České domácnosti spoří téměř pětinu. Máš dostatečnou rezervu?

Na účtu máš nějaké peníze. Možná pár desítek tisíc, možná několikanásobně víc. Když se ale sama sebe zeptáš, jak dlouho by tvoje domácnost fungovala bez hlavního příjmu, najednou už odpověď nemusí být tak jasná.

A právě to je při tvorbě finanční rezervy důležitější než samotná částka na spořicím účtu.

České domácnosti si ve druhém čtvrtletí letošního roku odkládaly v průměru 19,9 % svých příjmů. Míra úspor byla o 0,1 procentního bodu vyšší než před rokem. Reálné příjmy domácností přitom meziročně vzrostly o 3,1 %.

Jenže průměr celé ekonomiky neříká, jestli máš dostatečnou rezervu právě ty.

Rezerva není totéž co peníze na spořicím účtu

Představ si dvě ženy. První má na spořicím účtu 150 tisíc korun. Její domácnost ale každý měsíc potřebuje 75 tisíc na hypotéku, energie, jídlo, dopravu, děti a další nezbytné výdaje. Druhá má 100 tisíc korun, ale její nutné měsíční výdaje jsou 25 tisíc.

Která má větší finanční rezervu?

Ne podle částky na účtu, ale podle toho, kolik měsíců dokáže z peněz fungovat.

Ministerstvo financí doporučuje mít jako základní krátkodobou rezervu prostředky alespoň na tři, ideálně až šest měsíců. Rezerva má být zároveň bezpečně uložená a snadno dostupná.

Kolik tedy potřebuješ?

Nezačínej násobkem příjmu. Začni výdaji.

Sečti si částky, bez kterých domácnost skutečně nemůže fungovat:

• bydlení,
• energie,
• potraviny,
• doprava,
• pojištění,
• splátky,
• základní výdaje na děti,
• léky a zdravotní péče,
• další pravidelné závazky.

Naopak dovolenou, nové oblečení nebo plánovaný nákup elektroniky do této základní rezervy počítat nemusíš. Pokud jsou tvoje nezbytné výdaje například 40 000 Kč měsíčně, tříměsíční rezerva znamená 120 000 Kč a šestiměsíční 240 000 Kč. To už je konkrétní cíl, se kterým se dá pracovat.

A teď zajímavé české číslo

Aktuální měření finanční gramotnosti Ministerstva financí ukazuje, že situace českých domácností je velmi rozdílná. Při hypotetickém výpadku hlavního příjmu by 6 % domácností nedokázalo pokrýt životní náklady ani jeden týden bez půjčky nebo stěhování. Dalších 26 % by zvládlo jeden týden až jeden měsíc a 25 % více než tři měsíce. Více než půl roku by podle vlastního odhadu zvládlo 23 % domácností. Čísla přitom pocházejí z reprezentativního měření dospělé populace ČR, které proběhlo v lednu 2025 na více než 1 000 respondentech. Nejde tedy o aktuální bankovní zůstatky domácností. Jde o jejich odpověď na otázku, jak dlouho by dokázaly fungovat bez hlavního příjmu. A právě taková otázka je pro vlastní finanční plán mnohem užitečnější než porovnávat se s tím, kolik mají naspořeno ostatní.

Tři měsíce nejsou pro každou rodinu stejný cíl

Pokud žiješ sama, máš stabilní zaměstnání a nízké pravidelné výdaje, může být tvoje situace jiná než u rodiny s dětmi, hypotékou a jedním hlavním příjmem.

A pokud podnikáš, měla bys počítat i s kolísáním příjmů. U domácnosti, která je závislá na jednom příjmu, proto může dávat smysl směřovat spíš k horní hranici doporučené rezervy. Naopak pokud má domácnost dva stabilní příjmy a nízké závazky, může být cesta k šestiměsíční rezervě méně naléhavá. Neexistuje jedno číslo, které bude správné pro všechny. Důležitá je tvoje konkrétní situace.

Rezerva není investice

Tohle je důležité hlavně v době, kdy se stále víc hovoří o investovaní. Ministerstvo financí v aktuálním měření finanční gramotnosti uvádí, že 84 % Čechů považuje při investovaní za nejdůkežitější riziko finanční ztráty, 79 % likviditu a až potom 62 % výnosnost.

Finanční rezerva má ale trochu jinou úlohu.

Nemá za každú cenu zarábať maximum. Má byť k dispozícii v momente, keď ju potrebuješ.

Preto by peniaze určené na základnú rezervu nemali byť uložené spôsobom, pri ktorom môže ich hodnota výrazne kolísať alebo sa k nim nedostaneš v potrebnom čase. Ministerstvo financií ako príklad uvádza ľahko dostupný sporiaci účet bez výpovednej lehoty.

Co když dnes nemáš ani jeden měsíční výdej bokem?

Nemusíš si stanovit cíl 240 000 Kč a poté mít pocit, že je nedosažitelný.

Rozděl si cestu na etapy:

První cíl: jeden měsíční nezbytný výdej
Druhý cíl: tři měsíce
Třetí cíl: šest měsíců

A nastav si automatický převod hned po výplatě. Nemusí jít o desetitisíce. Důležitější je pravidelnost. Pokud například odkládáš 3 000 Kč měsíčně, za rok máš 36 000 Kč bez započtení případného úročení. Až bude základní rezerva hotová, můžeš řešit další cíle – investice, důchod, vzdělání dětí nebo větší nákupy.

Jeden účet nemusí znamenat jeden cíl

Praktické je také rozdělit si peníze podle účelu.

Krátkodobá rezerva: nečekané výdaje a výpadek příjmu.
Střednědobé úspory: auto, dovolená, vybavení domácnosti.
Dlouhodobé peníze: důchod, investice nebo budoucnost dětí.

Když máš všechno na jednom účtu, může se snadno stát, že peníze určené na bezpečí domácnosti utratíš za něco, co bylo původně úplně jiným cílem.

A právě oddělení jednotlivých cílů může být jednodušší než neustále kontrolovat, jestli už sis „něco dovolila“.

Nejdůležitější číslo je tvoje vlastní

České domácnosti jako celek si aktuálně odkládají téměř pětinu příjmů. To je zajímavá ekonomická statistika. Pro tebe je ale důležitější jiné číslo:

Kolik měsíců by tvoje domácnost zvládla bez hlavního příjmu?

Pokud odpověď neznáš, dnes je dobrý den ji zjistit.

Akční krok: Sečti si ještě dnes všechny nezbytné měsíční výdaje a vynásob je třemi. Částka, která ti vyjde, bude tvůj první konkrétní cíl finanční rezervy.

Zdroj foto: Canva x AI