Ruku na šaltpáku, dámy a pánové, to, co si myslíme, že víme o povinném ručení často patří do kategorie „znalostí“ Brouka Pytlíka: všichni jsme už o tom slyšeli a myslíme si, že o tom víme všechno. Vždyť povinné ručení známe minimálně z reklam, které na nás občas kudy-tudy vyskočí. Slyšet, nebo možná vidět ale neznamená znát a když při koupi prvního auta musíme jít na věc, dovolím si tvrdit, že každý čerstvý šofér i šoférka tápají ve tmě jako malé nevidomé koťátka. A nastupuje studium na internetu nebo konzultace se sousedem, známým, příbuzným, v tom lepším případě se svým pojišťovákem. Nebudu vůbec přehánět, když si dovolím napsat i to, že test o nuansích povinného ručení by neudělali ani mnozí ostřílení řidiči a řidičky, brázdící naše silnice již léta.

V zájmu zvyšování finanční gramotnosti – vždyť alespoň základní znalost pojistních produktů k finanční gramotnosti patří – jsem pro vás připravil seriál textů věnovaných povinnému ručení. Po úvodním dílu, který byl zasvěcením do problematiky a pokračování věnovaném cenotvorbě a slevám, jsme se ve 3. dílu našeho seriálu pověnovali taky možnostem vypovězení smlouvy o povinném ručení. Ve čtvrté části jsme popsali možnosti změny povinného ručení, v pátém pokračování jsme se věnovali situacím, kdy vám povinné ručení nepomůže. V šestém dílu jsme popsali vše důležité týkající se pojistné nebo škodné události, předcházející část našeho seriálu jsme v prosinci věnovali možnostem připojistění k povinnému ručení.

Dnes se podíváme na všechno, co potřebujeme vědět o povinném ručení a střetu se zvěří.

Představte si klasickou situaci: Vezete svou rodinku na zimní radovánky do hor, kocháte se krajinou tak nějak podobně jak legendární pan doktor ve Vesničce…a najednou vyběhne na cestu srna. A za ní další, protože tato zvěř nezvykne brázdit zasněžené hory a lesy osamotě. Pokud nejedete rychle a s touto statisticky poměrně běžnou situací počítáte, máte šanci se střetu vyhnout jednoduše tím, že své auto ubrzdíte a počkáte, dokud zvířata přes cestu neprojdou. Pokud ne, nemůžete se spoléhat na to, že zvěř bude reagovat tak, jak se možná modlíte a věřte nebo ne, ale ona se vážně nemusí leknout vašeho zoufalého troubění a často vám zůstane jako přikovaná stát v cestě. A její další družky ze stáda vám možná skočí rovnou před nárazník.

Nebezpečné střety se zvěří

Každý, kdo svým autem již srazil zvíře větší, než sousedově kocour ví, o čem píšeme.
A to doopravdy nemusíme pravidelně brázdit na svém terénním vozidle horské cesty, kde je riziko střetu se zvěří v podstatě běžná záležitost v každém ročním období. Dnes můžeme zejména vysokou a kančí zvěř potkat i na cestách, kde bychom je nečekali. Právě úseky, kde se zvěř pravidelně vyskytuje poblíž silnic, bývají označeny značkami. Ty nás však mohou maximálně varovat a podnítit k vyšší opatrnosti, ale tomu, jestli nám před auto něco vyběhne nebo vyskočí, samozřejmě nezabrání.

Na našich silnicích kromě vysoké a kančí zvěře můžeme potkat i lišky nebo zajíce a speciální kategorií jsou zaběhnutá domácí zvířata, včetně chovného skotu. Když nám na cestu vyběhne jakékoliv zvíře, i sebeskušenější řidič nemusí zvládnout bleskovou reakci – protože se to nejčastěji děje opravdu ve mžiku – a pokud nemá zkušenost s prudkým bržděním, nemusí střetu se zvěří zabránit. A platí to tuplem ve ztížených podmínkách, zejména při snížené viditelnosti v noci, kdy zvířata častěji na cesty vybíhají a vyskakují. Ale i při mlze, dešti nebo sněžení.

Každý jeden případ střetu motorového vozidla s jakoukoli zvěří je nebezpečné riziko, které se vyplatí pojistit. Navzdory tomu, že na našich cestách dochází statisticky nejčastěji ke střetu se srnčí zvěří, musíme počítat i s ohrožením od jiných druhů zvířat. Poměrně nebezpečný je kupříkladu i střet s rychle letícím ptákem, ale taky menší zvířata, která nám můžou vběhnout pod kola, bývají často příčinou dopravních nehod.

Nebudeme řešit to, že volně žijící divoká zvěř nemá majitele a hospodářská nebo domácí zvířata ano. A jejichvlastníci jsou zodpovědni za škody, která jejich zvířata způsobí. Pojištění nebo připojištění rizika střetu se zvěří by mělo krýt všechna zvířata. Ne hypoteticky, ale i prakticky například i s střet vozidla poštovním holubem nebo krocanem. Statisticky ale při střetu s motorovými vozidly jednoznačně vede divoká zvěř.

Lze střet se zvěří pojistit v rámci povinného ručení?

Ne rovnou pojistit – v „základu“ ho nenalezneme v nabídce žádné z pojišťoven oprávněných poskytovat povinné ručení na území České republiky. Střet se zvěří lze ale v rámci povinného ručení připojistit, co je zajímavá možnost pro všechny, kteří vlastní vozidla starší 13 let. Toto je totiž zlomový bod „životního cyklu“ každého automobilu – průměrná životnost osobního motorového vozidla je právě 13 let.

Inu a když vaše vozidlo tuto metu překročí, připravte se na to, že prakticky nemá smysl sjednávat havarijní pojištění. V rámci ktorého by mělo mimochodem být pojištění střetu se zvěří povinnou jízdou. Hodnota vozidla po jeho průměrné životnosti totiž poměrně rapidně klesá a pokud by došlo k dopravní nehodě a škodní události, hodnota opravy by vysoce pravděpodobně převýšila samotnou hodnotu vozidla.

I proto existuje možnost připojištění k povinnému ručení, musíme ale počítat i s tím, že vozidlo starší 13 let nemusí pro riziko střetu se zvěří připojistit každá pojišťovna. Statisticky jde o poměrně „silné“ riziko, škody způsobené střety se zvěří činí kolem 10 % všech škod, které pojišťovny řeší v souvislosti s pojistnými událostmi v silničním provozu. Počet střetů se zvěří roste, pojišťovny jich ročně evidují ročně tisíce a plnění ročně počítají a vyplácejí v milionech, na jednu pojistnou událost v průměru 40 tisíc korun.

Při sjednávání připojištění rizika střetu nebo zrážky se zvěří k povinnému ručení je samozřejme důležitý pojistný limit. Opravdu se neoplatí „jít po ceně“ a sjednávat nejlevnější připojištění. Zvlášt, když se bavíme o roční platbě ve výši v průměru 500 korun.

Tolik pojistná prax a teď dáme k dobru několik důležitých praktických rad.

Jak můžeme zabránit střetu se zvěří

Připojištěním k povinnému ručení střetu se zvěří nezabráníme, eliminujeme ale finanční náklady spojené s možnými škodami v důsledku střetu se zvěří. Škody způsobené střetem jsou podmíněny několika faktory, těmi klíčovými jsou velikost a hmotnost zvířete, rychlost a směr jeho pohybu a také rychlost vozidla, reakční doba a zkušenosti řidiče.

Experti v oblasti bezpečnosti silničního provozu doporučují několik klíčových zásad, jak se lze vyhnout střetu se zvěří, nebo spíše zvýšit pravděpodobnost, že ke střetu nedojde.

• dodržujte maximální povolenou rychlost
• zpomalte na úsecích označených značkami varujícími před zvěří
• buďte ostražití a zpomalte i na cestách v blízkosti lesů, polí, řek a vodních toků, kde
• není dopravní značení varující před zvěří
• v rizikových oblastech jezděte co nejvíce u středu vozovky
• nejrizikovější čas střetu se zvěří je nad ránem
• ke střetům se zvěří nejčastěji dochází od začátku podzimu do konce jara
• když před svým autem spatříte zvěř, nepanikařte, zachovejte klid
• zvěř se snažte odplašit klaksonem, neblikejte na ni
• nespoléhejte se na to, že dokážete reakce zvěře předvídat – může se rozběhnout či skočit jakýmkoliv směrem nebo zůstat stát na cestě
• počítejte s tím, že srnčí a kančí zvěř žije ve stádech – na cestu jich může vyběhnout více za sebou
• pokud vidíte na cestě zvěř a nedokážete se jí vyhnout, pevně uchopte volant a snažte se ubrzdit
• udržujte přitom stabilitu, snažte se vyhnout smyku
• v žádném případě se nesnažte vozidlo strhnout z cesty nebo do protisměru
• při čelním střetu je nejvyšší pravděpodobnost, že posádka vozidla neutrpí vážné zranění

Jak musíme postupovat po střetu se zvěří

Tato situace bohužel pro zvěř bývá fatální – buď ji zraníme, nebo usmrtíme. Po střetu je nevyhnutné doržet několik základních pravidel.

• odstavte vozidlo, vypněte motor, zapněte výstražné osvětlení a oblečte si reflexní vestu
• pokud je to nutné, poskytněte první pomoc zraněným a volejte záchranáře
• je-li vozidlo nebo zvíře na vozovce, označte místo střetu výstražným trojúhelníkem
• zavolejte dopravní policii, aby mohl být střet se zvěří řešen v rámci zákona jako nezaviněná dopravní nehoda
• kontaktujte pojišťovnu
• sražené zvíře neřešte, nejste veterinář a nedokážete mu pomoct
• pokud zvíře žije, nepřibližujte se k němu, mohlo by vám ublížit
• v žádném případě se nepokoušejte sražené zvíře naložit do auta nebo na přívěsný vozík a odvézt pryč – toto může být považováno za trestní čin pytláctví
• vše související se sraženou zvěří vyřeší dopravní policisté ve spolupráci s místními myslivci
• nezapomeňte si pořídit fotodokumentaci, může se vám hodit při řežení plnění škodné události v pojišťovně

Střet se zvěří je situace, ke které je nutné vždy a za každých okolností volat dopravní policii, i v případě, kdy kupříkladu zraněné zvíře uteče, nebo jste projeli a umrtili zajíce či lišku. Pokud policii nepřivoláte, mohli byste se dopusti přestupku.

Jde totiž o to, že pokud volně žijící zvíře zraníte nebo usmrtíte, stává se majetkem místního mysliveckého spolku. A pokud se to stane domácímu nebo chovnému zvířeti, to někomu patří a za škodu je odpovědný jeho majitel, protože jeho zvíře nemá co dělat na silnici. A samozřejmě je to i ve vašem zájmu, vždyť policejní protokol je v tomto případě podmínkou pojistného plnění v každé pojišťovně.

Při střetu se zvěří myslete v první řadě na bezpečnost posádky vozidla, která je nejdůležitější, v druhé řadě byste neměli ohrozit další účastníky cestního provozu a – žel, jestli se nám to líbí, nebo ne – až v poslední je na řadě zvíře, které vám vběhne do cesty.

Ján Schneider, člen odborné poroty Zlatá minca

foto: pixabay, pexels