Snad to máte podobně jako mnozí z nás, kteří na vánočních a koncoročních svátcích kromě všech jejich atributů tvořících tu správnou sváteční atmosféru milují i mlsání. A v jeho rámci sváteční ochutnávání, které má své osobité kouzlo.

Protože vždy, kdy se na svátky setkává nejbližší, bližší i vzdálená rodina, přátelé a známí – v mnoha rodinách i na několik etap na různých místech – nejsou určitě na svátečních tabulích identické klasické dobrůtky. A máme tedy možnost ochutnávat výsledky kuchařského i pekařského mistrovství, které jsou jiné a možná někdy i lepší, než ty naše.

Každá rodina má své, často po generace děděné zaužívané sváteční menu a je to tak, že i ten standardní bramborový salát nebo ryba má co rodina, co stůl jinou chuť. A to je tuze dobře, žejo? A je super, že to platí nejenom pro všechny standardní – ale opět kupříkladu dle regionálního původu receptů neidentické – položky svátečního menu.

Různorodost nuansí chutí můžeme ocenit i při vánočním a novoročním cukroví. Dnes – v Den čokoládových cukrovinek – trošičku na dálku poškádlíme naše mlsné jazýčky. A popátráme, co se v zemích českých, moravských a slezských vypékalo na svátky a co sladkého přetrvalo ve svátečním menu dodnes.

Čerstvě upečené vánočky, foto: Wikimedia, Petr Brož

Vánoce bez vánočky?

Vánoce bez vánočky je podobný protimluv, jako Velikonoce bez pomlázky. Vánočka v našich končinách společně s betlémem a vánočním stromečkem tvoří triumvirát vánočních symbolů.

Magdalena Dobromila Rettigová všem hospodyním ve svých legendárních Domácích kuchařkách v 19. století patřičně podrobně popsala postup přípravy tradiční staročeské vánočky. Některý z variantů tohoto receptu znáte určitě i u vás doma od své prababičky nebo babičky.

Původ vánočky prý sahá až někam do 14. století a vývoj receptur se v našich zemích ustálil kolem 19. století do podoby, jak ji známe dnes: upletenou ze šesti nebo devíti pramenů těsta. Recepis Magdaleny Dobromily Rettigové obsahoval kromě náležitě skynutého, hodně tuhého těsta i rozinky „sultánky“ a sladké opařené oloupané mandle.

Mistrům pekařům, kteří měli ve středověku na pečení vánoček monopol, se začaly hospodyňky plést do řemesla až někdy v 18. století. Od těch dob se v zemích českých, moravských, slezských i slovenských peče tradiční vánočka doma a nesmí chybět na žádném štědrovečerním stolu.

To, že vánočka je u nás jedním ze sladkých symbolů Vánoc je zkrátka a dobře historicky podložený fakt. Věděli jste ale, že jedna z nejznámějších pražských ulic má jméno související s pečením vánoček?

Celetná – dříve Caletná – ulice ve Starém městě získala svůj název od caltnéřů, nebo caletníků. Pekařů, kteří i v pekárničkách na této ulici kdysi pekli pletené housky, nazývané calta – starší sestry vánoček.

Cedule Celetné ulice v pražském Starém Městě, foto: Wikimedia, Matěj „Dědek“ Baťha

Tradiční vánoční cukroví

Pečení vánočního cukroví patří v našich končinách k vánočním tradicím tak nějak od nepaměti. A máme to i historicky podloženo – podobně, jako při rodokmenu vánočky, sahá historie pečení vánočního cukroví hluboko do středověku, až někam kolem 16. století.

I při svátečním cukroví pečeném ve 21. století platí: co kraj, to jiné receptury. Když to ale mírně paušalizujeme, na dnešních vánočních tabulích určitě nalezneme minimálně jednu z tohoto kvarteta stálic:

• vánoční perníčky
• linecké cukroví slepované marmeládou
• vanilkové rohlíčky
• ořechová vosí hnízda

Můžeme ale dle libosti, chuti, tradice místní či rodinné přidat i šišky pečené z kynutého těsta sypané mákem, nebo „čajové“ sušenky kořeněné třeba zázvorem, fenyklem či anýzem.

A samozřejmě, hvězdičky, trubičky, podvodnice, medvědí tlapky, plněné ořechy, rohlíčky, košíčkové nebo „strojkové“ cukroví, kokosky, marokánky… A nesmíme zapomenout ani na Masaryčky, kokosky, pusinky, kuličky, šuhajdy, kávová zrna, griláž, marokánky, formičkové cukroví, myslivecké knoflíky, kávové cukroví…

Křehké vánoční cukroví tradičně pečeme již od první adventní neděle, vždyť většina z těchto dobrot potřebuje svůj čas, aby patřičně zkřehla. A můžeme je mlsat až do Zjevení Páně – tedy pokud se nám letos podařilo napéct dostatečné množství.

Dobrou chuť přeje

Ján Schneider

Foto: wikimedia, pixabay, pexels