Současná „virtuální dietologie“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, nás často doslova atakuje „potravinami zabírajícími na všechno.“ Pokud bysme ale jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké, medicinské a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se proto rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.

Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám, kefíru, kysanému zelí, zelenému čaji, soli, batátům, bramborám a banánům.

Dnes si společně pochutnáme na mrkvi, sladkém kořenu, který zná zřejmě každý, je součástí lidové slovesnosti a má dokonce i svůj svátek.

Proč je mrkev tak důležitá?

Již ve školce jsme se učili, že mrkvička je zdravá pro očička ale i to, co znamená ostrouhat mrkvičku nebo strouhat někomu mrkvičku – ne v kulinářském, ale přeneseně metaforickém významu. Neučili jsme se ale o tom, proč je mrkev tak zdravá a ani o tom, že tato obecně známá, běžná poživatina je pro nás tak důležitá, že má i svůj svátek v kalendáři. Je to tak, 4. duben je Mezinárodním dnem mrkve a to je opravdu pádný důvod, který nelze nevyužít na několik hutných odstavčeků o tomto zdravém kořenu. Nebo kořenové zelenině, chcete-li. Vždyť mrkev můžeme směle zařadit nejenom mezi nejoblíbenější druhy zeleniny na naší planetě, ale taky mezi zdravé superpotraviny.

Kde se mrkev vzala?

Radši nebudeme fabulovat, jestli nás mrkev naučili chroustat zajíci, protože to klidně mohlo být i obráceně, reálný fakt je ale ten, že původ této rostliny vypátrali vědci na v jižní Asii, kde doposud rostou divoké sestry naší mrkve obecní. Odtud se mrkev ostupně rozšířila takřka na všechny kontinenty, s výjimkou Arktidy a Antarktidy.

Prapředkyně dnešní mrkve byla fialová a horká, v Evropě byla po staletí známá i žlutá mrkev, využívaná ne na kulinářské, ale léčební účely. Za typickou oranžovou barvu může mrkev vděčit holandským šlechtitelům, kterým se urodila v 17. století a mohla se začít její vítězná jízda nejdříve Evropou a později dalšími kontinenty. Fialová a žlutá mrkev je dnes v našich končinách vzácná, v některých zemích se ale kromě klasické oranžové mrkve pěstují i odrůdy jiných barev.

Mimochodem, na okrajích luk a pastvin můžeme i u nás nalézt divokou mrkev. Přenechme ji ale raději zajícům a pojďme slavit.

Oslavy Mezinárodního dne mrkve

Jak jinak lze slavit tento sladký oranžový svátek, který vznikl v roce 2003, jak mlsáním mrkve na všechny možné způsoby? A že jich je jestli ne na tisíce, tak jistě na stovky! Každá národní kuchyně a kulinárská tradice má té své osvědčené recepty, nikde ale jistě nechybí klasická syrová mrkev, kterou jednoduše – po důkladném omytí – uchopíte do ruky a chroustáte.

A pokud chcete, tak si klidně můžete pochutnat na mrkvových salátech, hranolcích, karbanátcích, koláčích či dortech, pyré, jednohubkách, pomazánkách, šťávě, prostě na čemkoliv, do čeho dokážeme mrkev přidat anebo lecčems jedlém, co z mrkve dokážeme vykouzlit. A čemu všemu dodá kromě jemné sladké chuti i svou typickou barvu.

Při kulinářské oslavě Mezinárodního dne mrkve, párty či happeningu by neměl chybět ani tematický dresscode, pokud si rovnou nespletete věneček nebo naturální sukénku z mrkvové natě, nevadí. Cokoliv oranžové i zelené, do čeho zahalíte svá těla je příhodné a pokud se vám zadaří spichnout i oděv ve tvaru mrkve, budete na letošní mrkvové párty vítězka. Velmistryně a velmistři z řad milovnic a milovníků mrkvy vytahují v tento den oranžové fraky a zelené klobouky, aby vykouzlili tu pravou mrkvovou atmosféru.

Mrkev je zdravá superpotravina

Ne každý gurmán ví, že nejvyšší obsah cukru, který mrkvi dává její jemnou, nasládlou chuť, je ve slupce. Cukr ale není klíčová ingredience, pro kterou jsme mrkev zařadili mezi superpotraviny. Mrkev se může chlubit opravdu pestrou směsí živin, vitaminů a minerálů, vesměs zdraví prospěšných nutrientů.

Kromě viatminú A, B1-B6, C, E a kyseliny listové je mrkev zdrojem draslíku, ale i vápníku, horčíku a železa. Obzvláště cenné pro naše zdraví jsou karotenoidy, které mrkvi dodávají její typickou farbu a v lidském těle se mění na vitamin A. Jasně oranžová mrkev má obzvláště vysoký obsah beta-karotenu, který je prekurzorem vitaminu A. Karotenoidy mají rovněž antioxidační účinky.

Maximálního využití beta-karotenu dosáhneme konzumováním ne syrové mrkve, ale vařené nebo blanšírované. I z nastrouhané nebo pasírované mrkve dokážeme využít poměrně hodně beta-karotenu, protože se uvolňuje během zpracování mrkve při destrukci buněčných stěn. A protože je beta-karoten rozpustný v tucích, podpoříme jeho vstřebávání jednoduše tak, že budeme mrkev konzumovat v kombinaci s rostllinnými tuky, kupříkladu olivovým nebo slunečnicovým olejem, nebo ořechy.

Mrkev, zejména pozdní obsahuje ve vodě rozpustnou vlákninu pektin, která je důležitá při podpoře zdravého trávení. To ji spolu s nízkým obsahem kalorií – jenom 25 kcal na 100 gramů – řadí mezi oblíbené součásti redukční diety.

Mezinárodní den mrkve vznikl s jednoznačným cílem: šířit po celém světě informace o mrkvi, jejich dobrých vlastnostnech a blahodárných účincích na lidské zdraví. Přidáváme se i my, protože tato superpotravina si to opravdu zaslouží.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels, unsplash