Určitě není pravidlem, že bychom slavili nebo si připomínali všechny svátky, či spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, UNESCO, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost a taky poslání šířit zejména zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN mají mezinárodní dny, týdny, roky i dekády širší kontext, poslání, význam a dosah. Jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

20. březen je Mezinárodním dnem štěstí.

Když se cítíš sám…

…a nevíš, kudy kam, jdi za štěstím…

Když jsem si ráno pustil v autě své oblíbené rádio, hned se ráno zdálo hezčí, vždyť nám všem hráli písničky o štěstí – tak, jak se v Mezinárodní den štěstí patří. A některé z nich jsou vskutku překrásné, můj jednoznačný vítěz z těch českých je Jdi za štěstím. Jo, božský Kája, světová muzika Karla Svobody a šťastný text Zdeňka Borovce.

Pojďme tedy společně za štěstím, vždyť to všichni potřebujeme, v dnešních divných časech víc než kdy jindy. 

Proč má štěstí svůj Mezinárodní den?

Inu, protože touha po štěstí je přece společná pro všechny lidi všech národů, národností, etnik a kultur naší planety.

Šťastný nápad a iniciativa slavit Mezinárodní den štěstí pochází z Bhútánu, země, kde již od počátku 70. letech minulého století uznávají hodnotu národního štěstí jako důležitější než národní bohatství. A dokonce upřednostnili cíl hrubého národního štěstí před hrubým národním produktem.

Tato šťastná země v roce 2012 během 66. zasedání Valného shromáždění OSN připravila setkání na vysoké úrovni na téma: Štěstí a blahobyt: Definování nového ekonomického paradigmatu. 

Výsledkem byla Rezoluce 66/281 Valného shromáždění OSN z 12. července 2012, kterou byl 20. březen vyhlášen Mezinárodním dnem štěstí. Tímto aktem Valné shromáždění OSN uznalo význam pohody a štěstí jako univerzálních cílů a aspirací v životech lidí naší planety.

Zároveň byl zdůrazněn i význam uznání pohody a štěstí v cílech veřejné politiky. Navíc byla uznána i potřeba inkluzivnějšího, spravedlivějšího a vyváženějšího přístupu k ekonomickému růstu, který podporuje udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby, štěstí a blahobyt všech národů.

Vyhlášení Mezinárodního dne štěstí odstartovalo před 14 lety i každoroční měření, nebo spíše zjišťování stavu štěstí obyvatel zemí naší planety. Jehož výsledkem je každoroční World Hapiness Report, Zpráva o světovém štěstí, publikována vždy v Mezinárodní den štěstí.

World Hapiness Report 2026: Štěstí a sociální média

Úvod letošní Zprávy o světovém štěstí jde rovnu na věc:

„V Severní Americe a západní Evropě jsou mladí lidé mnohem méně šťastní než před 15 lety. Ve stejném období se používání sociálních médií výrazně zvýšilo. Mnoho lidí viní sociální média za tento pokles štěstí, ale obstojí tato hypotéza při důkladné vědecké analýze?“

Odpovědi můžeme nalézt v celkem 9 kapitolách letošní Zprávy o světovém štěstí, v PDF verzi v úctyhodném rozsahu 272 stran. Report je k dispozici zdarma i v elektronické verzi a věřte, že je to vskutku zajímavé, podnětné i v mnoha aspektech překvapující čtení.

World Hapiness Report je partnerský projekt analytické a poradenské společnosti Gallup, Centra pro výzkum pohody Oxfordské univerzity, Sítě řešení pro trvale udržitelný rozvoj OSN, redakční rady World Hapiness Reportu a dalších partnerů.

I letos nám jejich dílo dává mnoho odpovědí, a ještě více podnětů k zamyšlení. V každém případě má smysl se všemi devíti kapitolami a přílohami prolouskat, protože Zpráva o světovém štěstí je jedinečnou zprávou o stavu našeho světa. Vždyť štěstí je jeden z klíčových faktorů spokojeného života každého člověka na Zemi a zároveň ho můžeme považovat za pozoruhodné měřítko toho, jak je na tom lidská civilizace.

V rámci World Hapiness Reportu máme k dispozici i řebříček štěstí jednotlivých zemí naší planety.    

Jak jsme na tom?

V první desítce v podstatě žádné překvapení, mezi skandinávské země již tradičně patří i několik evropských, jedna blízkovýchodní a jedna latinskoamerická.

zdroj: WHR Dashboard 

Vzestup Kostariky na 4. příčku je nejvyšším umístněním latinskoamerické země v historii vydáváni World Hapiness Reportu.

Řebříček 147 zemí uzavírá Afghanistan, v poslední desítce jsou africké a blízkovýchodní země.

zdroj: WHR Dashboard 

Naše země se umístila na solidní 20. příčce, předběhli jsme kupříkladu USA, Saudskou Arábii, Kanadu, Velkou Británii, Polsko i Francii. Slovenská republika obsadila až 47. místo.

zdroj: WHR Dashboard 

Co je štěstí?

Ale ano, v našich zemích je štěstí v první řadě „muška jenom zlatá“, a v neposlední i krásná věc, za kterou si prachy nekoupíš. Věřte nebo ne, ale štěstí má několik definic a jsou dokonce vydány i směrnice na jeho měření.

Takže štěstí je nejenom subjektivní pocit, emocionální stav spojen s úsměvem, smíchem a dobrým pocitem. Pro někoho možná nedosažitelná meta nebo utopická chiméra, pro další každodenní cíl. Štěstí je poměrně složitá věda.

Podle expertek a expertů na kvalitu života je štěstí definováno těmito vědeckými a měřitelnými pojmy:

• blahobyt – vnitřní subjektivní stav spojen s kvalitou života a tím, jak ji prožíváme
• subjektivní pohoda – to, jak se subjektivně cítíme, jaké máme pocity
• hodnocení života – reflektující zhodnocení života jako celku
• spokojenost se životem – hodnotící aktuální spokojenost
• afekt – pocity nebo emocionální stavy v konkrétním časovém okamžiku, pozitivní (smích, radost, zájem) a negativní (obavy, smutek, hněv)

Pokud vás zajímá aktuální evropská směrnice měření štěstí, k dispozici je loni aktualizovaná směrnice OECD.

Bez ohledu na směrnice, definice a způsoby měření nebo hodnocení štěstí prakticky nemáme jinou možnost než jít vstříc svému štěstí. A nemůžeme se spoléhat na to, že když je štěstí unavené, sedne si i na…Inu, a bez debaty: master level štěstí je rozdávat štěstí ostatním.

Hodně štěstí přeje

Ján Schneider

Foto: World Hapiness Report, pixabay