Proč ženy vydělávají o 20 % méně než muži?

.Navzdory tomu, že dnes v naší zemi a ve všech demokraciích naší zeměkoule zažíváme nejvyšší kvalitu života v historii, svět, ve kterém žijeme, není vůbec rajskou zahradou s pobíhajícími jednorožci a duhami na blankytném nebi.

Náš svět pořád není spravedlivý a nerovnost existuje v mnoha dimenzích každodenního života mnoha lidí.

Jedna z do očí bijících a pro drtivou většinu lidí nepochopitelnou nespravedlností a nerovností je gender pay gap. Rozdíl v odměňování žen a mužů.

Většina pracujících dam ví, o čem píši: za stejnou práci mají totiž nižší plat, jako muži pracující na identické pracovní pozici.

Dnes, 18. září svítí v kalendáři OSN intenzivní červenou barvou Mezinárodní den rovného odměňování.

Moudré ženy a mužové z OSN, UN WOMEN a Mezinárodní organizace práce ILO se přičinili o to, aby byl tento den každoročně významným vykřičníkem. A taky apelem na dosáhnutí spravedlivé rovnosti v odměňování bez ohledu na pohlaví.

Datum Mezinárodní den rovného odměňování, 18. září, není náhodné. Matematicky a symbolicky totiž muži již dnes vydělali tolik, na co ženy budou muset pracovat ještě téměř 3 měsíce navíc.

Je stejná mzda za práci stejné hodnoty utopií?

Zatím to globálně vypadá, že ano. Vždyť expertky a experti ILO odhadují, že při současném tempu změn bude trvat 257 let, než se globální rozdíly v odměňování na základě pohlaví zcela vymažou. Nepochopitelné, žejo?

Fakta jsou neprůstřelná:

• ženy zaměstnankyně na celém světě vydělávají přibližně o 20 % méně, než muži na stejných pozicích
• ženy s dětmi čelí ještě většímu rozdílu v odměňování, což si vysloužilo nelichotivé pojmenování „trest mateřství“
• rozdíl je větší i u žen jiné barvy pleti, migrantek a žen se zdravotním postižením
• v roce 2024 bylo zaměstnáno méně než 50 % žen v produktivním věku, zatímco mužů až 70 %
• ženy tráví více než 2,5násobně více času neplacenou péčí a prací v domácnostech
• jedna z 10 žen na světě žije v extrémní chudobě

Jak jsme na tom u nás?

Pro expertky a experty – a snad i pro vás, milé naše akční čtenářky a čtenáři – není žádnou novinkou, že Česká republika je na tom v oblasti rovného odměňování dlouhá léta docela bídně.

Píšeme o tom často a z našich rozhovorů i článků jistě víte, že navzdory aktivitě a snahám všech zainteresovaných se neutěšená situace v naší zemi zatím nedaří zvrátit.

Vlajkovou lodí těchto snah v naší republice je projekt Equal Pay Day, která letos zapsala do historie již svůj 17. ročník. Tuto prestižní mezinárodní kampaň a konferenci podporující boj za rovné odměňování neúnavně organizují dámy z veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women CR.

Jsme téměř na konci evropského řebříčku

• Česko v roce 2025 získalo v Indexu rovnosti pohlaví 52,2 bodu ze 100, což naši zemi radí až na 25. příčku v Evropské unii
• za námi je předposlední Maďarsko s 51,6 body, poslední Kypr jako jediná země unie získal méně než 50 bodů, 47,6
• na čele je Švédsko s 73,7 body, před Francií (73,4) a Dánskem (71,8)
• v Česku tráví více než 5 hodin denně péčí o děti 45 % žen, zatímco muži jen 18 %
• více než polovina českých žen vykonává každodenně domácí práce, z mužů každý čtvrtý
• Česko nemá genderové kvóty pro parlament ani pro kótované společnosti
• zastoupení žen v ministerských a vládních pozicích je o 27 % nižší, než je průměr EÚ
• horizontální segregace na trhu práce je v Česku nejvyšší v EU
• 13 % zaměstnaných českých žen čelí vyššímu riziku chudoby

Proč stále přetrvává nerovnost v odměňování žen a mužů?

Pod globálním problémem je podepsáno vícero různých faktorů. Kromě přetrvávajících, historicky zakořeněných genderových stereotypů a nerovností jde i o kulturní vlivy, segregaci a diskriminační praktiky. K nerovnosti přispívá i „trest mateřství“, pracující matky čelí nižším mzdám, mají omezení v oblasti kariérního růstu a čelí i problémům s návratem do práce po mateřské dovolené.

Uzavření, nebo smazání rozdílu v odměňování žen a mužů je složitý proces, který vyžaduje soubor opatření prosazujících důstojnou práci pro všechny, za spravedlivou odměnu.

Expertky a experti ILO doporučují tyto kroky omezující rozdíly v odměňování, prostřednictvím sociálního dialogu se zaměstnankyněmi a zaměstnanci, zaměstnavateli a vládami:

• boj proti „neformálnosti“ v zaměstnávání
• řešení genderové diskriminace na pracovištích, včetně přístupu žen k rozhodovacím pozicím
• rozšíření uplatňování politiky minimální mzdy
• rozšíření působnosti kolektivních smluv
• podpora politik a postupů rovnováhy osobního a pracovního života, včetně vyváženého rozdělení domácích prací a pečovatelských povinností
• přijetí opatření k transparentnosti odměňování

Zářným příkladem pro všechny země může být Nový Zéland, kde v roce 2020 novelizovali zákon o rovném odměňování z roku 1972. Ten již před 44 lety zaručoval, že ženy a muži jsou za stejnou práci placeni stejně. Novela jde ještě dál a řeší některé z přetrvávajících příčin rozdílu odměňování mezi pohlavími. Zejména nízké mzdy a chronicky podhodnocená odvětví s dominancí žen.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels