Již jsou naštěstí pryč – a doufejme, že navždy – doby, kdy se v našich zemích „vícejazyčnost“ aplikovala od základní školy, někde i dříve až po maturitu povinnou výukou ruského jazyka.

Téměř všude na naší planetě měli lidé v minulém století šanci domluvit se některým z „globálních jazyků“. Prakticky na všech kontinentech anglicky, v poměrně velké části světa i španělsky a francouzsky. A my jsme se odmala – jako všechny děti „socialistického tábora“ museli učit rusky. A studium některého z „imperialistických“ jazyků bylo v podstatě na pomezí ilegální, neřkuli protistátní činnosti…

V dnešním vskutku globalizovaným světě je ovládání minimálně angličtiny a nejlépe i dalšího nemateřského jazyka v principu součástí gramotnosti. Což je dobře a můžeme jenom závidět našim dětem a vnoučatům, že mají možnost učit se angličtinu již od první třídy – „dobrovolně“ – a povinně od třetí třídy.

Což by se mimochodem mělo – konečně – změnit příští školní rok, kdy bude angličtina již od první třídy povinná v každé základní škole v naší zemi. A k tomu od šesté třídy na druhém stupni další cizí jazyk – což je doposud taky „dobrovolné“. Čti: běžné zatím na přibližně polovině základních škol.

To, že můžeme dítkám školou povinným závidět, že tyto možnosti mají, vůbec není myšleno ironicky, ale úplně naopak. Co by naši rodiče a prarodiče za socíku dali za to, aby tuto možnost měli jejich děti…

A co bychom za to dali my všichni, kteří jsme ještě maturovali rusky a musíme naše dítka a vnoučence v jiných cizích jazycích pracně dohánět, abychom v hanbě nezůstali. A hlavně, abychom se v dnešním globalizovaném světě domluvili.

A proč že jsem se o tom všem rozepsal? Protože vícejazyčnost je letos i vlajkovým tématem Mezinárodního dne mateřského jazyka. 

V příběhu naší lidskosti by neměl chybět žádný hlas

Téma Mezinárodního dne mateřského jazyka 2026: Hlasy mládeže v oblasti vícejazyčného vzdělávání cílí na vícejazyčnost z několika veledůležitých důvodů.

• „jazyková krajina“, nebo možná svět jazyků prošly v poslední době zásadními změnami, formovanými zejména zvýšenou migrací a rychlým technologickým rozvojem
• zároveň dochází k rostoucímu uznání kognitivních, sociálních i ekonomických přínosů vícejazyčnosti
• dnes je vícejazyčnost již chápána nejenom jako sociální realita, ale i jako silný vzdělávací přístup a jedna ze základních lidských vlastností, nebo spíše dovedností

Podle expertek a expertů OSN a UNESCO právě mladí lidé sehrávají v tomto vývoji zásadní roli nejenom tím, že se učí cizí jazyky. Ale taky aktivně – tím, že se je učí a používají je – brání a oživují jazyky, vytvářejí v nich digitální obsah a využívají technologie k tomu, aby byla jazyková rozmanitost viditelnější a ceněnější.

Téma letošního Mezinárodního dne mateřského jazyka: Hlasy mládeže v oblasti vícejazyčného vzdělávání zdůrazňuje, že jazyk není jenom prostředkem komunikace. Je zároveň klíčový pro identitu, učení, účast ve společnosti a pohodu každého jednotlivce.

Dnešní Mezinárodní den mateřského jazyka má za cíl i vyzdvihnout důležitost vzdělávacích systémů, které uznávají a oceňují mateřský jazyk každého žáka. A rovněž má akcentovat podporu inkluze i jazykové rozmanitosti ve školách a komunitách.

„V tento Mezinárodní den mateřského jazyka UNESCO vyzývá k investicím do předávání jazyků tím, že se mladí lidé postaví do centra příslušných řešení. Protože jazyková rozmanitost je pilířem míru, důstojnosti a začlenění. A v příběhu naší lidskosti by neměl chybět žádný hlas.“

Khaled El-Enany, Generální ředitel UNESCO

Svátek mateřského jazyka iniciovala země, kde se mluví 39 jazyky

Je to tak, vznik Mezinárodního dne mateřského jazyka iniciovala Bangladéš. Tato země má jako jediná v jihoasijském regionu pouze jeden úřední jazyk – bengálštinu. Její obyvatelé ale mluví až přibližně 39 různými mateřskými jazyky.

Iniciativa Bangladéše byla schválena na 30. generální konferenci UNESCO v roce 1999 a od roku 2000 slavíme každoročně 21. února Mezinárodní den mateřského jazyka.

UNESCO věří v důležitost kulturní a jazykové rozmanitosti pro udržitelnost lidské společnosti. V rámci svého globálního mírového mandátu usiluje i o to, aby byly rozdíly v kulturách i jazycích zachovány, podporujíc toleranci a respekt k ostatním.

Vícejazyčné a multikulturní společnosti na naší planetě existují skrze své jazyky, které předávají a uchovávají tradiční znalosti každé svébytné lidské kultury.

Jazyky, se svými složitými konotacemi a vlivy na identitu, komunikaci, sociální integritu, vzdělání a rozvoj mají pro lidi a planetu nenahraditelný, strategický význam. Jazyková rozmanitost je ale stále více ohrožena právě kvůli globalizačním procesům, mnoho jazyků je v ohrožení nebo zcela mizí.

• podle expertek a expertů UNESCO na naší planetě existuje odhadem 8 324 jazyků
• z nich je stále používáno kolem 7 000 jazyků
• ve vzdělávacích systémech a veřejné sféře získalo místo pouze několik stovek jazyků
• v digitálním světě se používá méně než 100 jazyků
• na naší planetě každé dva týdny zmizí jeden jazyk, který s sebou odnáší celé kulturní a intelektuální dědictví etnika, pro které byl mateřským jazykem

Když zanikají jazyky, ztrácí se spolu s nimi bohatost a pestrost mozaiky kulturní rozmanitosti našeho světa. Spolu s jazyky jako nositeli paměti mizí i tradice, historie, jedinečné způsoby myšlení a vyjadřování, které byly cennými zdroji zajištění lepší budoucnosti.

Mezinárodní den mateřského jazyka již 26 let na tyto fakty upozorňuje a je platformou podpory globální jazykové rozmanitosti a vícejazyčnosti.

Učení začíná v mateřském jazyce

V Mezinárodní den mateřského jazyka, který je letos zaměřen na vícejazyčnost, nesmíme zapomínat na to, že od útlého dětství je mateřský jazyk tím pokladem, který nám pomáhá poznávat svět.

Až později, ve škole – ve vícejazyčných rodinách i dříve – se k mateřskému jazyku přidává další, a pak další. Nejzákladnějším zlatým klíčem k učení a poznávání světa je ale pro každého z nás vždy jazyk mateřský.

Je paradoxem, že v dnešním multijazyčném světě nemá až 40 % dětí a mladých lidí přístup ke vzdělání v jazyce, kterým mluví nebo kterému rozumí.

Buďme proto rádi, že u nás je to samozřejmost a navíc, náš vzdělávací systém podporuje i vícejazyčnost.

Vysvětleme proto našim dětem a vnoučatům, že mají štěstí, že se můžou učit ve svém mateřském jazyce a že mají možnost učit se i světové jazyky. Pomáhejme jim, jak můžeme v tomto učení.

A vysvětleme jim i to, proč je to nesmírně důležité nejenom pro ně, jejich budoucnost, ale i pro budoucnost lidské civilizace na naší planetě.

A vězme, že to v dospělosti jistě ocení.

Ján Schneider

foto: UNESCO