Interiérové styly od Art deco po Zen: Moderna – jeden z nejpravdivějších a nejpřímočařejších stylů

Náš seriál článků o interierových stylech pokračuje textem věnovaným Moderně, stylu, který v žádném případě nepatří k těm „módním“, neřku li trendovým s jepičím životem. Tento interiérový styl je považován za nejstylovější, protože je mu připisován gruntovní základ v tradicích moderní školy architektury, designu i moderního výtvarného umění zvané Bauhaus.

Nebudeme tedy psát o jednom z mnoha „hightrendových“ módních interiérových stylů, které v podstatě styly nejsou, protože jsou spatra aplikovatelné v podstatě na jakýkoliv interiér bez přiznání alespoň základních východisek, nebo chcete-li pilířů definujících konkrétní interiérový styl. A jde v podstatě o sypání do všeobjímajícího pytle s nálepkou „moderní“, což však se skutečným interiérovým stylem zvaným Moderna má společného asi tolik jako vaření špaget s teorií chaosu a komplexity. Tedy zhola nic.

Můžeme si naopak snad dovolit tvrdit, že navzdory „modernímu“ názvu patří Moderna jednoznačne k nejstylovějším interiérovým stylům, s přesně zadefinovanými postuláty, vycházejícími z nejlepších tradic německého Bauhausu, který vyoral hlubokou brázdu nejenom v teorii architektury a designu, ale i v praktické realizaci. A také byl inspirací generací architektů a designérů navazujících na odkaz otců zakladatelů Bauhausu.

Aula v budově Bauhaus v Dessau

Tu ale musíme pro jistotu podotknout, že nepíšeme o tom německém kutilském hypermarketu a ani o britské hudební skupině s rovnakými názvy. Bauhaus byla jediněčná německá umělecko-průmyslová a architektonická avantgardní vysoká škola, existující v letech 1919-1933 ve Weimaru, Dessau a poslední rok své existence v Berlíně.

Měli bysme se ale i v tomto případě při definování postulátů i prvků stylu Moderna držet při zemi a mít s respektem na paměti slova naší dvorní expertky, architekty Jany Stachové z ateliéru boqarchitekti. Svůj odborný pohled na celou „problematiku“ interiérových stylů dala k dobru v našem rozhovoru takhle:

„Troufnu si tvrdit, že „interierové styly“ jsou záležitostí spíše novinářskou. A to není špatně. Je fajn, když se veřejnost může zorientovat v prostředíi interiérového designu, když zjistí, co se jim líbí či nelíbí. A je pravda, že jakmile se nějaké prvky objevují v magazínech o bydlení, určitou dobu je pak zákazníci žádají. Je to taková spirála, protože jakmile je toho zase moc, klienti ocení odlišný přístup. Důležitá je dle mého názoru kvalita a rukopis. Soliterní nábytkové kusy z dílny Jeana Prouvého či Patricii Urquioly tu budou fungovat navěky, ačkoli je od sebe dělí 3 generace.“

Abych se tedy nepouštěl v popisování interierového stylu s názvem Moderna do laiky neprobádaných a neznámých vod, radši se zeptám na to, čím si nejsem zcela jist.

Paní Stachová, všude, kde se o interierovém stylu Moderna píše, můžeme najít základní splečnou „dějovou linku“: odvolávání se na nejlepší tradice německého Bauhausu. Můžeme tedy tvrdit, že tento interiérový styl vychází z téhle německé umělecké školy, která ve svých časech – mezi dvěma světovými válkami v první polovině minulého století – byla tím nejmodernějším, co v akademickém uměleckém, architektonickém nebo designovém světě existovalo?

Bauhaus, to je fenomén, který nastolil nové vnímání estetiky. Toto období takzvané modernity lze charakterizovat především tím, že se snažilo o výrazný odklon od zdobnosti historizujících vlivů. Manifest Waltera Gropia mluví jasně, „Vytvořme společně novou stavbu budoucnosti, která bude vším v jedné podobě. Architekturou i plastikou i malbou.“

Tento mezioborový koncept měl spojovat výtvarné umění, design a architekturu a nastolil nové chápání estetiky. Důležitá byla racionalita, kde exteriér s interiérem tvoří jeden celek, a zároveň byla pozornost zaměřena především na funkci jednotlivých předmětů. Tedy design, který je chytrý, který řeší nějaký problém, je očištěný od ornamentů, působí velmi přímočaře a jednoznačně a díky tomu se stane nadčasovým.

Je obecně známo, že tehdejší autoři neusilovali o to, aby jejich předměty plnili prostory galerií, spíše se snažili o zpřístupnění architektury a designu široké veřejnosti.

Mensa v budově Bauhaus v Dessau

Podle dostupných zdrojů interiérový styl Moderna vznikl ve druhé polovině 20. století, tedy v době, kdy Bauhaus rozpuštěný nacisty v roce 1933 již neexistoval, a tento styl přebral některé charakteristické prvky, typické pro architektutu a design Bauhausu. Pokud je to tak, o které prvky jde?

Na školu Bauhaus navazuje především dánská moderna. Nábytkové kusy, které vznikly v této éře odolaly zubu času a staly se opravdu ikonickými. Dánská moderna oproti Bauhausu pracovala více se dřevem a méně s ohýbanou trubkovou ocelí, která na koncového uživatele působila příliš studeně. V Dánsku se klonili spíše k přírodním materiálům.

Ale moderna, to není jen Dánsko. Například tvorba francouzského architekta a konstruktéra Jeana Prouvého, který se zabýval i sociální tematikou (vytvořil prototyp domku pro sociálně slabé) je v dnešní době opravdu velmi ceněná, zejména díky společnosti Vitra, která vydává re-edici jeho produktů.

Můžeme tedy interiérový styl Moderna považovat za jeden z nejstylovějších ze všech nejznámějších interiérových stylů?

Je určitě jedním z nejpravdivějších a nejpřímočařejších. Modernu nechápejme jako styl, spíše jako umělecký směr. Jeho ztělesněním je SAS Royal Hotel v Kodani z roku 1960. Jeho autor Arne Jacobsen vytvořil stavbu, kde každý detail i celek fungují dohromady a vyjadřují jednotnou vizi. Jeden designér věnoval pozornost všemu – od návrhu stavby, až po design posuvné lampičky. A ačkoli veškerý nábytek byl navržen na míru tomuto designovému hotelu, paradoxně se stalo, že křeslo EGG a židle Drop jsou tu s námi dodnes přítomny.

Labutí židle v SAS Royal hotelu v Kodani

Jakými způsoby lze interiérový styl Moderna aplikovat i do dnešních interiérů, určených na bydlení?

Úplně jednoduše. Přemýšlet o domech koncepčně, řešit je v jednom celku. Tedy zaměřit se na správné umístění na pozemku, skvěle vyřešenou dispozici, oprostit se od zbytečností a pozornost věnovat detailu, řemeslu, provázanosti jednotlivých materiálů.

A nakonec je vyšperkovat skvěle řemeslně zpracovaným kusem nábytku – ať už nějakým ikonickým kouskem, nebo dílem z tvorby současného začínajícího návrháře.

Za odbornou pomoc poděkoval Janě Stachové Ján Schneider

foto: wikimedia, Danish architekture center DAC