHO.

zdroj: UNEP

Čisté a udržitelné životní prostředí je lidským právem

Ne, není to další moudrá, burcující fráze vymyšlena pro dnešní těžké časy klimatické krize. Je to veledůležitý závěr loňského klíčového stanoviska Mezinárodního soudního dvoru se sídlem v Haagu.

Jde o největší případ, jaký kdy mezinárodní soudní dvůr posuzoval.

Do čela snah o vydání stanoviska se v roce 2024 postavil tichomořský ostrovní stát Vanuatu. Jeho představitelé jsou stále více frustrováni z pomalého pokroku v jednáních o klimatu.

Valné shromáždění OSN pověřilo 15 soudců a soudkyň Mezinárodního soudního dvoru, aby odpověděli na dvě základní otázky:

1. Co musí státy podle mezinárodního práva udělat, aby chránily životní prostředí před emisemi skleníkových plynů pro současné a budoucí generace?
2. Jaké právní důsledky ponesou státy, jejichž emise způsobily škody na životním prostředí, zejména zranitelným ostrovním státům?

Je nesporný reálný fakt, že poradní stanoviska Mezinárodního soudního dvoru, který rozhoduje spory mezi státy, nejsou – bohužel – pro nikoho závazná.

Navzdory tomu ale může mít toto precedentní poradní stanovisko zásadní význam při budoucích sporech týkajících se ochrany klimatu. Pokud státy neochrání planetu před dosahem klimatických změn, mohou tím podle přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvoru v Haagu porušit mezinárodní právo.

Čisté prostředí pro život a blankytné nebe přeje

Ján Schneider

foto: UNEP, pixabay