Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné tiché noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci loňského ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v šestém pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek, v osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek. Deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek.

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti, v další části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví.    

Následující pokračování jsme věnovali jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii. Ve 14. dílu našeho seriálu jsme řešili, co s námi a naším spánkem dělá noční práce. Dubnové pokračování hledalo odpovědi na otázku, jaký vztah může mít spánek a demence související s věkem. Letní díl našeho seriálu zkoumal nuance spojitosti spánku a orgasmu. 

Dnes si posvítíme na to, jaký může mít spánek vliv na ukládání tuku v našich tělech. 

Zkusme se nad titulkem zamyslet z pohledu medvědů nebo jiných hibernujících savců: vždyť je to přece obráceně, před zimním spánkem nabereme tukové zásoby, ze kterých žijeme po celou zimu…Takže žádné ukládání, ale naopak čerpání tukových zásob? A možná nejenom během zimního, ale i toho našeho, pravidelného nočního spánku?

Anebo dejme jiný pohled: zdravý spánek je přece jeden ze čtyř nosních, pevných a klíčových pilířů zdravého života. Tak pokud má vliv na ukládání tuku, tak snad jenom pozitivní…Anebo je to jinak?

Ano, je to poněkud jinak, když nespíme zdravě. V tomto případě málo, a navíc ve spojitosti s nočním hodováním.

Nedostatek spánku zvyšuje objem nezdravého tuku v těle   

Ano, je to tak a máme to vědecky potvrzeno. Netvrdí to tedy nějací šarlatáni nebo jiné „fit- nebo i fat-influecerky“ ze sociálek, tvrdí to vědci a vědkyně na základě vědeckého výzkumu. Takže pokud žijeme v realitě, kde respektujeme vědecké důkazy, berme to jako vědou – a ne pochybným a nebezpečným internetovým šarlatánstvím – potvrzený fakt.

Rozeberme si ho podrobněji, protože je to tuze důležité zjištění. Kromě jiného podporující to, co se nám dlouhodobě usilují sdělit somnologové a další expertky a experti zabývající se naším spánkem: jeden z klíčových faktorů s přímým vlivem na zdraví spánku a tím pádem i na naše celkové zdraví je délka spánku.

Můžeme to celé i poněkud více vygradovat: vědkyně a vědci k obecně známým nonbenefitům nedostatečného spánku před pár lety přidali další, který snad dokáže poměrně velkou skupinu lidí motivovat k tomu, aby spali zdravě. Což v tomto případě znamená, aby – kromě jiných určujících signifikantů zdravého spánku – dbali i na přiměřenou délku spánku.

Pokud spíme nedostatečně, zvyšuje se v našem těle objem nezdravého tuku

Takto lze naformulovat klíčový závěr výzkumu vědců a vědkyň z Mayo Clinic, ve kterém se zaměřili na nedostatek spánku zdravých, mladých, neobézních lidí ve spojení s volným přístupem k jídlu. Tedy s možností „nočního přejídání“.

Studii z roku 2022 můžeme považovat na první, startovací nástřel dalšího přepotřebného výzkumu v této oblasti. Kromě jiného i proto, že studie sice zkoumala a porovnávala výsledky účastníků rozdělených do dvou kontrolních skupin, ale celkový počet zúčastněných byl 12.

V každém případě jsou závěry této studie – co do počtu účastnic a účastníků minimalistické – objevné a zajímavé. Vědkyním a vědcům se totiž podařilo identifikovat do té doby neznámý, respektive dříve nerozpoznaný „spouštěč“ ukládání viscerálního tuku: nezdravý, přesněji nedostatečně dlouhý spánek.

Nedostatek spánku zdravých, neobézních lidí ve spojení s volným přístupem k jídlu je příčinou zvýšené spotřeby kalorií a následného hromadění tuku v organismu.

• byl zaznamenán nárůst celkového objemu břišního tuku o 9 %
• při břišním viscerálním tuku byl prokázán nárůst až o 11 %
• viscerální tuk se ukládá hluboce vevnitř břicha a je spájen s kardiovaskulárními a metabolickými nemocemi

Hlavní řešitel studie, expert na vztah kardiovaskulárního zdraví a spánku Mayo Clinic profesor Virend Somers vysvětlil zjištění výzkumu takto:  

„Za normálních okolností se tuk přednostně ukládá podkožně nebo pod kůži. Zdá se však, že nedostatečný spánek přesměrovává tuk do nebezpečnějšího viscerálního prostoru. Důležité je, že ačkoli během regeneračního spánku došlo ke snížení příjmu kalorií a hmotnosti, viscerální tuk se nadále zvyšoval. To naznačuje, že nedostatečný spánek je dříve nerozpoznaným spouštěčem pro ukládání viscerálního tuku a že doháněcí spánek, alespoň v krátkodobém horizontu, nezvrátí hromadění viscerálního tuku. Z dlouhodobého hlediska tato zjištění naznačují, že nedostatečný spánek přispívá k epidemiím obezity, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.“

Tuk se během nedostatečného spánku ukládá skrytě

Dokonce můžeme směle napsat, že viscerální tuk se během nedostatečného spánku ukládá takřka nepozorovaně. Nárůst objemu viscerálního tuku si prakticky ani nepovšimneme, protože se při vážení neukáže nijak významně.

„Hromadění viscerálního tuku bylo zjištěno pouze CT vyšetřením a jinak by bylo přehlédnuto, zejména proto, že nárůst hmotnosti byl poměrně mírný – jen asi o libru,” upřesnila šéfka vědeckého týmu studie, expertka Mayo Clinic na vztah spánku a kardiovaskulárního zdraví Naima Covassin.

Libra je v přepočtu na naše evropské jednotky ani ne půl kilogramu, přesně 0,453592 kilo. Tento v podstatě nepatrný přírůstek hmotnosti si opravdu ani nemusíme povšimnout.

Za zmínku stojí i to, že účastnící studie během omezení spánku na 4 hodiny konzumovali více než 300 kalorií denně navíc, jedli přibližně o 13 % více bílkovin a o 17 % více tuku ve srovnání s fází aklimatizace. Tedy obdobím, kdy spali „normativních“ 9 hodin.

Tento nárůst spotřeby byl nejvyšší v prvních dnech spánkové deprivace a poté se snížil na počáteční úroveň během období zotavení. Výdej energie zůstal po celou dobu většinou stejný.

„Samotné měření hmotnosti by bylo falešně uklidňující, pokud jde o zdravotní důsledky nedostatečného spánku. Znepokojivé jsou také potenciální účinky opakovaných období nedostatečného spánku, pokud jde o progresivní a kumulativní nárůst viscerálního tuku v průběhu několika let,“ dodala doktorka Covassin.

Co to pro nás znamená?

No v první řadě se v noci nepřejídat a dodržovat všechny zásady zdravého spánku. Včetně jeho optimální délky.

Vědecký tým Mayo Clinic doporučuje v souvislosti se závěry a výsledky své studie zvážit preventivní opatření zejména pro lidi, kteří se nemůžou vyhnout nedostatečnému nebo narušenému spánku. Tedy zejména pro všechny, kteří jsou nuceni pracovat i v noci.

Behaviorální preventivní intervence by měly být zaměřeny – v souvislosti s rizikem popsaným ve studii – především na výběr zdravých potravin a cvičení.

A samozřejmě, patřilo by se studii zopakovat s početnější a různorodější kohortou účastníků a účastnic, kteří by mohli být segmentováni do skupin i podle jejich zdravotního stavu. Tedy kromě zdravých, mladých a neobézních lidí zařadit do výzkumu i skupiny s nadváhou, obezitou, diabetem nebo metabolickými onemocněními.

Zdravý spánek přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels