Taky jste si během první letošní kalamitky dosyta zadriftovali na sněhu na silnicích a náledí? Pravda, pokud to děláme záměrně na bezpečné ploše, třeba na prázdném zasněženém parkovišti nebo ideálně na autocvičišti s instruktorem, je to adrenalinový zážitek – pokud to tedy umíme. Když trénujeme různé druhy smyků na různých površích na polygonu ve škole smyku, je to to nejlepší, co můžeme udělat. Ale když se nám to děje nechtěně a nezáměrně na neupravené vozovce, buďme rádi, že to nějak beze ztrát na zdraví a majetku uřídíme.

Ke konci uplynulého roku jsme si již společně zopakovali zásady bezpečné jízdy v zimě a pověnovali jsme se i vánočním rizikům na cestách. A protože sliby se mají plnit nejenom o Vánocích, dopřejme si dnes základní teoretickou lekci školy smyku.

Nejdříve si ale dejme menší, ale veledůležité opáčko.

Brzdná dráha, reakční dráha a dráha zastavení

Během první letošní kalamitky jsme mnozí přímo v akci testovali, že když to klouže, brzdí se zásadně jinak. A nejeden šofér i nejedna řidička to zakusili poprvé. Pokud začneme brzdit na náledí nebo sněhu a udržíme to celé pod kontrolou v rukou i nohách – tedy nedostaneme smyk – brzdná dráha a dráha zastavení vozidla se vcelku dramaticky prodlužuje. Ve srovnání s brzděním na suché vozovce.

Již zřejmě víme, že délka brzdné dráhy vozidla není délka dráhy jeho zastavení. K samotné délce brzdné dráhy – tedy dráhy, kterou ujedeme od okamžiku, kdy začneme brzdit až po zastavení vozidla – musíme ještě připočíst reakční dráhu. Tu ujedeme od okamžiku, kdy rozpoznáme kritickou situaci, zpracujeme ji a reagujeme – až do okamžiku, kdy začneme brzdit. I když to průměrně trvá kolem jedné vteřiny, v tomto čase se vozidlo pohybuje nezměněnou rychlostí, což v závislosti od rychlosti prodlužuje dráhu zastavení. Teprve až součet reakční dráhy a brzdné dráhy nám dává výsledek s názvem dráha zastavení.

Podle dopravních policistů to na suché vozovce vypadá takto:

• při rychlosti 50 km/h je reakční dráha 14 m, brzdná dráha 14 m a dráha zastavení 28 m
• při rychlosti 90 km/h je reakční dráha 25 m, brzdná dráha 45 m a dráha zastavení 70 m
• při rychlosti 130 km/h je reakční dráha 36 m, brzdná dráha 93 m a dráha zastavení 129 m

Při náledí se nám to zásadně prodlužuje:

• při rychlosti 50 km/h je reakční dráha 14 m, brzdná dráha 64 m a dráha zastavení 78 m
• při rychlosti 90 km/h je reakční dráha 25 m, brzdná dráha 208 m a dráha zastavení 233 m
• při rychlosti 130 km/h je reakční dráha 36 m, brzdná dráha 435 m a dráha zastavení 471 m

Brzdění se tuto zimu budeme ještě jistě věnovat podrobněji, teď pojďme do školy smyku. Předtím ale ještě důležitá otázka.

Máte vozidlo s ABS?    

Pokud jezdíte na osobním autě starším 18 let, s vysokou pravděpodobností v něm ABS nemáte. Tento systém zabraňující zablokování kol při brždění se stal součástí základní výbavy osobních motorových vozidel v roku 2007.

Když ABS nemáte, zablokování kol při brždění můžete zabránit jedině přerušovaným bržděním s krátkými intervaly. Pokud byste ve vozidle bez ABS prudce dupli na brzdy – třeba při smyku – zablokujete kola a vozidlo se stane prakticky neovladatelné.

Když má vaše vozidlo kromě ABS i systém elektronické stabilizace podvozku ESP, případně TCS – protiskluzový systém kol, jste ve výhodě oproti řidičům, kteří tuto výbavu nemají. Ale pozor: vůbec to nemusí znamenat, že se vaše hyper vybavené auto nemůže dostat do smyku.

Smyk je…

…nebezpečná situace, kdy doslova naše auto nejede tam, kam by mělo – buď dostatečně nezatáčí, nebo mu „ustřelí zadek“, točí se „v hodinách“, či klouže bokem. Smyk může nastat v kterémkoliv ročním období, zejména při projíždění zatáček a křižovatek.

V zimě je ale riziko smyku zásadně vyšší. Protože kromě odstředivé síly, která na vozidlo při projíždění zákruty působí, je spolupůsobícím negativním faktorem i kluzký povrch vozovky.

Mimochodem, podle dopravních policistů si zřejmě málo řidičů a řidiček uvědomuje, že odstředivá síla, jejíž výška závisí od hmotnosti a rychlosti vozidla a poloměru zakřivení zatáčky, neroste přímo úměrně, ale kvadraticky. Což znamená, že při dvojnásobné rychlosti odstředivá síla vzroste až čtyřnásobně. Tady platí jednoduchá matematika: čím je hmotnost a rychlost vozidla větší a poloměr zatáčky menší, tím vyšší je odstředivá síla.

Základní pravidlo při projíždění zatáčky nebo křižovatky nejenom v zimě tedy zní: uber plyn! A brzdi ještě před vjezdem do zatáčky, ne během projíždění, do zatáčky vjížděj pomalu, projížděj ji při pravé krajnici, toč volantem plynule a zrychli až po výjezdu ze zatáčky.

Dopravní policisté v tom mají jasno: smyk je ve vysokém procentu způsoben nebo zaviněn chybou řidiče, nejčastěji se řidiči dostávají do smyku při projíždění zatáčky nebo křižovatky. Příčinou smyku je obvykle kombinace kluzké nebo namrzlé silnice a vysoké rychlosti a tyto situace v mnohých případech končí dopravní nehodou.

Rozeznáváme tři druhy smyku, vyplývající zejména z toho, jaký pohon má vaše vozidlo:

• smyk přední nápravy – lidově nedotáčivost, kdy točíme volantem, ale vůz jede stále rovně, je nejčastější u vozidel s předním náhonem
• smyk zadní nápravy – lidově „přetáčivost“, nebo „ustřelený zadek“ dostávají nejčastěji vozidla s pohonem zadní nápravy, kdy zadní kola ztratí přilnavost a vůz se začne přetáčet kolem své osy a dělá „hodiny“
• smyk obou náprav, „neutrální“ smyk, kdy auto klouže bokem, je běžný zejména u vozidel s pohonem všech kol

Smyk přední nápravy

Může vzniknout při vysoké nájezdové rychlosti do zatáčky, při předčasném zrychlení během projíždění zatáčky nebo po prudkém pohybu volantem. Běžnou chybou je podle expertů v těchto situacích snaha kompenzovat nedotáčivost ještě větším vytočením kol.

Tento druh smyku můžeme zvládnout:

• zvětšením poloměru zatáčky, tedy vyrovnáním kol, aby vůz zůstal na silnici
• pokud to nejde, je třeba co nejrychleji a nejintenzivněji snížit rychlost – ubrat plyn
• pokud zpomalení není dostatečné, sešlápneme spojku a opatrně i brzdu
• spojku držíme sešlápnutou do doby, než se podaří smyk vyrovnat,
• pokud cítíme „dotáčivou“ odezvu volantu, povolíme brzdu a dokončíme manévr zatočení

Smyk zadní nápravy

Do tohoto smyku se můžeme dostat opět nepřiměřeně vysokou nájezdovou rychlostí do zatáčky, ale taky náhlou změnou směru jízdy. Příčinou může ale být i špatný stav zadních pneumatik.

Tento druh smyku nás ve škole smyku naučí zvládnout takto:

• co nejdříve otočit volant proti vybočení zádi – když nám „ustřelí zadek“ doprava, točíme doleva
• vyšlápnout spojku
• ubrat plyn, ale nebrzdit
• když se dráha vozidla začne vyrovnávat, vracíme do roviny symbiózně i volant

Smyk obou náprav

Příčinami tohoto smyku jsou nejčastěji kombinace vysoké rychlosti a nepříznivého sklonu zatáčky, smyk na obě nápravy je častý u vozidel s pohonem 4×4.

Jediným řešením tohoto typu smyku, kdy auto klouže bokem přes obě nápravy, je ponechat kola ve směru jízdy a snažit se snížit rychlost intenzivním brzděním. Podle expertů to platí i v případech, kdy se vozidlo roztočí kolem své osy do „hodin“.

Tolik teorie podpořená zkušenostmi dopravních policistů a policistek, kteří řeší důsledky smyku a profesionálů, kteří učí ve školách smyku. A co praxe? Tady je jednoduchá rada k nezaplacení: pokud jste ještě neabsolvovali školu smyku, je nejvyšší čas tak udělat. Prostě je třeba se to prakticky naučit, abyste byli připraveni smyk zvládnout a zamezit tak škodám na zdraví a majetku. Školu smyku na českých polygonech si můžete vybrat třeba tady.

Mimochodem, pokud i máte havarijní pojištění, buďte připraveni na to, že vaše pojišťovna může plnění pojistné události způsobené smykem krátit. Děje se tak zejména v případech, kdy experti pojišťovny zjistí, že příčinou smyku a dopravní nehody byla nevhodná nebo nedostatečná kvalita pneumatik.

Ján Schneider

člen odborné poroty soutěže Zlatá minca

Foto: pexels, unsplash, freepik, stockcake