„Pokud si myslíte, že peníze jsou kořeny všeho zla, je nepravděpodobné, že se vám někdy dostanou do rukou…“ – opět trefila hřebík po hlavičce inspirativní Sonia Simone. Jistě by se neurazila, pokud bysme tento její výrok zařadili mezi pravidla a přidali jej k dovednostem, zručnostem, samozřejmě i ověřeným a správným informacím a faktům, vědomostem, klidně i postupům a algoritmům, skrátka a dobře ke všemu, co obnáší finanční gramotnost.

Když finanční a chcete-li i ekonomickou gramotnost zkusíme v této linii definovat, snad by nám vyšel komplexní soubor všeho, co bysme měli nejenom vědět a poznat, ale i aplikovat v zájmu toho, aby se nám peníze nejenom dostali do rukou, ale nám nepropadaly skrze prsty jako zrnka písku.

I když se finanční gramotnosti na našem akčním webu věnujeme z různých úhlů pohledů, pokud se kriticky zadíváme do archivu, není to vůbec tak často, jak by si toto téma zasloužilo. Rozhodli jsme se to tedy změnit, přiložit více polínek a přičinit se tak o rozplápolání vatry snah o zvyšování finační gramotnosti v zemích českých, moravských a slezských.

Právě jste začali číst první část našeho seriálu a názvem Finanční gramotnost od 1 do ∞, kterou můžeme společně považovat za jeden z možných úvodů do problematiky.

Proč potřebujeme být finančně gramotní?

Inu protože žijeme ve světě, kde se bez peněz dá žít velice těžko, pokud vůbec. A jelikož koncept směnného obchodu se nenávratně zasekl v historii, nemáme prakticky jinou možnost, než se naučit s penězi nakládat, vytvořit si k nim správný vztah a pracovat na tom, abysme byli patřičně finančně gramotní. A to všechno ideálně od dětství, systematicky a cílevědomě, protože ve věku, kdy se dopracujeme k prvnímu výdělku, je na to již žalostně a často i fatálně – co se nejenom finanční gramotnosti týče – pozdě.

Potřeba zvyšování finanční gramotnosti nevznikla jako výsledek kratochvíle bankéřů, kteří po přehazování peněz vidlama a plavání v bazénech vykachličkovaných zlatými cihličkami neví, co roupama. A není to ani o rozpustilosti publicistů, kteří zase nevědí, o čem by měli psát. Máme na to vskutku důležité důvody, které jsou i exaktně změřeny. Pokud jednou za rok čtěte nebo slyšíte o indexu finanční gramotnosti, nebo něčem podobném vyjadřujícím změřenou hodnotu, nebo spíše výši úrovně finanční gramotnosti, zřejmě tušíte, o čem píšeme. Slyšet, vidět a tušit ale neznamená vědět, tady jsou tedy fakta.

Jak jsme na tom s finanční gramotností?

V různých měřeních úrovně finanční gramotnosti, snad již od vzniku těchto měření, respektive zařazení naší země do systémů těchto měření, se potácíme někde kolem průměru.

Každoroční měření indexu finanční gramotnosti dospělé populace z „produkce“ České bankovní asociace podle mezinárodně respektovaných kritérií loni přineslo výsledek: 56 bodů. Ze sta, celkový výsledek rok předtím byl úplně stejný. Na sadu 11 dotazů odpovědělo 1 013 Češek a Čechů ve věku 18-79 let, kteří představovali reprezentační vzorku naší populace. Vyplnění strukturovaného dotazníku každému oslovenému respondetu a respondentce zabralo 15 minut, metodou sběru dat bylo tak, jako každoročně online dotazování pomocí panelu Populace.cz.

Analýzu loňského výsledku musíme přenechat odborníkům, za zmínku ale stojí i fakt, že otázky jsou každým rokem stejné a odpovědi jsou tak exaktním podkladem na porovnání úrovně finanční gramotnosti v běhu času. Kromě toho jsme se loni dozvěděli i to, že Češi a Češky selhávají v klíčových oblastech finanční gramotnosti a to napříč všemi generacemi.

Různé měření, různé výsledky?

Kdybysme sběhli menší metaanalýzu, jakými různými způsoby lze finanční gramotnost měřit a naše republika by byla v těchto systémech zařazena, můžeme předpokládat, že bysme dospěli k různým výsledkům. Protože i metody měření jsou různé a pochopitelně, v každém případě jde o testy, které vyplňují ne všichni obyvatelé konkrétní země, ale pokud možno co nejreprezentativnější populační vzorka. Její skladba vychází z kritérií daných atributy složení populace. Jde tedy nejenom o počet obyvatel, počet mužů, žen a jiných pohlaví, ale i věk, vzdělání, bydliště, pracovní zařazení a sociální status.

Příkladem může být měření finanční gramotnosti dospělých různých zemí v dvouletých cyklech pod kuratelou Mezinárodní sítě pro finanční vzdělávání OECD/FINE. Naše země byla do měření spolu s dalšími 19 zeměmi zařazena naposledy v roce 2020. Tehdy jsme dosáhli celkové skóre finanční gramotnosti 62 s tím, že 52 % naší populace má spíše nízké nebo velmi nízké finanční znalosti.

Jak můžeme finanční gramotnost zvyšovat?

V našem seriálu budeme sice pátrat po tom, proč jsme na tom s naší finanční negramotností tak, jak jsme a budeme se expertek a expertů, kteří k tomu mají co říci, ptát, kudy z toho ven. S tím, že i v tomto případě není nutné opět vymýšlet kolo a musíme se inspirovat zeměmi, kteří jsou na tom s finanční gramotností podstatně lépe, než my.

My, publicisté musíme více a častěji o finanční gramotnosti a finančním vzdělávání psát a mluvit, ne jenom pár krát za rok, když se dopracujeme k výsledkům různých měření úrovně finanční gramotnosti.

Odborníci na vzdělávání ruku v ruce s experty z finanční oblasti by měli ještě více zapracovat na vypracování osnov a reálném zařazení výuky finanční gramotnosti do všech stupňů vzdělávacího systému. Protože v zemích, kterých obyvatelé mají rádově vyšší finanční gramotnost než my, mají zpravidla finanční výchovu zahrnutou ve školních osnovách.

Světlým příkladem je líder ve finanční gramotnosti v OECD Dánsko, kde existuje státní program finanční gramotnosti pro děti, adolescenty a teenagery, který se vyučuje od mateřské školy po ukončení střední. V zemích, které mají finančně gramotné obyvatele jsou navíc popředu i v informovanosti a zvyšování povědomí v oblasti financí nejenom prostřednictvím médií, ale i různých kampaní a projektů.

Inu a v neposlední řadě a ostatně tak, jak při všem, kde naše vědomosti pokulhávají: měli bysme ve vlastním zájmu chtít se ve finanční oblasti více vzdělávat. Ano, i my, dospělí, protože již víme, že toho moc nevíme.

Těšte se a nominujte!

V dalším dílu našeho seriálu se můžete těšit na informace o tom, jak se finanční a ekonomické gramotnosti věnuje naše banka bank, Česká národní banka. Mimo jiné i proto, že její úsilí o zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti obyvatelek a obyvatel naši země je již z principu, vyplývajíc z renomé této instituce vysoce profesionální, v mnohém inspirativní a nasazuje pomyslnou laťku hodně vysoko.

Jako ochutnávku ale dáme již dnes k dobru důležitou informaci: Česká národní banka i letos udělí Cenu guvernéra ČNB za přínos k rozvoji finanční gramotnosti. Historicky první držitelkou této přestižní ceny, kterou si loni převzala z rukou guvernéra ČNB Aleše Michla je učitelka z Vimperka Jana Doležalová.

Pokud ve svém okolí znáte někoho, kdo se dlouhodoběvěnuje podpoře a propagaci finanční a ekonomické gramotnosti, máte šanci ho nominovat do druhého ročníku Ceny guvernéra ČNB za přínos k rozvoji finanční gramotnosti do 28. března 2024. O vítězi rozhodne guvernér ČNB na základě doporučení svého poradního týmu a cenu osobně taky odevzdá.

Ján Schneider, člen odborné poroty soutěže Zlatá minca

foto: pixabay, pexels