Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v přírodě
Zamýšlení nad tím, kdepak jsou ty klíšťata jsme před měsícem ukončili lakonickým: téměř všude. Je to tak, tito parazité dnes žijí i v nadmořských výškách kolem 1 200 metrů nad mořem, prakticky na vysokohorských lukách.
Jejich tradiční domicil se rozšířil prakticky na všechny oblasti, kde roste tráva nebo křovinaté porosty. Kromě luk a listnatých nebo smíšených lesů na nás klíšťata číhají taky v parcích, lesoparcích, na zahradách a i na hřbitovech.
Preventivní opatření, jak klíšťatům zabránit, aby sáli naši krev a infikovali nás nebezpečnými nemocemi, již snad známe všichni. A taky postup, jak přisáté klíště odstranit. Nezbývá nám v zájmu svého zdraví se jimi důsledně řídit.
Téma klíšťat je v podstatě nevyčerpatelná, tedy přesněji z preventivního hlediska taková „bumerangová“, pravidelně se během klíšťové sezony vracející. Abychom se jí mohli věnovat ze všech možných stran a různých úhlů pohledu.
Dnes se blíže mrkněme do našich zahrad a parků.
Oázy klidu, pokoje a bezpečí?
Ano, takto bychom měli klidně a právem eufemisticky nazývat naše zahrady a vše zelené kolem našich domovů. Kde si myslíme, že můžeme relaxovat v klidu a bez rizik. Klíšťata to ale zřejmě vidí jinak a i v těchto našich výsostních teritoriích na nás číhají, aby nám pili krev.
Stáhnutí se z našich pozic a přenechání klíšťatům naše území, ať si tam číhají, na koho chtějí a nechat naše zahrady napospas matce přírodě určitě není to správné řešení…
Ani další radikální řešení: trávu vysekat, společně s křovinami zlikvidovat a všechno kolem domu vybetonovat a vydláždit není ani ekologické, ani estetické.
Řešením je důsledné dodržování preventivních opatření co se klíšťat týče, nejenom před pobytem ve volné přírodě a po něm. Ale i před a po pobytu v zahradě.
Zdroj: Klíšťata ve městě
Klíšťata ve městě
Na problém s klíšťaty v našich zahradách upozornili expertky a experti Státního zdravotního ústavu. Společně s kolegy a kolegyněmi z Vysoké školy báňské – technické univerzity Ostrava, Agentury pro zdravotnický výzkum ČR a Biologického centra Akademie věd ČR připravili projekt Klíšťata ve městě.
Jeho cílem je zapojit do hlášení výskytu klíšťat co nejvíce Češek a Čechů. A mobilizovat je tak k pomoci vytvoření co nejpřesnější, nejpodrobnější a aktuální mapy výskytu klíšťat. Zapojení do občanské vědy je v tomto případě ideálním propojením edukace se sběrem dat, která by jinak byla nedostupná.
Městské a i obecní zelené plochy – parky, zahrady, lesoparky či hřbitovy – totiž představují oblasti s vyšším rizikem infekce patogeny přenášenými klíšťaty. Zejména proto, že ve městech i obcích je frekvence pohybu lidí výrazně vyšší, než ve volné přírodě.
A taky proto, že zřejmě opravdu málokdo uvažuje o použití repelentu před návštěvou parku, nebo o důsledné kontrole po návratu z parku, hřbitova, lesoparku či zahrady.
Právě vysoký výskyt klíšťat v zahradách je jedním z překvapivých výsledků projektu Klíšťata ve městě.
Podle autorek a autorů projektu představují soukromé zahrady v obytném i rekreačním prostředí epidemiologicky velmi významné, avšak z pohledu rizika nákazy opomíjené oblasti.
Projekt Klíšťata ve městě přinesl i další alarmující zjištění:
Klíšťata ve městech jsou prokazatelně dvojnásobně infikovanější než ve 150 lesních lokalitách po celé ČR, kde byly sbírány a testovány klíšťata posledních pět let.
Zdroj: Klíšťata ve městě
Co s tím naděláme?
Je tedy jednoznačné, že riziko nákazy nemocemi, které přenášejí klíšťata, je ve městech násobně vyšší, než ve volné přírodě. Klíšťata, které číhají na naši krev v našem nebližším okolí jsou infikovanější než ty, které žijí ve volné přírodě.
Preventivní opatření známe všichni.
A to, že naše země pravidelně obsazuje popřední příčky výskytu klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy opravdu není tím, že by měli klíšťata v obzvláštní oblibě naši krev. Důvodem je zanedbaná prevence.
foto: Klíšťata ve městě, pixabay, Erik Karits