Minimálně matky nebo všechny ženy v očekávání určitě vědí, že během těhotenství je nevyhnutné poměrně zásadně – až o 100 % zvýšit denní příjem kyseliny listové. Je na to mnoho důvodů, prioritní jsou ty týkající se zdravého vývoje dítěte, které se chystá na svět, souvisí ale i se zdravím nastávající matky.

Pojďme si shrnout všechny důležité fakty o kyselině listové, vždyť máme na to vcelku příhodnou příležitost: právě totiž běží Světový týden povědomí o kyselině listové, vyhlašovaný každoročně začátkem ledna Mezinárodní federací pro Spina Bifida a Hydrocephalus (IFSBH). Jeho cílem je zvyšování povědomí o vlivu kyseliny listové na omezení výskytu vrozených vývojových vad, především rozštěpu páteře a hydrocefalu.

Co je to vlastně kyselina listová?

Kyselina listová, známá taky jako vitamin B9, nebo folacin či folát není sama o sobě biologicky aktivní. Její zásadní význam pro lidský organizmus je způsoben tetrahydrofolátem a jinými deriváty po proměně na kyselinu dihydrolistovou v játrech.

Vitamin B9 je esenciální živina nevyhnutná pro mnoho fyziologických funkcí našich těl, folát potřebujeme na syntézu, opravy i metylaci DNA, co je důležité zejména v obdobích rychlého buňkového dělení a bunečního rastu. Tedy zejména v prenatálním období vývoje lidského plodu.

Deficit kyseliny listové způsobuje mnoho zdravotních problémů a onemocnění, zejména defekty neurální trubice ve vyvíjejících se embryích. Dá se jim preventivně předcházet právě dostatečným příjmem kyseliny listové.

Zajímavá historie kyseliny listové

Pokusy syntetizovat kyselinu listovou jsou zaznamenány od roku 1931, kdy vědkyně Lucy Willsová identifikovala folát jako živinu potřebnou pro prevenci anemie během těhotenství. Podařilo se jí demonstrovat zvrácení anemie pomocí pivovarských kvasnic, ve kterých je folát korekční látkou. V roce 1941 byl folát izolován z listů špenátu – odtud pochází jeho název. Historický výskumný projekt získávání kyseliny listové v čisté, krystalické formě uskutečnil v roce 1945 v New Yorku tím s názvem: „Folic acid boys“ – „Kluci kyseliny listové“ pod vedením ředitele výskumu Dr. Yellapragada Subbarao. Tento průlomový výzkum vedl k syntéze antifolátu Aminopterin, který se stal vůbec prvním protirakovinovým lékem.

Biochemické mechanizmy účinků folátu byly postupně objevovány v 50. a 60. letech minulého století. A v roce 1960 byl poprvé spojen nedostatek folátu s defekty neurální trubice. Koncem 90. let minulého století si američtí vědci uvědomili, že navzdory dostupnosti folátu v potravinách a doplncích stravy ho stále mějí lidé nedostatek a prosadili v USA program obohacování obilnin a pečiva foláty.

Které potraviny jsou zdroji kyseliny listové?

Vysoký obsah této veledůležité mikroživiny mají zejména:

• listová zelenina – špenát, chřest, vodnice, řeřicha
• luštěniny – sušené nebo čerstvé fazole, hrách a čočka
• játra a jaterní produkty
• pekařské droždí
• semínka slunečnice

Kyselinu listovou obsahují i některé druhy ovoce, zejména citrusy, ale taky meloun, ananas, banány, bobulové ovoce, především maliny a jahody. Ze zeleniny červená řepa, kukuřice, rajčata, brokolice a růžičková kapusta. No a protože zdrojem kyseliny listové jsou i pivovarské kvasnice, obsahuje ji taky pivo.

Proč je nutné kyselinu listovou užívat během těhotenství?

Samozřejmě je ideální mít dostatek kyseliny listové z pestré, vyvážené stravy. Suplementace kyseliny listové je ale ideálním zpôsobem zvýšení jejího denního příjmu, vždyť přiznejme si: ne každý z nás má stravu bohatou na zdroje kyseliny listové popsané výše.

Je vědecky dokázáno, že suplementace kyseliny listové u žen před početím a během časného těhotenství snižuje výskyt defektů neurální trubice nejméně o 50 – 70 %. Doporučená denní dávka pro ženy plánující otěhotnět i pro těhotné je 400 mikrogramů, co je o 100 % víc, než doporučená denní dávka pro dospělého člověka, tedy 200 mikrogramů.

Deficit kyseliny listové před početím a během těhotenství, zejména v prvních 4 týdnech, může způsobit anemii matky a vrozené vady postihující páteř a mozek dítěte – spina bifida a anencefalie. Ochranný účinek folátu během těhotenství taky zahrnuje snížení rizika vrozených srdečních chyb, rozštěpu rtu a patra, defektů končetin a anomálií močových cest.

Nedostatek kyseliny listové během těhotenství může zvýšit i riziko předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti kojenců a zpomalení růstu plodu. Deficit kyseliny listové u matky zmůže vést ke spontánnímu potratu a těhotenským komplikacím.

Je tedy mimořádně důležité preventivně užívat doporučené denní množství kyseliny listové nejenom během těhotenství, ale i v době před početím.

Ján Schneider

foto: IFSBH, pixabay