Potomci dávných Mayů a zřejmě i Aztéků žijící ještě dnes v některých mezoamerických zemích možná ani netuší o tom, že jejich kultury přispěli k základům něčeho, co bychom mohli nazvat „důchodový systém“. Netýkal se sice před pár tisíci let všech příslušníků a již vůbec ne příslušnic těchto národů, „nárok“ na nicnedělání ve stáří měli jenom bývalí válečníci. Což byla u těchto bojovných národů privilegovaná kasta. Traduje se, že pokud se bojovník dožil důchodového věku – limit byl prý 40 let – do konce svých dnů již nemusel dělat vůbec nic. A jídlo a pití měl zadarmo.

Dnes žijeme v poněkud jiné realitě, důchodový věk se nejenom u nás a nejenom v důsledku stárnutí populace průběžně zvyšuje. A navíc, co si budeme namlouvat – poptejte se svých babiček nebo dědečků – že z důchodu se dnes moc vyžít nedá. I proto a pro mnoho dalšího si naši senioři zaslouží respekt a úctu. Tak jim tedy alespoň dnes, v Mezinárodní den seniorů, zkusme respekt a úctu věnovat, protože si to zaslouží.

Senioři a seniorky stále mohou být hybateli pokroku

Je to tak a uvědomují si to – ano, i ti v seniorském věku – moudrí mužové a ženy v OSN, když se zamýšleli nad letošním tématem mezinárodního dne seniorů. A shodli se na tomto: Starší lidé jsou hnací sílou místních a globálních akcí: naše aspirace, náš blahobyt a naše práva.

Když toto heslo rozměníme na drobné, letošní Mezinárodní den seniorů akcentuje transformační roli, kterou naši starší mohou hrát a často i hrají při budování a udržování odolné a spravedlivé společnosti. Máme tedy skvělou příležitost uvědomit si, že senioři a seniorky zdaleka nejsou jenom pasivním příjemci důchodů, ale mohou být a mnozí i skvěle jsou hybateli pokroku. A přispívají svými znalostmi a zkušenostmi ve všech oblastech života lidí na naší planetě.

„Jak nám připomíná letošní téma, starší lidé jsou mocnými hybateli změny. Jejich hlasy musí být slyšet při utváření politik, ukončování diskriminace na základě věku a budování inkluzivní společnosti,“ zdůraznil v Mezinárodní den seniorů generální tajemník OSN António Gutteres. A ostatně, on sám je ve svém věku 76 let skvělým příkladem svých slov.

V dnešním stárnoucím světě jsou pro udržitelný rozvoj lidské civilizace nesmírně důležité i všechny aktivity posilující postavení starších. Které na globální, nadnárodní, národní, regionální i místní úrovni zajišťují spravedlivý přístup ke zdravotní péči a sociální ochraně a odstraňují diskriminaci související s věkem.

A právě Mezinárodní den seniorů každoročně od roku 1991 zesiluje hlasy starších lidí a uznává jejich přínos. Kromě toho slouží i jako platforma pro starší lidi, aby vyjádřili své touhy a požadavky, hájili svá práva a vyzvali k politikám, které zajistí jejich důstojnost a blahobyt.

Rok 2025 je v ochraně práv seniorů na naší planetě přelomový, letos na jaře byla rezolucí OSN významně posilněna globální agenda podporující ochranu lidských práv starších lidí. Což je dnes zejména vzhledem ke globálním demografickým změnám naléhavější než kdy jindy.

Lidstvo stárne

Populace naší planety stárne, počet seniorů a seniorek ve věku 65+ globálně roste a děje se to zejména, ale nejenom v rozvojových zemích.

• počet starších lidí nad 65 let se od roku 1980 do roku 2021 ztrojnásobil z přibližně 260 milionů na 761 milionů
• počet lidí ve věku 60+ se od roku 1995 dodnes více než zdvojnásobil, z přibližně 541 milionů na 1,2 miliardy
• předpokládá se, že počet lidí starších 60 let dosáhne do roku 2050 2,1 miliardy
• odhaduje se, že mezi lety 2021 a 2050 se celosvětový podíl starší populace zvýší z méně než 10 % na přibližně 17 %
• do roku 2080 počet lidí věkové kategorie 65+ zřejmě převýší na naší planetě počet dětí a mládeže mladších 18 let
• odhaduje se, že počet seniorů a seniorek starších 80 let do poloviny 30. let našeho století překoná počet kojenců a dosáhne 265 milionů

Se stárnutím lidské populace prudce roste poptávka po zdravotní péči a sociální podpoře seniorů a seniorek. Zejména to platí u lidí trpících onemocněními souvisejícími s věkem, jako je demence, která je hlavní příčinou invalidity a odkázanosti na péči u starších dospělých. Pro uspokojení těchto rostoucích potřeb je potřebná specializovaná péče.

Rychlý nárůst počtu lidí ve vyšším věku zároveň výrazně podtrhuje význam podpory zdraví, prevence a léčby nemocí v průběhu celého lidského života.

Dekáda zdravého stárnutí

Nejenom v Mezinárodní den seniorů si musíme uvědomit jeden důležitý fakt. Rozsah toho, čemu všemu jsou naši senioři a seniorky schopni se věnovat a přispívat svými zkušenostmi svým rodinám, blízkým a komunitám, do značné míry závisí na klíčovém faktoru: jejich zdraví.

Letošní Mezinárodní den seniorů slavíme uprostřed Dekády zdravého stárnutí, kterou vyhlásila OSN a její akční oblasti má pod kuratelou Světová zdravotnická organizace. Cílem aktivit v rámci několika oblastí je zkvalitnit životy seniorů a seniorek, ale i jejich rodin a komunit, ve kterých žijí.

Opatření, aktivity a akce v rámci Dekády zdravého stárnutí jsou rozděleny do čtyř oblastí činnosti:

• přátelské a příznivé prostředí pro seniory a seniorky
• boj proti ageismu – tedy předsudkům, stereotypizaci a diskriminaci vůči lidem na základě jejich věku
• integrovaná péče zahrnující komplexní soubor služeb, které mohou zabránit, zpomalit nebo zvrátit pokles fyzických a duševních schopností seniorů a seniorek
• dlouhodobá péče o starší, kteří se již o sebe nemohou postarat bez podpory a pomoci

Na podporu zdravého stárnutí a zkvalitnění životů starších lidí jsou potřebné zásadní změny nejenom v podpůrných opatřeních na všech úrovních. Ale i změny v tom, jakým způsobem přemýšlíme o stárnutí.

Pokud jste dnes svým babičkám a dědečkům nepopřáli, alespoň jim zítra zavolejte, anebo je navštivte. O poptejte se, jak se mají a jestli něco nepotřebují. Určitě se potěší.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels