Vladimír Klescht: Zdravý životní styl je filozofie ne dočasný přístup
Vladimír Klescht je zakladatelem a odborným garantem Institutu zdravého života v Čechách a na Slovensku. Povídali jsme si s ním o zdravém životním stylu jako celkové filozofii i o tom, jak stres ovlivňuje náš život.
Jste zakladatelem a odborným garantem Institutu zdravého života WELKO v Čechách a na Slovensku. Jak a kdy vznikla tato myšlenka?
Myšlenku založit Institutu zdravého života Welko v České republice podmínila situace, kdy se ve virtuálním prostoru začalo kupit čím dál tím víc nesmyslů a mýtů ohledně výživy. Řekl jsem si, že je třeba lidem umožnit získání relevantních informací, jinak je to cesta do pekel. Nemůžeme samozřejmě v šíři zásahu bojovat s mediální chobotnicí, ale věřím, že koho problematika výživy opravdu zajímá, ten si nás najde.
Když jsem Institut zdravého života Welko zakládal, bylo i v Čechách podobných edukačních zařízení poskrovnu, nemluvě o Slovensku, kde jsme byli vůbec jako první. Bohužel v Čechách se i v tom malém počtu školících středisek našla taková, jejichž primárním cílem byl zisk, tj. sledovala pouze počet posluchačů a počet kurzů na úkor kvality. Taková střediska, byť měla akreditaci, realizovala kurz s časovou dotací 120 (později 150) hodin za poloviční dobu. Na Slovensku bohužel dodnes nemá ministerstvo školství odbornost Výživový poradce ani v seznamu akreditovatelných odborností.
Mám za to, že v Čechách je v tomto směru situace mnohem lepší a to i zásluhou Aliance výživových poradců ČR, která se pomalu ale jistě stává jakousi profesní komorou pro výživové poradce. Mám tu čest působit jako člen etické a vzdělávací komise této komory a jsem hrdý na to, že se nám podařilo prosadit zápis profese Výživový poradce do Národní soustavy kvalifikací. Osvědčení, získané pro tuto profesi složením zkoušky u tzv. autorizované osoby má mezinárodní kvalifikační stupeň č. 5, čili má hodnotu mezinárodně uznávaného maturitního vysvědčení.
Sám jste zkušený kouč, lektor a problematice zdravé stravy se věnujete více jak 20 let. Jaký je podle Vás nejpodstatnější rozdíl ve stravování před 20 lety a teď (je to lepší/ horší a proč…)?
Rozdíl mezi stravováním před 20–30 lety a dnes je skutečně velký a jednoznačně k horšímu. Na jedné straně je sice mnohem větší výběr potravin, já to však hodnotím spíše jako kontraproduktivní. Mnoho století se náš trávící systém vyvíjel v našem středoevropském pásmu a přizpůsobil se potravinám, které v něm byly dostupné v různých ročních obdobích. Nyní nám supermarkety v podstatě nabízí po celý rok léto, což není pro náš region přirozené. Jedním z pilířů mojí výživářské filosofie je „sezona – region“, tj., jíst bychom měli primárně to, co se urodí v našem středoevropském regionu a v daném ročním období.
Nechápu, že přibývá lidí, kteří si v plném létě koupí v supermarketu jakékoliv exotické ovoce, když mají možnost si koupit nebo nasbírat plody, které dozrávají u nás (nutričně úplně nejlepší je malé bobulovité ovoce). Neříkám zpestřit si takovým ovocem jídelníček v zimě, ale opravdu jen zpestřit. Naši předci v zimě jedli sušené ovoce našeho pásma nebo ovoce konzervované (doma) či zpracované jako džemy či marmelády.
Samostatnou kapitolou jsou průmyslově zpracované potraviny mající etiketu, na jejíž přečtení si pomalu musíte vzít dovolenou. Takové potraviny jsou mrtvé a tělu nic, kromě naprosto jalové energie, nedodají. To jsou zásadní dva rozdíly mezi stravou před 20–30 lety a dnes.
Stravu vnímáte širokospektrálně. Soustředíte se na celkový zdravý životní styl jako životní filozofii. Co všechno to pro Vás znamená?
Ano, zdravý životní styl je opravdu životní filosofie. Ten nelze v žádném případě řešit jako dočasný přístup. Pokud se někdo rozhodne zdravě žít, měl by si být vědomý toho, že je to napořád. Jinak to nemá smysl. Nejrůznější diety jsou dlouhodobě neúspěšné proto, že jsou dočasné a vytrhávají stravu z kontextu životního stylu.
Pro mě je životní styl kombinací psychohygieny (primárně prevence stresu a umění se s ním vyrovnat), racionální stravy (nemám rád výraz „zdravá strava“), přiměřeného pohybu, relaxace a regenerace a taky obrany proti škodlivým návykům.
Do Vašich kompetencí spadají i přednášky zaměřené na „Stres management“ a prevenci proti stresu. Dá se podle Vás v dnešním světe uchránit před stresem?
Není to sice jednoduché, ale před stresem se dá i dnes chránit. V první řadě je třeba si uvědomit mechaniku, jak stres funguje a jak působí, a uvědomit si rovněž skutečnost, že v dnešní době má stres úplně jinou formu, než jakou měl v dávných dobách. Od dob dinosaurů se mechanika stresu nezměnila a naše tělo neumí na něj reagovat jinak, než jak nás nastavila matka příroda, kdy nám dala do vínku pouze dvě možnosti reakce na stres – boj nebo útěk.
Dnes nás nic neohrožuje tak, abychom museli bojovat nebo utíkat, takových silných stresových situací se v našem životě vyskytne opravdu velmi málo, zato na nás dnes a denně doléhá velké množství „malých“ stresových situací, které nás nenutí ani utíkat ani bojovat, nicméně tělo i tak stresové hormony vyplavuje – sice v malém množství, ale často a opakovaně. Pokud se těchto látek cíleně nezbavíme pohybem (protože boj i útěk je pohyb), tak se v našem těle hromadí a stávají se z nich toxiny… je to na delší povídání, ale princip je prostě takový.
Můžete nám přidat tipy, jak se stresu vyhýbat?
Schopnost obrany proti stresu je u každého jiná a je podmíněná mnoha faktory. Jeden velmi důležitý faktor je mentální nastavené každého z nás a to jaký je typ, zda je cholerik, melancholik, sangvinik nebo flegmatik. Principiálně však u každého typu platí jedna velmi důležitá zásada vyhýbání se stresu, a to je nebrat si k srdci to, co nemůžu nijak ovlivnit. Důležitou roli hraje i schopnost pozitivního myšlení.
Případně existuje podle Vás i zdravý stres?
Ano, existuje a odborně je označovaný jako „eustress“. Jedná se o stres, který nás umí vybičovat k vysokým výkonům – ať už je to ve sportu, v práci, ve studiu, ale například i ve vztazích – zejména v jejich počátcích, kdy se snažíme ukázat se v tom nejlepším světle. Nevím, jestli je možné jej označit jako zdravý, za přiléhavější označení považuji užitečný.
Jste zároveň autorem populárních knížek zaměřených na obezitu, redukci tělesné hmotnosti či prevenci předčasného stárnutí. Co (kdo) je inspirací pro Vás samotného?
Pokud jde o osoby, tak jich mám několik, které mi slouží jako inspirace, avšak nejsou to osoby spojené s výživou a životním stylem, jsou to spíš vizionáři jako například Steve Jobs nebo z minulosti Nicola Tesla či Leonardo da Vinci.
Velkou inspirací jsou pro mě myšlenky, které sice nevím kdo pronesl, ale líbí se mi – například: „Buď chceš, nebo nechceš, všechno ostatní jsou jen výmluvy“, nebo podobná: „Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy“, či ta, která říká, že „Není ostuda upadnout, ostuda je zůstat ležet“. A podobných je celá řada.
Všechny svoje zkušenosti a vědomosti aktivně odevzdáváte dále budoucím lektorům. Studovala u Vás například i Mirka Luberdová a mnoho dalších. Dokážete povědět, kolik lidí už Vám „prošlo rukama“?
Ano, Mirku si velmi dobře pamatuji, a to i proto, že mě velmi zaujal její příběh, který nám otevřeně řekla při takzvaném „seznamovacím kolečku“, které děláme na úvod všech kurzů. Ten příběh mě nesmírně chytil za srdce a od té doby Mirce moc fandím, sleduji její aktivity na sociálních sítích a moc jí držím palce.
Pokud jde o počet absolventů, kteří mi už prošli rukama, tak přesně to spočítáno nemám, ale v Čechách se to blíží pomalu tisícovce a na Slovensku je to asi tak na polovině tohoto čísla, tj. někde kolem pěti set. Ne všichni však kurz dělají proto, aby pak provozovali výživovou poradnu, těch je spíš menšina, ale máme o nich docela přehled, pořád se k nám hlásí, obrací se na nás i o radu nebo se pochlubí svými výsledky a jsou ve svém oboru úspěšní. Mám z nich velkou radost.
Jací lidé se běžně chtějí stát odborníky na zdravou výživu?
Převážnou většinu posluchačů tvoří ženy, což je zřejmě způsobeno skutečností, že mají větší odpovědnost jak k sobě samým, tak ke svým nejbližším. Obecně lze říct, že většinu posluchačů paradoxně netvoří lidi, kteří by se chtěli v budoucnu výživovým poradenstvím přímo zabývat, ale že si chtějí zvýšit svoje znalosti v této oblasti ve prospěch svého vlastního zdraví nebo zdraví svých nejbližších.
Poslední dobou přibývá hodně posluchačů – trenérů nejrůznějších pohybových aktivit nebo masérů, kteří chtějí smysluplně doplnit portfolio nabízených služeb.
Jak dlouho trvá takový kurz?
Prezenční kurz trvá 9 víkendů rozvrstvených tak, že je vždy jeden víkend každý měsíc, tj. celkem 9 měsíců. Prezenční kurzy ale na Slovensku nenabízíme, ty nabízí jiná společnost, ty jsou kratší (4 víkendy), avšak ty nejsou akreditované.
Co všechno potřebuje člověk ke studiu?
Chuť studovat a přijímat nové informace, nic víc. Všechno se studenti naučí v našich kurzech.
S kým vším se budoucí absolventi mají možnost na kurzech střetnout?
Naše kurzy nestavíme na zvučných jménech známých z TV nebo jiných médií. Nicméně naši lektoři jsou opravdoví odborníci ve svých oborech – biochemici, fyziologové, farmaceuti, psychologové a samozřejmě nejvíc je odborníků na výživu. Celá řada z nich přednáší na univerzitách, nejvíce na Masarykově univerzitě v Brně.
Co všechno účastníci získají prostřednictvím Vašeho kurzu?
Co Vám dělá na Vaší práci největší radost?
Když všichni zvládnou závěrečný test, tj. splní jej s úspěšností víc než 80 % a obzvlášť když se najdou absolventi, kteří jej dají za 100 %. A když pak všichni dobře vypracují závěrečnou práci. Největší radost však mám z toho, když nám tito lidé řeknou, že je mile překvapila velmi vysoká úroveň našich kurzů jak z hlediska odborného, tak z hlediska přístupu celého lektorského týmu.
Co byste doporučil budoucím absolventům studovat/sledovat průběžně?
Jakékoliv relevantní informace týkající se výživy – poslední dobou se hodně píše a mluví například o mikrobiomu nebo o chronických zánětech, o potřebě správného poměru Omega 3 a Omega 6 a také o vztahu psychiky a výživy.
Hlavně doporučujeme našim posluchačům a absolventům, aby při čtení článků, zejména o různých nových trendech, používali vlastní hlavu a hodnotili, z jakých zdrojů článek čerpá.
Jak je možné se k Vám přihlásit?
Na webových stránkách www.welko.cz, nebo na www.vyzivaonline.sk
Děkujeme panu Vladimírovi za skvělý rozhovor plný zajímavých informací o životním stylu a přejeme mnoho úspěšných studentů! S některými z nich se můžete setkat na některé z konferencí Pre Zdravie Ženy/Pro Zdraví Ženy. Snad už se situace se společenskými událostmi do té doby uklidní!
Do té doby přejeme všem našim čtenářkám hlavně hodně zdraví!
