Většina potravinového odpadu vzniká v domácnostech
To, jak lidské plémě dokáže zaneřádit odpadem svou planetu a že je to opravdu globální problém, vědí i naše dítka. Vždyť se s tímto problémem edukačně potýkají nejenom ve školách, doma při třídění odpadu, ale třeba i v animácích.
Je to již neuvěřitelných 18 let, co tvůrci jednoho z nich vykreslili lidský odpadní problém ad absurdum. Ano, z dětí, s kterými jsme byli v roce 2008 na animáku WALL-I, jsou dnes dospělí lidé. A haldy odpadu nám utěšeně rok co rok narůstají nejenom na naší Zemi, ale i na její orbitě. Generace našich dětí a vnoučat budou nevyhnutelně muset tento globální problém aktivně řešit.
I proto, abychom neskončili jako v tom animáku a nemuseli se kvůli nezvládatelným haldám odpadu na naší planetě i kolem ní odstěhovat někam do vesmíru, je nutná celoplanetární angažovanost.
Samozřejmě, můžeme všichni začít v malém, doma, minimálně nehromaděním zbytečných věcí a tříděním odpadu, který vyprodukujeme.
Globální odpadový problém vyžaduje globální akce
Jednou z nich je i Mezinárodní den nulového odpadu, který Valné shromáždění OSN z iniciativy Turecka a dalších 105 zemí v roce 2023 ustanovilo na 30. březen.
Kampaň Mezinárodního dne nulového odpadu se každoročně děje pod kuratelou Programu OSN pro životní prostředí UNEP a Programu OSN pro lidská sídla UN-Habitat.
Kampaň je globálním apelem na zapojení do akce všech úrovní lidské společnosti – od členských států OSN, přes organizace systému OSN, občanskou společnost, soukromou i akademickou sféru, komunity, až po každého jednotlivce.
Naším společným cílem jsou konkrétní iniciativy a aktivity v oblasti nulového odpadu a jejich přínos k dosažení udržitelného rozvoje lidské civilizace.
Nulový odpad začíná na našem talíři
Loňský Mezinárodní den nulového odpadu byl zaměřen na textilní odpad a letos pro změnu cílí na odpad potravinový. Kampaň se zaměřuje na to, co jíme i co nesníme, čím plýtváme a jak se můžeme posunout směrem k lepší, cirkulárnější budoucnosti.
Lidé na celém světě plýtvají potravinami v ohromujícím rozsahu:
- každoročně vyhodíme přibližně 1 miliardu tun jedlých potravin, tedy téměř pětinu všech potravin dostupných pro spotřebitele
- plýtvání potravinami ovlivňuje nejenom kvalitu života, ale i zatěžuje životní prostředí
- většina plýtvání potravinami vzniká v domácnostech – až kolem 60 %
- následuje gastronomie (28 %) a maloobchod (12 %), což je důsledek neefektivních potravinových systémů a řetězců od pěstování, výroby, přes distribuci až po spotřebu
- ztráta a odpad potravin generují 8 až 10 % globálních emisí skleníkových plynů, což je téměř pětkrát více než emise letecké dopravy
Potravinový odpad je součástí komunálního tuhého odpadu, jehož lidská „produkce“ je taky alarmující:
- kdybychom celkové roční množství vyprodukovaného tuhého komunálního odpadu naložili do přepravních kontejnerů a umístili je za sebe, obtočili bychom zeměkouli 25krát
- bez naléhavých opatření se produkce tuhého komunálního odpadu může do roku 2050 výrazně zvýšit na 3,8 miliardy tun ročně
- rostoucí lidské využívání zdrojů je hlavním motorem trojité planetární krize: změny klimatu, ztráty přírody a biodiverzity a znečistění
15 tipů, jak neplýtvat potravinami
Při příležitosti historicky prvního Mezinárodního dne povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami, 29. září 2020, připravili expertky a experti FAO – Organizace pro výživu a zemědělství OSN – doporučení pro neplýtvání potravinami.
Tyto tipy jsou samozřejmě aktuální i dnes. Vždyť i malé změny v našich každodenních návycích můžou mít obrovský globální pozitivní dopad.
- Osvojme si zdravější a udržitelnější stravu
- zdravé jídla nemusí být vůbec složité a již vůbec při jich přípravě nemusíme plýtvat potravinami
- Nakupujme jenom to, co potřebujeme
- plánujme nejenom vaření, ale i nakupování potravin
- držme se nákupního seznamu a vyhýbejme se impulzivním nákupům
- nejenom že tak budeme méně plýtvat jídlem, ale můžeme i ušetřit
- Vybírejme si i „škaredé“ ovoce a zeleninu
- nesuďme jídlo podle vzhledu
- ovoce a zelenina zvláštního tvaru nebo pohmožděné se často vyhazují, protože nesplňují „kosmetické“ standardy
- chutnají ale stejně a můžeme je použít na kompoty, smoothie, džusy nebo dezerty
- Potraviny skladujme rozumně
- starší potraviny posuňme do přední části spižírny, lednice nebo mrazáku a nové do zadní části
- používejme vzduchotěsné nádobí na jejich uskladnění
- různé druhy potravin skladujme podle doporučení
- Pochopme označování potravin
- „minimální trvanlivost“ není totéž jako „spotřebujte do“
- kontrolujme etikety potravin již při nákupu, vyhýbejme se těm s nezdravými složkami
- Začněme v malém
- doma si nakládejme menší porce
- v restauracích se o velké jídla dělme, nebo si to, co nesníme dejme zabalit domů
- Nevyhazujme zbytky
- pokud nesníme všechno, co jsme si navařili, zamrazme si to na později
- anebo můžeme zbytky jídla použít jako ingredienci dalšího pokrmu
- Využijme svůj potravinový odpad
- zbytky, které nelze odložit na později nebo použít na další jídlo nevyhazujme
- jejich kompostováním vrátíme živiny zpět do půdy a snížíme svou uhlíkovou stopu

- Respektujme jídlo
- jídlo nás všechny spojuje, poznejme a pochopme proces jeho výroby
- poznejme své farmáře a promluvme si s nimi
- Podporujme místní producenty potravin
- koupí lokálních produktů podporujeme rodinné farmy a malovýrobce potravin
- zároveň tak pomáháme v boji proti znečistění zkrácením distribučních vzdáleností
- Udržujme populace ryb nad vodou
- jezme ty druhy ryb, kterým nehrozí nadměrný rybolov – například makrely nebo sledě
- vzdejme se tresek a tuňáků, kterých populace jsou ohroženy nadměrným rybolovem
- kupujme ryby ulovené nebo chované udržitelným způsobem
- Používejme méně vody
- bez vody nemůžeme pěstovat potraviny
- přispějme k šetření vodou
- neplýtváním potravinami zároveň šetříme vodní zdroje, které byly použity na jejich pěstování a výrobu
- Udržujme půdu a vodu čistou
- důsledně separujme nebezpečný domácí odpad
- pokud se dostane do půdy a vodních zdrojů, může poškodit přírodní zdroje důležité pro pěstování a výrobu potravin
- Jezme více luštěnin
- dopřejme si je alespoň jednou týdně
- Sdílení je starostlivost
- najděme způsob, jak můžeme darovat přebytečné potraviny
V neplýtvání potravinami, na cestě k nulovému odpadu má každý z nás svou důležitou roli. Přispějme tedy k tomu, abychom se za naši civilizaci nemuseli stydět. Protože to, v jakém stavu naši planetu předáváme dalším generacím, již bezesporu globální hanbou je.
Ján Schneider
foto: UNEP

