Insomnia XXIII: spánková deprivace a kognitivní funkce

Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné tiché noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci předloňského ledna jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v šestém pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek, v osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek. Deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek.

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti. V první loňské části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví.    

Následující pokračování jsme věnovali jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii. Ve 14. dílu našeho seriálu jsme řešili, co s námi a naším spánkem dělá noční práce. Další pokračování hledalo odpovědi na otázku, jaký vztah může mít spánek a demence související s věkem. Loňský letní díl našeho seriálu zkoumal nuance spojitosti spánku a orgasmu. Ve 17. pokračování jsme se zamýšleli nad vlivem spánku na ukládání tuku v našich tělech. Další část našeho nepravidelného seriálu byla věnována spánkové apnoi.

V prvním letošním dílu jsme si zopakovali zásady spánkové hygieny, v únoru jsme hledali možné spojitosti insomnie a citlivosti na bolest.

V březnu jsme zjišťovali, jaký vztah může mít odpolední zdřímnutí s obezitou.    

Dubnové pokračování bylo o spánkových návycích, které nám mohou prodloužit život. 

Dnes budeme zjišťovat, jaký můžou mít vztah spánková deprivace a kognitivní funkce.

Všichni, kteří se nedobře vyspíme – a vůbec nemusíme trpět insomnií nebo některou z dalších poruch spánku – intenzivně vnímáme a prožíváme, co to s námi udělá. Protože po probuzení máme problémy fungovat tak, jak se patří. Fyzicky, psychicky, kognitivně.

Spánková deprivace, kognitivní funkce a psychologie

Nedostatečný, nezdravý spánek nemá negativní vliv pouze na naše fyzické, ale i na duševní zdraví. Podle odbornic a odborníků z oboru psychoterapie nejde „jenom“ o psychickou vyčerpanost z nevyspání.

Psychologický pohled na spánek nám umožňuje pochopit jeho obrovský vliv na naše emoce, náladu, rozhodování a celkovou pohodu. Nedostatek spánku může vést k podrážděnosti, úzkosti, a dokonce i k depresi.

Kognitivní funkce vlivem spánkové deprivace trpí jako první: vynechává nám paměť, ztrácíme schopnost řešit problémy a pozornost je taky někde pryč…

A právě to, jak a proč spánková deprivace dokáže rozházet naši kognitivní kondici je důležité téma nejenom pro nás všechny, kteří jí trpíme. Velmi zajímá i psychology, psychoterapeutky, lékaře, somnalogičky a vědkyně a vědce.

Spánková deprivace, kognitivní výkon a věda

Autorky a autoři americké studie z roku 2021 testovali teorii, že spánková deprivace narušuje bdělou pozornost a její omezení způsobuje poruchy kognitivních výkonů, vyžadujících pozornost. Jedním ze závěrů této vědecké práce je i ten, že kofein selektivně zmírňuje kognitivní deficity způsobené nedostatkem spánku.

Další zajímavý systematický přehled dostupné vědecké literatury byl publikován rovněž v roce 2021. Irsko-americko-australský vědecký tým zkoumal vliv omezení spánku na kognitivní výkon u elitních kognitivních pracovníků.

Tedy u lidí, kteří se věnují kognitivně náročným úkolům s kritickými nebo bezpečnostně kritickými výsledky ve svém povolání či oblasti odbornosti. Jde například o piloty, řídící letového provozu, lékaře, záchranáře, či procesní operátory v potenciálně nebezpečných pracovních prostředích.

I v těchto profesích bylo množství spánku identifikováno jako klíčový moderátor kognitivního výkonu.

Lidé vykonávající elitní kognitivní práci měli negativně ovlivněn výkon:

• u jednoduchých kognitivních testů a monotónních úkolů specifických pro povolání, kde jsou jednoduché schopnosti pozornosti klíčové pro úspěch v úkolu, než u složitějších kognitivních úkolů
• u složitých úkolů při adaptaci na měnící se cílevědomé informace a přesun pozornosti – při kognitivní flexibilitě

Vztah spánkové deprivace a kognitivního výkonu zkoumají vědci a vědkyně z různých úhlů pohledů a různými způsoby. A samozřejmě hledají i odpovědi na klíčovou otázku: dokážeme snížení kognitivních funkcí vlivem spánkové deprivace zabránit či předcházet? Existují metody nebo způsoby prevence – kromě dostatečného, kvalitního, zdravého spánku? Máme k dispozici – kromě kofeinu – nějaké způsoby „léčby?“

Spánková deprivace, kognitivní výkon a kreatin 

Předně: kreatin v žádném případě není ta „zázračná pilulka“, která zruší poměrně devastační důsledky nedostatku spánku na naše kognitivní výkony.

A určitě ani nevymaže z historie celou somnologii a další lékařské obory specializující se na poruchy spánku a bdění.

Kreatin byl objeven a popsán již v roce 1832 a jeho úkolem v organismech všech obratlovců, včetně člověka je zásobování svalových a nervových buněk energií.

Potřebnou dávku kreatinu si naše těla umí přirozeně vyprodukovat a do jisté míry ho dokážeme doplnit i vhodnou stravou.

Kreatin jako doplněk výživy a jeho suplementace již dávno není tím „něčím pro kulturisty“. Kreatin dnes patří do skupiny nejvíce prozkoumaných doplňků výživy s dobrým bezpečnostním profilem. Jeho pozitivní účinky zejména, ale nejenom na regeneraci svalů po tréninku, jsou založeny na vědeckých důkazech.

A nastal čas i na vyslovení hypotézy: Může kreatin pomoci dát do pořádku náš kognitivní výkon, který nám zhoršila spánková deprivace?

Jednorázová dávka kreatinu snižuje zhoršení kognitivního výkonu způsobené spánkovou deprivací

Neurovědec Ali Gordji-Nejada se účinkům kreatinu věnuje dlouhodobě. Ve své nejnovější studii publikované před měsícem se se svým německým vědeckým týmem věnoval možnému zlepšení kognitivního výkonu, sníženého spánkovou deprivací, právě pomocí kratinu.

Studie se zúčastnilo 29 zdravých žen a mužů, nevegetariánů i vegetariánů ve věkovém rozmezí 20 až 40 let. Žádný z účastníků a účastnic nehlásil poruchy spánku, psychiatrické nebo neurologické stavy, ani zneužívání drog či alkoholu, nikdo nekouřil ani nebral léky.

Účastníci a účastnice 14 dní dodržovali předepsané spánkové vzorce a zaznamenávali všechny doby spánku a probuzení. Byli vystaveni i spánkové deprivaci a absolvovali testy škálové únavy a kognitivní testy.

Porovnávány byly výsledky testů bez a se suplementací kreatinu.

Výsledky a závěry jsou jednoznačné:

• spánková deprivace byla účinná a měla významný dopad na stanovené parametry
• kognitivní odpověď na jednu perorální dávku kreatinu (0,2 g/kg) byla ve srovnání s východiskovým placebem pozitivní
• bylo pozorováno zlepšení kognitivních funkcí o 12 %
• byly potvrzeny akutní účinky jediné dávky kreatinu na kognitivní výkon zhoršený spánkovou deprivaci
• byly pozorovány pozoruhodné rozdíly při porovnávání pohlaví, naznačující výraznější reakce u ženských účastnic

Dávka kreatinu 0,2 g/kg, použitá ve výzkumu, je vyšší než obvyklá denní dávka, která se pohybuje od ~0,03 g/kg do 0,1 g/kg. Podle nejnovějších metaanalýz je tato vyšší dávka pro lidský organismus bezpečná.

Autoři a autorky studie navrhují, aby se další vědecký výzkum zaměřil na určení konkrétního dávkování kreatinu pro různé populační skupiny.

Co se tedy vlivu kreatinu na „regeneraci“ kognitivního výkonu utlumeného spánkovou deprivací týče, můžeme se zřejmě v dohledné době těšit na výsledky dalších studií.

Pokojné a zdravé noci přeje

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels, unsplash