Ne, tento text nebude házením ručníku do ringu, ještě ne, ještě nás AI nepřeválcovala a pořád je naše psaní čtivé, živé, protože je lidské, neumělé…O tom, co se nám to všem začíná dít otevřením Pandořiny AI skřínky snad podumáme někdy příště. Dnes to dáme veseleji, vždyť přece slavíme Ručníkový den. 

Zasvěcenci a znalkyně jistě prominou, ale musíme o našem svátku psát i pro ty, kteří nemají šajna, co to Ručníkový den je. A možná si myslí, že je to svátek vymyšlen nudícím se marketingovým šéfem výrobce ručníků a jim podobných textilií. Nene, za Ručníkový den může poněkud ulítlá kreativita jednoho milého člověka, který se svým smyslem pro humor přičinil o to, aby náš svět byl poněkud snesitelnějším.

Vesmír Douglase Adamse

Představte si, milé akční dámy a pánové anglického gentlemana, absolventa literatury na Cambridge, který se zamyslí nad tím, že by bylo celkem fajn zastopovat si. Ale ne na naší malé planetě, ale rovnou ve vesmíru.

A samozřejmě, bylo by vážně přínosné k této dobrodružné činnosti sepsat i praktický manuál. I zrodil se Stopařův průvodce Galaxií, podle mnohých kritiků i kritiček – a taky se podobně dobře při četbě bavících laických čtenářů a čtenářek – snad nejvtipnější sci-fi nejenom na naší zeměkouli, ale v celé galaxii.

Ne, nebudu v žádném případě spoilerovat, toto unikátní dílo Douglase Adamse opravdu stojí za přečtení. Prozradím jenom, že klíčovým heslem je „No panic!“  v tom panickém smyslu, ne v tom sexuálně nedotčeném. A klíčovou proprietou, kterou každý pořádný stopař a klidně i stopařka po galaxii potřebuje mít s sebou a někdy i na sobě není bytelný skafandr, ale ručník.

Proč ručníkový den?

Inu v první řadě proto, že několik fanoušků pana Adamse a jeho literatury taky nechodilo pro vtipné nápady daleko a v neposlední řadě i proto, že tato pro každého stopaře i stopařku po galaxii veledůležitá věc si opravdu zaslouží věhlas a zvyšování povědomí. Což by přece – jak i z některých našich akčních článků již dobře víme – mělo být posláním všech důležitých svátků.

Douglas Adams opustil tento svět 11. května 2001 a jeho fanoušci se rozhodli, že by bylo opravdu potřeba si svého oblíbeného autora uctít. Volba data 25. květen prý byla čistě náhodná – což je pro svátek věnován nejvtipnějšímu autoru sci-fi vskutku příznačné. A podobně je na tom i název svátku a jeho demonstrativní oslava – viditelné nošení ručníku na veřejnosti.

Ručníkový dress code je v Ručníkový den v ryze volném stylu, je opravdu jedno, jestli ultimativně zvolíte ručník jako jediný kus oděvu. Nebo ním vhodně nahradíte třeba šerpu, jakýkoliv jiný kus garderóby, či ho aplikujete ve formě turbanu. Fantazii se opravdu meze nekladou. Nošení ručníků v Ručníkový den je rukolapným důkazem, že patříte do fanklubu Douglase Adamse, anebo jste jenom prostý neorganizovaný milovník či milovnice jeho tvorby.

Tento spontánně se zrodivší svátek dnes slavíme po celém světě, někde i jinak než prostým nošením ručníku. Kupříkladu setkáním fanoušků, panelovými diskusemi, nočními prohlídkami observatoří nebo veřejným čtením díla zakladatele humoristické sci-fi Douglase Adamse.

Čeští ručníky patřičně ošaceni fandové a fanynky se dnes, 25. května měli možnost sejít v kině Aero v Praze na projekci filmu Stopařův průvodce Galaxií.

Douglas Adams ve vesmíru

Neoficiální člen legendárních Monty Pythons, celoživotní šprýmař, fanoušek rocku, nadšený zastánce moderních technologií, autor ateistické „teorie vnímající louže“ i zanícený environmentální aktivista za své nejlepší dílo nepovažuje stopařsko-galaktickou sérii.

V roce 1991 vyšla kniha Last chance to see, v českém překladu vydaná s názvem Ještě je můžeme vidět. Toto dílo Douglas Adams považuje za své nejvydařenější. Napsal ho spolu se zoologem Markem Carwardinem a je to cestopisní zpráva o ohrožených živočišných druzích naší planety. Jejímu napsání předcházel stejnojmenný rozhlasový cestopisní seriál vytvořen oba spoluautory pro BBC. Mimochodem vytvořeném nejenom tak nějak od stolu, oni za ohroženými druhy i po celé planetě cestovali.

Ale abychom se vrátili do vesmíru, fanoušci a fanynky z řad astronomů si mistra uctili opravdu vesmírně:

• 18610 Arthurdent je planetka, kterou objevil 7. února 1998 Felix Hormuth, její pojmenování po hlavním hrdinovi románu Stopařův průvodce po galaxii bylo oficiálně oznámeno v den smrti Douglase Adamse
• 25. ledna 2005  asteroid s předběžným popisem 2001 DA₄₂  dostal jméno 25924 Douglasadams, název byl vybrán proto, že předběžný popis asteroidu tvořil rok Adamsova úmrtí, jeho iniciály a číslo 42

A aby toho opravdu nebylo málo, mrkněte na oficiální kanál Evropské vesmírné agentury ESA na YouTube. Tam si připomněli Ručníkový den zveřejněním krátkého videa s názvem „Nepanikařte a vždy noste ručník!“ od astronautky ESA Samanthy Cristoforettiové. Ta oslavila Ručníkový den na palubě Mezinárodní vesmírné stanice během své mise Minerva.

Takže ručníky sebou a nepropadejte panice!

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash