Podle zjištění prvního mezinárodního průzkumu OECD o pacientech s chronickými zdravotními obtížemi, Patient-Reported Indicator Surveys (PaRIS) existuje naléhavá potřeba přizpůsobit systémy zdravotní péče tak, aby lépe vyhovovaly potřebám rostoucího počtu lidí s chronickými onemocněními.

Průzkum shromáždil údaje od přibližně 107 000 pacientů ve věku 45 let a starších a 1 800 praktik primární péče v 19 zemích. Jeho cílem je objasnit zdravotní výsledky a zkušenosti lidí žijících s chronickými onemocněními, jako je hypertenze, artritida, cukrovka, srdeční choroby nebo rakovina.

82 % uživatelů primární péče, kteří se zúčastnili průzkumu PaRIS, žije alespoň s jedním chronickým onemocněním, 52 % žije s nejméně dvěma onemocněními a 27 % žije se třemi nebo více nemocemi.

Většina lidí uvádí pozitivní zkušenosti s péčí a lepší zdravotní výsledky ve srovnání s průměrem OECD ve Švýcarsku a ve Spojených státech se zaměřením na populaci ve věku 65 let a více v Medicare. V Austrálii, Česku, Francii a Norsku většina lidí uvádí také pozitivní zkušenosti a výsledky péče. Země s podprůměrným skóre ve více než polovině ukazatelů jsou Řecko, Island, Portugalsko, Rumunsko a Wales (Spojené království).

„Lidé žijící s chronickými onemocněními uvádějí lepší fyzické zdraví, duševní zdraví a pohodu, když dostávají zdravotní péči zaměřenou na jejich potřeby,“ řekl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „PaRIS také ukazuje, že zatímco země, které utrácejí více na zdraví, mají tendenci dosahovat lepších výsledků v oblasti zdraví, je možné dosáhnout dobrého výkonu i s nižšími úrovněmi výdajů na zdravotnictví.“

PaRIS zjistil, že čtyři z deseti pacientů se necítí sebevědomí ve zvládání vlastního zdraví; čtyři z deseti navíc nedůvěřují svému systému zdravotnictví. K zajištění lepšího zdraví musí zdravotní péče věnovat pacientům více času. 64 % lidí, kteří uvádějí, že s nimi jejich profesionál primární péče tráví dostatek času, důvěřuje zdravotnickému systému, ve srovnání s 34 % lidí, kteří tvrdí, že jejich profesionál primární péče s nimi netráví dostatek času. Zdravotní péče musí být také lépe přizpůsobena potřebám lidí. Jen jedna čtvrtina pacientů uvádí, že plán péče jim připravil jejich zdravotnický pracovník.

Zdravotní péče musí být „bezproblémová“ a spolehlivá, uvádí zpráva. 45 % lidí, kteří zažili negativní epizodu v systému zdravotní péče, která by jim mohla způsobit újmu, jako například nedostavení se na setkání v případě potřeby nebo nesprávná nebo opožděná diagnóza nebo léčba, důvěřuje svému systému zdravotní péče ve srovnání se 70 % lidí, kteří takovou negativní epizodu nezažili.

Mezi další klíčové momenty průzkumu PaRIS patří:

• Pohoda pacientů se rychle zhoršuje s množstvím chronických stavů. Průměrné skóre pohody (měřeno WHO-5, stupnice od 0 do 100) je o 14 bodů nižší u lidí se třemi nebo více chronickými onemocněními ve srovnání s lidmi s jedním chronickým onemocněním.
• Ve zkušenostech a výsledcích pacientů existují velké genderové rozdíly. Ze všech lidí s chronickými onemocněními je 74 % mužů v dobrém fyzickém zdraví v porovnání se 65 % žen a 86 % mužů je v dobrém duševním zdraví ve srovnání s 81 % žen. To potvrzuje rodově-zdravotní paradox: ženy mají tendenci žít déle než muži, ale přesto uvádějí horší zdravotní výsledky. Ženy také uvádějí, že méně důvěřují zdravotní péči a je méně pravděpodobné, že budou mít dobrou kvalitu péče.
• Digitální technologie se ve zdravotnictví nevyužívají naplno. Pouze 7 % pacientů s chronickými onemocněními uvádí, že využili videokonzultace v rámci primární péče a 17 % uvádí, že se dostali ke svým lékařským záznamům primární péče online. Kromě toho pouze 43 % pacientů s nízkým vzděláním souhlasí s tím, že webová stránka jejich poskytovatele primární péče se snadno používá.

Zpráva slouží jako výzva pro systémy zdravotní péče, aby více zapojily pohledy pacientů do rozhodování. Její zjištění mohou poskytnout informace o národních strategiích zdravotní péče, zlepšit poskytování služeb a podpořit posun směrem k integrovanějším a na lidi zaměřeným modelům péče.

Kompletní zpráva o průzkumu PaRIS je k dispozici ke stažení zde.

Průzkumu PaRIS se zúčastnili Austrálie, Belgie, Česko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Saúdská Arábie, Slovinsko, Spojené státy americké, Španělsko, Švýcarsko a Wales (Spojené království).

OECD, která spolupracuje s více než 100 zeměmi, je globálním politickým fórem, které prosazuje politiky na zachování individuální svobody a zlepšení ekonomického a sociálního blahobytu lidí na celém světě.

Zdroj: OECD