Lenka Simerská, gestorka projektu Rovná odměna: Jsem člověk výzev, největší výzvou bylo uvést téma našeho projektu

Počátkem ledna měl na kanálu BPWCR na Youtube premiéru rozhovor s Lenkou Simerskou z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která je zde gestorkou projektu 22% k rovnosti. Rozhovor vedený Katarínou Krajčovičovou je další ze série #Wonderwomen, která je součástí celoroční kampaně ke konferenci Equal Pay Day pořádanou 31. 3. – 2. 4. 2023 BPWCR v Praze.

Projekt 22% k rovnosti v současné době uzavírá jednu etapu. Jak název napovídá v začátku projektu činil rozdíl v odměňování oněch 22%, to již nyní neplatí. V současné době je v ČR rozdíl 16,4 %, vzhledem k této skutečnosti bude projekt pokračovat pod jiným názvem, a to Rovná odměna.

Za dobu trvání projektu (5 let) došlo v oblasti pay gapu ke změnám. Velké firmy se začaly o toto téma zajímat a zapojovat férové odměňování a nástroje transparentnosti do svých vnitřních procesů, rekapituluje Lenka Simerská. Zároveň dodává, že díky velkým hráčům se trh posouvá, rozhodně ale nemáme vyhráno. Otázka diverzity je však zatím spíše otázkou vyspělejší firemní a organizační kultury a je třeba stále více dobrých příkladů a firem, které si nechají rozdíly změřit a poukázat na to, co po takovém měření následuje a jaká jsou možná řešení případných problémů.

Pro mladou generaci je důležité, aby rovnost a transparentnost v odměňování byla součástí firemní kultury. Mladá generace je zase důležitá pro firmy, které chtějí, aby jejich zaměstnanci byli spokojení a neodcházeli. Proto je třeba toto téma stále živit.

Lenka Simerská

Jako největší výzvu projektu 22% k rovnosti hodnotí Lenka Simerská úplný začátek projektu a otevření tématu platových nerovností veřejnosti. Proto se MPSV rozhodlo navázat spolupráci s organizací BPWCR, která se tomuto tématu věnuje již od roku 2010, a společně tak začali doručovat výstupy projektu směrem k firmám, veřejnosti i k jednotlivcům. Zpětně Lenka Simerská říká, že bylo velice těžké komunikovat záměry tohoto strukturálního problému bez předsudků a černobílého vidění, a snažit se předat fakta vzešlá z čísel a dat, která zpočátku neměla velkou důvěru.

A co můžeme udělat my jako jednotlivci? Přece začít u sebe. Zajímat se o vlastní možnosti, konkrétní strukturu odměňování v domovské firmě a především si ujasnit své vlastní kvality a cíle a jít si za nimi.

Důležitost problematiky rovnosti mezi muži a ženami dokazuje i to, že je přímou součástí 17 cílů udržitelného rozvoje, tzv. SDGs, a to konkrétně cíl 5 Rovnost mužů a žen a cíl 10 Méně nerovnosti. Tyto cíle byly stanoveny všemi členskými státy OSN a představují program rozvoje zemí až do roku 2030.

Petra Drgová