Zadejte hledaný výraz

DOPORUČENÉ SPÁNEK VĚDA ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ STYL

Znamená lepší spánek lepší život?

Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jedného krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné vlahé noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů a dnes se společně podíváme na to, jak důležitá je kvalita spánku pro kvalitu našeho života.

Měsíc spánku?

Ne, nemyslím to tak, že by jsme si měli vybrat jeden měsíc v roku, který třeba nemáme příliš v lásce a schuti si zahibernovat, nechat svět kolem a život v něm plynout, jak jenom chtějí a prostě jeden měsíc prospat. Kdyby to tak šlo – povzdechnou si mnohé notorické spáčky a mnozí věčně nevyspalí nespáči…

Březen můžeme považovat za měsíc spánku proto, že právě dnes končí Týden povědomí o spánku, 15. března budeme slavit Světový den spánku a 21. března Mezinárodní den zdravého spánku. Když se zamyslíme, proč je to tak a proč není nabitý dny a týdny věnovanými spánku třeba srpen, natíská se nám snad jediná metaforická hyperbola: v březnu přece končí čas zimního spánku a začíná jarní probouzení.

Jak dlouho máme spát?

Většina z nás má zafixováno, že v souvislosti se spánkem je třeba řešit především jeho délku, to, kolik hodin nepřetržitě spíme, většinou v noci. Jistě, tento parametr našeho spánku je veledůležitý a existují samozřejmě i vědou a medicínou podporené doporučení, týkající se délky spánku, rozdělené podle věkových kategorií. Schválně, víme, jaký je optimální doba spánku?

I když je potřeba spánku u dospělých považována za individuální, obecně standardizované doporučení optimální doby spánku může vypadat takhle:

  • novorozenci 15-17 hodin v cyklech, během noci 8-9 a během dne 7-8 hodin
  • kojenci do 1 roku 12-14 hodin, během dne 2x po dvě hodiny
  • batolata ve věku 1-3 let 11-13 hodin, v noci i po obědě
  • předškoláci ve věku 3-6 let 10-12 hodin
  • děti v mladším školním věku minimálně 10 hodin
  • děti v pubertě a dospívající alespoň 9 hodin
  • dospělí v produktivním věku 7-8 hodin
  • senioři 6-7 hodin

Délku spánku můžeme považovat za faktor s podstatným vlivem na kvalitu spánku. Neznamená to ale, že když spíme předepsaný, tedy spíše doporučený čas, tak se i dosyta, zdravě a snad i do růžova vyspíme. Proč je to tak?

Nejde o kvantitu…

…ale o kvalitu, praví možná již zapomenuté tuším antiúdernické heslo a dle mého jej můžeme mírně oprášit a směle aplikovat i na spánek. Doporučovanou délku tedy nehodíme za hlavu, protože je opravdu je důležitá, na spánek a činitele, které ho ovlivňují se však musíme zadívat poněkud komplexněji. Napadlo vás někdy, jak velmi může kvalita spáku ovlivňovat kvalitu našeho života?

Kvalita spánku je…

…pro kvalitu života v průběhu času důležitější, než jeho délka, tvrdí čeští vědci ve přelomové studii, publikované před rokem ve vědeckém žurnálu PLOS ONE.

Zajímavé na českém výskumu je kromě výsledků, které rozebereme níže i to, že jeho autory jsou sourozenci Michaela a Aleš Kudrnáčovy. Michaela působí na katedře sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Aleš bádá v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky. Idea jejich vědecké sourozenecké spolupráce na tématu kvality spánku české populace vznikla sice ve Švédsku, to je ale zase jiný příběh.

Lepší spánek, lepší život?

Sourozenci Kudrnáčovy se ve své výzkumné práci zaměřili na dlouhodobé účinky změn kvality a délky spánku na kvalitu života (QoL). A co je pozoruhodné a budí respekt, jako první na světě vytvořili studii testující dlouhodobý vliv sociálního jet-lagu nesouladu mezi sociálními a biologickými rytmy na kvalitu života.

Předcházející vědecký výskum přinesl závěry, že nedostatek spánku, jeho nízká kvalita nebo nevhodné načasování snižují QoL. Lidé s dostatkem kvalitního spánku, který si dopřávají ve správném čase, mají lepší celkové zdraví. A obráceně: ti, kteří spí špatně, méně, ale také příliš mnoho, vykazují sníženou QoL.

Studie zaměřené na dlouhodobé účinky spánku v běhu času na QoL však můžeme ale považovat za vzácné, často jim chybí potřebný rozsah i hloubka. Výsledkem je, že jsme doposud věděli velmi málo o dlouhodobém vlivu změn délky spánku, jeho kvality a času, kdy lidé spí, na QoL.

Přelomový výzkum s unikátními daty

Čeští vědci si dali za odvážný cíl tuto výzkumnou mezeru vyplnit pomocí analýzy dlouhodobých údajů a dat tří vln Panelového šetření českých domácností CHPS z let 2018-2020. Do analýzy byly zahrnuty odpovědi až 4523 respondentů z 2155 domácností, včetně spánkových proměnných. Právě v dlouhodobém sledování rozsáhlé „vzorky“ výskumu je skryta unikátnost dat, se kterými vědci pracovali.

Vědci zkoumali vliv délky spánku, kvality spánku a také sociálního jetlagu na spokojenost se životem, štěstí, pracovní stres a subjektivní vnímání zdraví a pohody.

Umíme definovat kvalitu života?

Původně byla vysoká úroveň kvality života QoL spojována zejména s nedostatkem stresu, postupně se však její definice vyvinula do multidimenzionálního konceptu, zdůrazňujícího subjektivitu zkušeností, funkce a blahobytu a zahrnujícího fyzické, psychologické a sociální oblasti života. QoL je tedy souhrou mezi vnímáním vnitřních stavů, například zážitků štěstí, pocitu dobrého zdraví či spokojenosti a vnějších událostí, ovlivňujících rodinnou i kariérní oblast života.

Čeští vědci pracovali s teoretickým modelem QoL, obsahujícím parametry tří doplňkových kategorií, týkajících se subjektivních, existenčních a objektivních aspektů dobrého života. Pojmy QoL byly v tomto modelu začleněny do integrativní teorie kvality života IQOL.

Analýza českého sourozeneckého vědeckého týmu byla založena na subjektivní složce této všeobjímající teorie, zahrnující vzájemně propojené parametry blahobytu, spokojenosti se životem, štěstí a smyslu života.

Otázky, hypotézy a závěry

Výzkum hledal odpovědi i na tyto otázky: Ovlivňují změny ve spánku kvalitu života v průběhu času? Má spánek vliv na změny v kvalitě života?

Na základě výsledků předchozích výzkumů a studií byly postaveny tyto hypotézy:

jedinci s průměrně delším trváním spánku mají vyšší úroveň QoL než jedinci s kratším trváním spánku
• prodloužení trvání spánku v průběhu času souvisí s vyššími úrovněmi QoL
• jedinci s průměrně vyšší kvalitou spánku mají vyšší úroveň QoL než jedinci s nižší kvalitou spánku
• zlepšení kvality spánku v průběhu času souvisí s vyšší úrovní kvality života
• jednotlivci s průměrně nižšími úrovněmi sociálního pásma mají vyšší úroveň kvality života než jednotlivci s vyšším sociálním jetlagem
• pokles sociálního jetlagu v průběhu času souvisí s vyšší úrovní kvality života

Michaela Kudrnáčová a Aleš Kudrnáč shrnuli závěry, ke kterým ve své přelomové studii dospěli, takto:

Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4 253 lidí během tří let jsme navíc zjistili, že u těch, kterým se zlepšil spánek, se také zlepšila kvalita života.“

Přelomová česká studie přinesla komplexní analýzu postavenou na základech předchozího výzkumu a splnila cíl autorů: rozšířit poznatky o úloze spánku v lidském životě.

Při měření různých aspektů spánku bylo zjištěno, že kvalita spánku je nejvlivnějším faktorem ovlivňujícím 5 aspektů kvality života: pohodu, životní spokojenost, subjektivní zdraví, pracovní stres a štěstí.

Délka spánku zohledňující rozdíly ve spánkových návycích ve volných a pracovních dnech není pro kvalitu života tak důležitá, jako to, co se považuje za dobrý noční spánek.

Můžeme být opravdu hrdi na to, že do globální vědecké „spánkologie“ přispěli svou přelomovou studií i čeští vědci. Zajímavé historii somnologie jako multidisciplinárního vědeckého i medicínského oboru se jistě budeme věnovat v některé další části našeho spánkového seriálu.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels, unsplash

Štítky
redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

Může se hodit

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *