Superpotraviny: kefír není jenom naturální projímadlo
V současné „virtuální dietologii“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, můžeme narazit doslova na „potraviny zabírající na všechno.“ Pokud bysme však jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.
Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám a dnes si pochutnáme na kefíru.
„Copak to dnes bude, Pepíku?“ – ptá se prodavačka v malém obecním koloniálu. „Dvě zakysanky a dva toaleťáky, teto…“ Je to tak, několik generací má v našich končinách jako přírodní projímadlo zafixovaný kefír, zakysanku nebo acidofilní mléko. Ne zcela neprávem, ale přece jenom: tato fermentovaná potravina si zaslouží více nejenom naší pozornosti, ale také konzumace, protože má pro naše zdraví prokazatelné pozitivní benefity.
Kefír i kvašené zelí považujeme za původní české fermentované potraviny, i když například zásluhy za „vynalezení“ kefíru si připisují Turci. Kysané zelí je ale prý ryze český dietologický vynález. Jemu se ale budeme věnovat někdy jindy.
Fermentované potraviny zažívají – opět po čase a právem – dietologický boom i v souvislosti s pozorností, kterou vědci věnují výzkumu našeho střevního mikrobiomu. Tedy bilionům zdraví prospěšných bakterií, které žijí v našem trávicím systému a odvádějí skvělou práci pro naše fyzické i mentální zdraví.
Inu a právě fermentované potraviny dělají našemu mikrobiomu dobře, protože obsahují živé bakterie – probiotika. Platí to i pro kefír, který se vyrábí přidáním kvasinkových kultur a bakterií do mléka. Ty se živí přírodními cukry v mléce, což jim umožňuje množit se a vytvořit tak fermentovaný nápoj s charakteristickými hrudkami a nakyslou chutí. No a toto celé je vynikající pamlsek nejenom pro nás, ale i pro náš mikrobiom.
Přestože vědecký výzkum probiotik můžeme považovat za poměrně čerstvý, potenciální zdravotní benefity kefíru jsou připisovány právě jim.
Klasický kefír, ve kterém je jenom mléko a živé kultury, bez aditiv, které se do něj přidávají ke zvýraznění nebo změně chuti nebo textury, neobsahuje lepek, a je tedy ideální pro všechny dodržující bezlepkovou dietu.
Přestože kefír je fermentované mléko, paradoxně může obsahovat jen stopové nebo minimální množství laktózy, její množství totiž snižuje právě fermentační proces.
Tradiční mléčný kefír je také vhodné diétní jídlo, obsahuje totiž až 90% vody a jen 6% přírodních cukrů, 3,5% tuku a 3% bílkovin. Kromě probiotik nám kefír nabízí také množství vitamínů a minerálů.
I když je výzkum zdravotních benefitů kefíru jen v počátcích, už dnes mu vědci připisují podíl na:
• kontrole hladiny cukru v krvi
• snížení hladiny cholesterolu
• zlepšení zdraví trávicího traktu
• prevenci infekcí
Klasický kefír je tedy superzdravou superpotravinou a není důvod nezařadit jej do jídelníčku a mít při i po jeho konzumaci dobrý pocit. Protože název kefír pochází z tureckého „keyif“, což můžeme interpretovat jako zažívanou radost, když ho vypijeme nebo sníme.
Ján Schneider
foto: pexels
