Načítá se

Type to search

ROZHOVORY

Dělám to, co mně baví a naplňuje

bezlepková kuchařka, bezlepkové pečení

„Přeji si, aby vám mé bezlepkové recepty chutnali a dařilo se vám vytvářet dobroty, které jsou nejoblíbenější ve všech rodinách“, říká Vladěna Halatová, autorka bezlepkové kuchařky s názvem Tradiční sladké pečení bezlepkové.
Její příběh začal diagnostikováním autoimunitního onemocnění zvané celiakie, pokračoval vydáním bezlepkové kuchařky až po lektorskou činnost se zaměřením na bezlepkové vaření a pečení.

Kde vznikla myšlenka na vaše podnikání?

Téměř 20 let se zabývám obchodem a vlastním podnikáním, ale v úplně jiném směru než doposud. Bylo to předloni v říjnu, kdy jsem se starším synem začala péct na vánoce cukroví a strašně nás to bavilo. Fotili jsme upečené cukroví a sdíleli to na sociální sítě do bezlepkových skupin, každý chtěl recept. Také kamarádky s celiakií neustále se mnou řešily problém bezlepkového pečení. Navíc jsem si chtěla svoje vyladěné recepty uspořádat a mít je pohromadě. Na základě těchto podnětů se zrodila myšlenka, vydat kuchařku a pomoci ostatním při jejich bezlepkovém pečení.

bezlepková kuchařka, bezlepkové pečení

foto: archiv Vladěna Halatová

Jaké byly začátky?

Začátky obecně jsou vždycky těžké, co je povznáší je ta první euforie, touha, nadšení a odhodlání. V mém případě se jedná o dva začátky. 1. začátek bylo zjištění, že jsem celiak s vědomím, že je to napořád. Diagnóza z vyšetření byla jasná, nebylo co řešit.
Asi rok mi trvalo, než jsem se naučila chodit vedle cukráren a pekáren s vědomím, že to není pro mne. Člověk má vždycky několik možností, stačí vyjít na balkón a podívat se dolů. Nic není černé, nebo bílé, je spousta barev a odstínů. Jde o to, co chceme vidět a kam chceme jít. A 2. začátek bylo rozhodnutí, že vydám bezlepkovou kuchařku a postavím na tom svůj další život, který pomůže ostatním. Tento začátek oproti tomu prvnímu byl jiný, byl plný nadšení, odhodlání, euforie a touhy jak jsem zmiňovala. Ale samozřejmě náročný, jelikož nejsem pekařka, cukrářka, nejsem fotografka, takže jsem se vše musela od začátku učit. Jsem pouze celiak, který ve stravě nechce dělat více kompromisů.

Čím jsem se předtím zabývala?

Mám vystudovaný ekonomický směr a celý život jsem se zabývala obchodem. Bezlepkové vaření a pečení je mimo obor. Každopádně obor, který se mi stal nečekaným koníčkem, kterému jsem doslova propadla.

Měla jste už v minulosti zkušenost s pečením?

Zkušenost? Asi tak jako každá jiná žena, která se chce najíst a nakrmit manžela. Popravdě vaření a pečení nebylo nic, co bych vyhledávala, nebo mě bavilo, brala jsem to jako nutnost k uspokojení potřeby se najíst. Každopádně mám manžela, který je velký kritik jídla, takže jsem se musela naučit lépe vařit a péct. Největší zlom přišel právě v období, kdy jsem se musela začít stravovat bezlepkově. To se musíte naučit vařit a péct od začátku, navíc je to pokus a omyl. A vzhledem k tomu, že se manžel stravoval se mnou bezlepkově, tak jsem se musela naučit vařit a péct tak, aby bezlepkové pokrmy byly co nejvíce podobné lepkovým. On byl pro mne výborná zpětná vazba ve vylaďování jídel a motivací. Dnes mám o další dva strávníky navíc, naše dva syny, takže dnes mám tři lidi, kteří mi denně poskytují zpětnou vazbu.

bezlepkové vaření, bezlepkové pečení

foto: archiv Vladěna Halatová

Která část práce vás nejvíce naplňuje?

Od narození mých synů, mě vaření a pečení neskutečně uklidňuje. Dneska mohu říct, že se pro mne vaření a pečení stalo koníčkem, odpočinkem a zábavou. I když je to často s asistencí synů a ve spěchu. Nejvíce mne naplňuje, když se mi vymyšlený nebo upravený recept povede a pozitivní zpětná vazba od fanoušků mého pečení. Také bezlepkové kurzy mě baví, hlavně když se lidem daří a odchází z kurzu s AHA efektem. A pak mi hlásí, že se jim daří dle mne péct a konečně se pořádně po mnoha letech nají.

Lze podnikat s malými dětmi?

Já osobně si myslím, že je to o postoji člověka, o prioritách, potřebách a odhodlání. Také to je o dětech, každé dítě je jiné a s každým dítětem se dá tvořit něco jiného. Často to také bývá o podmínkách, které máme kolem sebe.
Když jsem měla prvního syna, tak jsem nemohla dělat nic, kromě péče o něj. Pak se narodil druhý syn a já zjistila, že jsem také JÁ se svoji identitou a potřebou seberozvíjení a zachování sebe sama, jinak nemám šanci přežít. Když budu šťastná já, budou šťastni i oni. Poprvé v životě mám pocit, že funguji v rámci organizace času na 100%. Tohle jsem se naučila až s dětmi, i když je to náročné. Děti zapojuji do vaření a pečení, do focení pokrmů, které se teprve učím. Nekoukám na televizi a seriály, nedělám nic, co by mě likvidovalo čas. Nezabývám se zbytečnostmi a neřeším věci, které nevyřeším, nebo nezapadají do mého řebříčku hodnot. A kdy relaxuji? Při procházkách s dětmi venku a při pečení. Pokud si člověk dokáže odříct žrouty času a nastavit priority tak jde všechno.

bezlepkové vaření, bezlepkové pečení

foto: archiv Vladěna Halatová

Kdy jste se začala věnovat i kurzům?

Chvíli po vydání kuchařky. Bezlepkové pečení, zejména pečivo je na pečení hodně citlivé, je to o spoustě triků, dodržení určitých postupů a techniky. Navíc v místě mého bydliště se žádné bezlepkové kurzy vaření a pečení nekonají, nejbližší Praha, Ostrava a Brno. A když už nějaký je, tak je cenově vysoký. Lidé na bezlepkové dietě se zajímají o to, jak to mají upéct, chtějí přesný postup. Takže není nic lepšího než jim tento postup, triky a techniky dopřát přímo a ještě za rozumné peníze. Ty začátky na této dietě jsou opravdu hodně těžké, dodnes si to moc dobře pamatuji a jsem ráda, že mohu již svými zkušenostmi ty začátky ostatním ulehčit. Není nad dobré a chutné jídlo.

Odkud přicházejí nové nápady?

Například když chodím kolem pekáren a cukráren a vidím ty dobroty, které nejsou pro mne. Vždycky si říkám, co z toho si doma upeču, stačí vidět a pak si recept poskládám do bezlepkového výsledku. Samozřejmě to je pokus a omyl. Třeba vánočku jsem minulý rok pekla snad osmnáctkrát, než jsem odladila recept tak, aby chutnal mně, mým klukům a ještě v rámci konzistence se s tím dalo pracovat. A samozřejmě po zmražení si zachoval svoji chuť a konzistenci.

Chcete vědět, kde a jak se inspirují akční ženy? Inspirujte se zde.

Jaké jsou vaše sny a plány?

Letos mám v plánu na jaře vydat druhou knihu s názvem Hlavní jídla, pečivo a speciality-bezlepkově. Právě jsem doladila svůj web s blogem www.bezlepkove.com, na kterém jsou články týkající se bezlepkové diety, spousta receptů, a mnoho dalšího. Také připravuji recepty do 3 a 4 kuchařky. Během letošního roku budu pořádat další bezlepkové kurzy vaření a pečení, kde mě oslovily i školy. Také mám v plánu pokračovat v besedách, kde seznamuji o bezlepkové dietě, mých kuchařkách a různých vychytávkách při bezlepkovém pečení. Fanoušci mého bezlepkového pečení a vaření jsou pro mne neuvěřitelnou motivací a skvělou zpětnou vazbou v tom, že to co dělám, má smysl nejen pro mne, ale hlavně pro ostatní.

bezlepková kuchařka, bezlepkové pečení

foto: Facebook Vladěna Halatová

Jak byl váš postoj, vědomí o sociálních sítích někdy na začátku vašeho podnikání?

I když jsem se zabývala obchodem celý život, tak sociální sítě ještě do minulého roku v rámci podnikání byly pro mě tabu. Na sociální síti jsem byla v kontaktu jen se svými přáteli a to bylo všechno. Všechno jsem se musela naučit, myslím si, že je to velký marketingový a sociální nástroj dnešní doby. A musím podotknout, že se neustále učím.

Co můžete poradit začínajícím podnikatelkám?

Ze své zkušenosti bych poradila, ať dělají to, v čem vynikají, co je baví a naplňuje, v čem vidí smysl. Neříkat si, že to nezvládnu, prostě nehledat problémy tam kde nejsou a zbytečně se nestrachovat. Myslet pozitivně. Neříkat si, až někdy, třeba až děti povyrostou, pokud to chcete udělat teď, tak to udělejte, příště už nemusí být. Jediné s čím je třeba vždy počítat, že podnikání je vždycky risk, který může a nemusí vyjít. Pokud máte vše dobře promyšlené a spočítané není důvod se předem bát, vždy jsou boční ulice, kterými se dá jít. Cesta není jedna, vždy jsou postranní uličky, které mohou být zajímavější a smysluplnější. Když už budete v rozjetém vlaku a budete mít pocit, že už nemůžete, věřte mi, že můžete (smích)

Jsme schopni mnohem víc, než si myslíme.

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

X